20 C 68/2025-36 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který byl soudu doručen dne , datum, , se žalobce domáhal zaplacení žalované částky spolu příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 5 070 Kč od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 7 624 Kč od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 4 190 Kč od , datum, do zaplacení a dále náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Uvedl, že je vlastníkem nemovitosti – bytové jednotky č. , hodnota, v budově čp. , číslo, v , adresa, na pozemku parc. č. st. , číslo, . Dne , datum, uzavřel jako pronajímatel s matkou žalovaného jako nájemkyní nájemní smlouvu. Matka žalovaného dne , datum, zemřela. Nájem na žalovaného automaticky nepřešel podle § 2279 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), protože, žalovaný v bytě ke dni úmrtí jeho matky nežil a nadto vlastní byt. Práva a povinnosti z nájmu proto byla předmětem dědického řízení. Ze sdělení notářky ze dne , datum, byl žalobcem zjištěn okruh dědiců, kdy jako dědic byl označen žalovaný. Žalobce následně nájem žalovanému vypověděl výpovědí ze dne , datum, a žalovanému stanovil termín k předání bytu. By však předán nebyl. Žalobce proto podal proti žalovanému žalobu o vyklizení bytu, které bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyhověno. Žalovaný poté byt vyklidil a odevzdal žalobci dne , datum, . Žalobce nyní žádá o vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve výši obvyklého nájemného a záloh na služby za období od listopadu 2024 do ledna 2025.Žalovaný k návrhu uvedl, že se předání bytu nebránil, v předmětný den byl doma. Žalobce nemá nárok na úhradu záloh na služby, protože s ním žádnou smlouvu v tomto smyslu neuzavřelo. Také nebyl informován ani přizván ke kontrole měřáků na plyn a vodu. Takže se po něm žalobce může domáhat jen úhrady nájemného. Dosud mu také nebyla zaslána faktura na úhradu vody a plynu, tento nárok proto odmítá.Žalobce před prvním jednání ve věci vzal žalobu co do částky 4 444 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 222 Kč od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 222 Kč od , datum, do zaplacení částečně zpět, a to s odkazem na závěry Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1977/2015, podle kterého u splatných záloh spojených s užíváním bytu vzniká nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny či případně kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se po tomto datu již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení žalobci nezaniká. Po vyúčtování služeb tedy již nelze uplatnit nedoplatek na zálohách, ale místo toho lze uplatnit nárok plynoucí z vyúčtování služeb. Jinak je tomu u příslušenství, kde přes provedené vyúčtování trvá právo žalobce na zaplacení úroku z prodlení ze záloh. Ke dni , datum, žalobce provedl vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2024, ze kterého vyplynul přeplatek ve prospěch žalovaného ve výši 227 Kč. Vyúčtování služeb zaslal žalobce na adresu žalovaného a poté, co se zásilka vrátila jako nedoručená, zaslal žalobce vyúčtování žalovanému prostřednictvím datové schránky. Tato zásilka byla doručena přihlášením žalovaného do DS dne , datum, . Přeplatek ve prospěch žalovaného ve výši 227 Kč započetl proti svému právu na úrok z prodlení k dlužným zálohám na služby od , datum, do , datum, ve výši 231,30 Kč. Pro zjednodušení výpočtu i výroku rozhodnutí soudu se již v řízení nebude domáhat úhrady rozdílu ve výši 4,30 Kč.Účastníci na úvod jednání učinili nesporné, že žalobce je vlastníkem dotčeného bytu, nájem byl vypovězen výpovědí ze dne , datum, a žalovaný byt vyklidil dne , datum, .Žalovaný při jednání uvedl, že nechápe, z jakého důvodu po něm žalobce žádá úhradu nezaplacených záloh na služby. Žádnou smlouvu o nájmu spolu neuzavřeli.Zástupkyně žalobce k tomu uvedla, že by bylo nesprávné, aby ten, kdo protiprávně užívá cizí majetek po výpovědi nájmu byl ve výhodnější pozici než řádný nájemce. Podle § 2295 má pronajímatel nárok ve výši nájemného, pokud není byt řádně předán. Bylo by absurdní, aby za takové situace pronajímatel nesl náklady na služby. Protože pronajímatel tyto platí zálohově, je správné, aby je formou záloh platila osoba užívající byt bez právního důvodu. Pokud by uživatel bytu bez právního důvodu tuto povinnost neměl, znamenalo by to, že pronajímatel musí tyto náklady nést ze svého a čekat jednou v roce na jejich vyúčtování a teprve poté je mohl požadovat. Tím by se pronajímatel dostal do slabšího postavení vůči neoprávněnému uživateli než vůči nájemci.Žalovaný k tomu uvedl, že zálohy na služby do doby výpovědi nájmu platil. Poté si zažádal o přidělení bytu, ovšem nebyl úspěšný. Město mu po vyúčtování zjistilo přeplatek, má tedy za to, že žádnou škodu neutrpělo. Celá situace šla vyřešit dopisem, předžalobní výzvu od žalobce neobdržel.Zástupkyně žalobce k tomu uvedla, že přeplatek žalovaného se promítl do částečného zpětvzetí žaloby. Předžalobní výzva zaslána byla, žalovaný si ji pouze nevyzvedl.Žalovaný byl nato soudem poučen, že po částečném zpětvzetí žaloby je předmětem sporu již pouze nedoplatek na nájemném za období od listopadu 2024 do ledna 2025. Žalovaný na to uvedl, že teď už předmět sporu chápe.Z provedených důkazů a z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti uvedené v žalobním návrhu. Žalobce dne , datum, vypověděl žalovanému nájemní smlouvu, kterou dříve žalobce uzavřel se zesnulou matkou žalovaného. Žalovaný nájemné řádně a včas neplnil, dne , datum, mu proto byla žalobcem zaslána výzva k nápravě (předžalobní upomínka). Výše nedoplatku nájemného a záloh na služby odpovídala jejich předpisům za uvedené období. Žalovaný byt předal žalobci dne , datum, .Zástupkyně žalobce závěrem uvedla, že má za to, že po provedeném dokazování je na místě, aby soud žalobě vyhověl ve znění částečného zpětvzetí návrhu. Žalovaný užíval byt po zániku nájmu do , datum, . Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je proto zcela jasným nárokem žalobce.Žalovaný závěrem uvedl, že neupírá žalobci nárok na úhradu dlužného nájemného. Nicméně žádá, aby si každý z účastníků nesl své náklady soudního řízení sám, protože žalobce neužil všech prostředků k doručení žádosti o zaplacení nájemného jiným způsobem, než je Česká pošta, kdy žalovaný vlastní datovou schránku. Žalobce by tak měl ukázat dobrou vůli.Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Dle § 2991 o. z., ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Za bezdůvodné obohacení se považuje mj. i protiprávní užití cizí hodnoty. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2282 o.z. nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.Podle § 2283 o.z. pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a předchůdkyní žalovaného jako nájemkyní byla ve smyslu § 2201 o. z. platně uzavřena nájemní smlouva, kdy práva a povinnost z této smlouvy poté přešla na žalovaného. Žalovaný byl mimo jiné povinen hradit sjednané nájemné a platby za služby spojené s užíváním předmětu nájmu. Tuto svoji povinnost však žalovaný po skončení nájmu řádně nesplnil (kdy žalovaný toto ani výši požadovaného nájmu nesporoval) a má z tohoto důvodu vůči žalobkyni i nadále dluh. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení, a žalobkyně tak má rovněž právo požadovat ve smyslu § 1970 o. z. úroky z prodlení, určené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě zcela ve znění částečného zpětvzetí vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení (ve výši ohraničené vyčíslením nákladů zástupkyně žalobce) v částce 12 717,14 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle