10 C 62/2025-82 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 170,86 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z dotčené částky od , datum, do zaplacení a dále náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Uvedl, že je vlastníkem nemovitosti – parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je rodinný dům č.p. , číslo, v části obce , adresa, , vedeném na LV , číslo, pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, (dále jen „nemovitost“). Ve prospěch žalovaného bylo zřízeno věcné břemeno užívání smlouvou o manželském majetkovém režimu sepsané notářským zápisem dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, notářkou , tituly před jménem, , adresa, spočívající v doživotním bezplatném užívání nemovitosti s možností brát si každoročně užitky z uvedeného pozemku a porostů. Žalovaný nemovitost od doby zřízení věcného břemene užívá a žalobce do nemovitosti nemá přístup, protože žalovaný vyměnil zámky a žalobci jako vlastníkovi přístup odepírá. Žalobce, aniž by nemovitost mohl užívat, je nucen hradit zálohy i vyúčtování na plyn a elektřinu, které žalovaný v nemovitosti spotřebovává. Za období od , datum, do , datum, vznikl na nemovitosti nedoplatek za spotřebovaný plyn v celkové výši 8 861,90 Kč a za období od , datum, do , datum, vznikl na nemovitosti nedoplatek za spotřebovanou elektřinu v celkové výši 9 308,96 Kč, kdy obě tyto částky a z nich plynoucí příslušenství jsou předmětem žalobního návrhu, kdy žalovaný se takto na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a dotčené částky navzdory opakovaným výzvám žalobci neuhradil.Žalovaný k žalobě uvedl, že mu na nemovitosti svědčí věcné břemeno uvedené v žalobním návrhu. V době covidové pandemie přispíval své bývalé manželce , adresa, , která v té době byla vlastnicí nemovitosti, na provoz domu a energie částkami 10 000 Kč měsíčně. Žalobce mu následně začal znemožňovat výkon jeho práv z věcného břemene, zaslal tedy , adresa, výzvu, aby mu do , datum, nemovitost zpřístupnila. Nevěděl, že jeho bývalá manželka v mezidobí nemovitost darovací smlouvou převedla na žalobce. Navrhuje, aby soud mj. vyslechl jako svědka jeho tehdejšího právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , jím zaslanými přípisy a obsahem spisu PČR v dotčené věci. Žalobce není ve věci aktivně legitimován. Žalovaný se podílel na úhradě záloh spolu se , jméno FO, a není povinen hradit pohledávky dodavatele energií, když změna v odběru byla uskutečněna bez jeho vědomí. Žalobce mu nadto dlouho neumožňoval užívání domu. Při jednání dále uvedl, že by také bylo vhodné vyslechnout příslušníky PČR ohledně znemožnění přístupu do nemovitosti.Žalovaný v rámci účastnického výslechu uvedl, že bydlí v dotčené nemovitosti na adrese , adresa, sám od roku 1999. Nikomu v souvislosti s bydlením v dotčené nemovitosti nic neplatí od doby jeho rozvodu. Neplatí za energie od té doby, kdy byla smlouva (na energie) převedena na jinou osoba, domnívá se, že šlo o jeho bývalou manželku. Dotčený převod má za podvod.Žalobce při výslechu uvedl, že nemovitost byla převedena do jeho vlastnictví cca před dvěma lety. Energie za dům platí od té doby, co na něj byla nemovitost převedena, tedy od srpna 2023. Matka mu darovala dům, potom energie přepsal. Předtím byly psány na jeho matku. Platby za energie jsou vždy strhávány z jeho účtu. Žalovaný mu na energiích nikdy nic nezaplatil. Jak matka na sebe smlouvou na energie přepsala neví, nebyl u toho.Žalovaný následně uvedl, že by měl být učiněn dotaz na ČEZ, jak byly smlouvy o energiích převedeny bez jeho vědomí. Žalobce s ním žádnou smlouvu neuzavřel, neví, proč jsou něm požadovány platby za energie.Žalobce při druhém jednání doplnil, že mu žalovaný z předložené zprávy ČEZ o přijatých platbách nedluží částku 870 Kč z , datum, a přeplatek ve výši 175,54 Kč.Z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, sepsaného notářkou , tituly před jménem, , adresa, soud zjistil, že žalovaný uzavřel spolu se svojí bývalou manželkou , jméno FO, , nar. , datum, , smlouvu o manželském majetkovém režimu, dle které si strany dohodly, že vlastníkem nemovitosti se stane , jméno FO, a ve prospěch žalovaného bylo zřízeno věcné břemeno spočívající v doživotním bezplatném užívání nemovitosti s možností brát si každoročně užitky z uvedeného pozemku a porostů a s možností přijímání návštěv.Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že aktuálním vlastníkem nemovitosti je na základě smlouvy darovací ze dne , datum, žalobce, kdy na žalovanému i nadále svědčí výše uvedené věcné břemeno.Z obsahu spisu PČR, zejména z usnesení č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým orgán PČR věc odložil, soud zjistil, že žalovaný při podaném vysvětlení před orgánem PČR uvedl, že na nemovitosti byly žalobcem na jaře 2023 vyměněny zámky a nemovitost mu byla do , datum, znepřístupněna. Již v usnesení PČR byl žalovaný upozorněn, že věcné břemeno bezplatného užívání neznamená, že se jako uživatel nemovitosti nebude finančně spolupodílet na úhradách spotřebované energie a dalších nákladech spojených s užíváním nemovitosti.Ze smluv o sdružených dodávkách elektřiny a plynu z , datum, , potvrzení přijatých plateb a potvrzení o vedení účtu soud zjistil, že žalobce je odběratelem energií v dotčené nemovitosti od společnosti , právnická osoba, . Dodavatel energií vyúčtoval žalobci odebranou elektřinu a plyn dle platného ceníku, kdy z potvrzení dodavatele o přijatých platbách vyplynulo, že za rozhodné období od , datum, do , datum, přijal dodavatel od žalobce z jeho bankovního účtu platby za elektřinu v celkové výši 7 441,81 Kč a za období od , datum, do , datum, přijal platby za plyn v celkové výši 9 037,44 Kč. Celkem tedy (po odečtení žalobcem uvedeného přeplatku) 16 303,71 Kč.Z předžalobní výzvy vyplynulo, že žalovaný byl žalobcem mj. vyzýván k úhradě na nedoplatku za uhrazené energie.Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro toto řízení. Současně soud zamítl i navržené důkazy ohledně okolností přepisu smluv o sdružených dodávkách energií a výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, pro nadbytečnost, neboť se nedotýkají předmětu řízení.Žalobce závěrem navrhl, aby žalobě bylo vyhověno co do částky, co se mu podařilo v řízení prokázat, tedy dle jeho výpočtu 16 303,71 Kč a aby mu byly přiznány náklady tohoto řízení.Dle § 2991 o. z., ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Za bezdůvodné obohacení se považuje mj. i protiprávní užití cizí hodnoty. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že je povinnosti žalovaného vydat žalobci bezdůvodné obohacení v podobě uhrazených poplatků za energie, které žalobce za žalovaného v souvislosti s jeho užíváním nemovitosti vynaložil. Mezi stranami je nesporné, že žalobce je vlastníkem nemovitosti a žalovaný tuto užívá na základě v jeho prospěch sjednaného věcného břemene. Z výslechu žalovaného pak vyplynulo, že v nemovitosti bydlí sám a nikomu za odebrané energie nic neplatí již od rozvodu manželství se , jméno FO, (ke kterému dle informací známých soudu z úřední činnosti došlo rozsudkem z , datum, , PM , datum, ). Argumenty vznesené žalovaným v průběhu řízení se nijak nedotýkaly předmětu sporu. Sám žalovaný v rámci svého výslechu potvrdil, že nemovitost užívá sám a jím vznesená námitka, že mu mělo být na jaře 2023 bráněno v užívání nemovitosti, se nemůže promítnout na nárok žalobce počínající od podzimu 2023. Z procesního postoje žalovaného vyplynulo jeho ryzí nepochopení situace, kdy má zjevně za to, že na základě věcného břemene mu svědčí všechna práva a žádné povinnosti jako vlastníku nemovitosti. Je třeba dodat, že žalobce (i jeho předchůdkyně) jako vlastník nemovitosti má právo uzavřít smlouvy o dodávkách energií k dotčené nemovitosti, přičemž žalovaný jako osoba, které pouze svědčí věcné břemeno užívání nemovitosti, není stranou takto uzavřených smluv. Žalobce v průběhu řízení prokázal úhradu za poskytnuté energie co do částky 16 303,71 Kč, proto byl v této části v řízení úspěšný. Jelikož žalovaný nezaplatil žalobci náklady za uhrazené energie včas, ocitl se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Ve zbytku soud žalobu včetně příslušenství zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 676,11 Kč, přičemž tato částka představuje 79,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10,28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v č