17 C 133/2024-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , domáhal zaplacení částky 33 365 Kč s příslušenstvím.2. Žalobu odůvodnil tak, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. stav. , číslo, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba – dům čp. , číslo, , který se nachází na adrese , adresa, . Žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovanou jako nájemcem dne , datum, nájemní smlouvu, předmětem nájmu byl byt č. , hodnota, v prvním nadzemním podlaží výše uvedeného domu. Doba nájmu uplynula , datum, . Žalovaná byt neopustila a nevyklidila a ani jej žalobci neodevzdala, proto se žalobce domáhal vyklizení bytu soudní cestou, o čemž rozhodl zdejší soud rozsudkem pro zmeškání ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Vlastní vyklizení proběhlo v rámci výkonu rozhodnutí dne , datum, . Žalobce se domáhá náhrady podle § 2295 obč. zák. za užívání bytu žalovanou v období od , datum, do , datum, . V lednu a únoru 2023 odpovídalo nájemné za užívání předmětného bytu částce 3 204 Kč měsíčně, v březnu 2023 částce 3 208 Kč měsíčně a od dubna až do vyklizení bytu částce 3 514 Kč měsíčně. Za leden 2023 neuhrazená část činí 1 535 Kč, za únor 2023 – 3 204 Kč, za březen 2023 – 3 208 Kč a od dubna do října 2023 je neuhrazené nájemné ve výši 3 514 Kč měsíčně s tím, že na listopad 2023 zbývá částka 820 Kč měsíčně, celkem 33 365 Kč. Žalovaná svůj dluh dobrovolně neuhradila.3. Jednání se dne , datum, konalo v nepřítomnosti účastníků.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.5. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva týkající se bytu č. , číslo, v prvním nadzemním podlaží, který se nachází na adrese , adresa, . Doba nájmu uplynula , datum, . Výše nájemného byla uvedena v evidenčních listech. V lednu a únoru 2023 bylo sjednáno nájemné za užívání předmětného bytu ve výši 3 204 Kč měsíčně, v březnu 2023 ve výši 3 208 Kč měsíčně a od dubna 2023 až do vyklizení bytu ve výši 3 514 Kč měsíčně.6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost vyklidit předmětný byt. Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Vyklizení bytu proběhlo dne , datum, .7. Soud dospěl k závěru, že ujednané nájemné odpovídá částkám uvedeným v žalobě. Jde o městský byt s příslušenstvím o velikosti 1 + 1, o výměře 41 m2, kdy žalobce požaduje za užívání bytu částku až 85 Kč měsíčně za metr čtvereční. Soudu je z úřední činnosti známo (a potvrzeno z realitních serverů - např. www.sreality.cz), že tržní cena nájmu za srovnatelné byty se pohybuje nad 200 Kč měsíčně za m2. Částky požadované žalobcem jsou přibližně poloviční a z důvodu hospodárnosti řízení je i na místě považovat žalobcem uváděné částky za odpovídající obvyklému nájemnému.8. Žalobce se domáhá náhrady podle § 2295 obč. zák. za užívání bytu žalovanou v období od , datum, do , datum, . V lednu a únoru 2023 odpovídalo nájemné za užívání předmětného bytu částce 3 204 Kč měsíčně, v březnu 2023 částce 3 208 Kč měsíčně a od dubna až do vyklizení bytu částce 3 514 Kč měsíčně. Za leden neuhrazená část nájemného činí 1 535 Kč, za únor 2023 – 3 204 Kč, za březen 2023 – 3 208 Kč a od dubna do října 2023 činí neuhrazené nájemné 3 514 Kč měsíčně s tím, že na listopad 2023 zbývá částka 820 Kč měsíčně, celkem je dluh na nájemném 33 365 Kč.9. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu dle § 2235 a násl. obč. zák.10. Podle § 2295 obč. zák. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.11. Žalovaná je tak povinna uhradit celkem žalobci částku ve výši 33 365 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. Z výše uvedených důvodu soud žalobě zcela vyhověl a lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal – pro pasivitu žalované - důvody pro prodloužení zákonné lhůty.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 014,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 335 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 365 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.