20 C 154/2025-35 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovanou a jejím manželem , jméno FO, , nar. , datum, , uzavřela dne , datum, smlouvu o rychlé půjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované a jejímu manželovi poskytla finanční prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaná se spolu s manželem zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět včetně příslušenství, kdy smluvní úrok z úvěru činil 11,99 % ročně. Úvěr byl dále pojištěn částkou 310 Kč měsíčně. Žalovaná ani její manžel však úvěr řádně a včas nespláceli, přičemž navrhovatel dne , datum, na svoji osobu podal insolvenční návrh a dne , datum, byl v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v , název města, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, na jeho osobu prohlášen úpadek. Úvěr ze smlouvy byl prohlášen za splatný ke dni , datum, . Ke dni zesplatnění úvěru činila celková výše zbylé pohledávky částku 244 934,77 Kč, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 232 377,35 Kč, zesplatněného smluvního úroku ve výši 6 751,33 Kč, zesplatněného úroku z prodlení ve výši 230,63 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 1 553 Kč. Od zesplatnění úvěru obdržela žalobkyně z insolvenčního řízení navrhovatele na dluh částku 7 568,33 Kč, kdy tato částka byla započtena na jistinu dluhu.2. V rámci písemného doplnění žaloby k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost při poskytnutí úvěru byla zkoumána z výpisu z účtu a dalších podkladů od manžela žalované jako hlavního navrhovatele smlouvy o úvěru, neboť žalovaná deklarovala, že je v domácnosti a oba za úvěr odpovídali společně a nerozdílně. Ode dne poskytnutí úvěru bylo na úvěr uhrazeno celkem 242 784,38 Kč.3. Žalovaná při jednání k žalobě uvedla, že dluh si na sebe bral manžel a rovněž jej také hradil. Neví, pro je částka nyní po několika letech vymáhána po ní. Došlo-li k promlčení nároku, pak toto promlčení namítá. Jejím jediným příjmem je mateřská, pečuje o tři nezletilé děti. Není schopna splácet vyšší částku než 1 000 Kč měsíčně. Příjem manžela ze zaměstnání činí 24 000 – 25 000 Kč měsíčně.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o , název služby, č. , hodnota, , z její akceptace a navazujících VOP žalobkyně spolu s ceníkem produktů a služeb soud zjistil, že mezi žalobkyní a manželem žalované byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované a jejímu manželovi poskytnuta částka ve výši 300 000 Kč. Žalovaná ve smlouvě figurovala jako spolunavrhovatelka (spoludlužník) Žalovaná se spolu s manželem zavázala vrátit tuto částku zpět ve 120 měsíčních splátkách po 4 613 Kč. Smluvní úrok z úvěru byl sjednán ve výši 11,99 % ročně. Dále bylo sjednáno pojistné úvěru ve výši 310 Kč měsíčně. V článku I. odst. 2 smlouvy bylo ujednáno, že v případě, kdy na straně klienta (dlužníka) je zavázáno výše osob, pak tyto osoby se zavazují dluh z úvěru uhradit společně a nerozdílně.5. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu a soupisu struktury dluhu vyplynulo, že ke dni podání žaloby činila jistina poskytnutého úvěru žalovanou částku.6. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, a připojeného podacího lístku ČP soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou jako spoludlužnici k úhradě úvěru v jeho nesplacené výši 244 934 Kč.7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti, údajů CBL, manuálního vstupu Konsolidovaného blacklistu a z výpisu z běžného účtu manžela žalované za období od , datum, do , datum, vyplynulo, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost spoludlužníka žalované.8. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru a ustanovení o pojistné smlouvě § 2758 a násl. tamtéž. V souladu s § 2782 občanského zákoníku má pojistitel (žalobkyně) právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost spoludlužníka žalované mj. z jeho výpisu z běžného účtu. Žalovaná spolu s manželem převzali od žalobkyně částku 300 000 Kč, kterou řádně nehradili, přičemž k úhradě dluhu se zavázali společně a nerozdílně. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalovaná proto nesplnila svoji povinnost úvěr včetně sjednaného příslušenství řádně uhradit. S ohledem na to je také oprávněný nárok žalobkyně na sjednané pojistné. Soud také nedospěl k závěru, že by se smluvní ujednání příčila dobrým mravům či byla z jiného důvodu absolutně neplatná. Soud proto shledal důvodným i požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb a smluvního úroku, který byl podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ponížen na výši příslušnému zákonného úroku z prodlení.9. Soud z těchto důvodů nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, nicméně podle § 160 o.s.ř. uložil žalované dotčenou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 9 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Soud nepřistoupil k žalovanou navrhované výši splátek 1 000 Kč měsíčně, neboť v takovém případě by žalovaná pouze jistinu úvěru splácela cca 19 let, přičemž každý rok by mj. v docházelo k významnému navyšování příslušenství pohledávky.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 655 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 055 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.