5 C 36/2026-24 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku ve výši 12 555 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě pak uvedl, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 63 030 Kč, jež byla zaslána žalované postupným bankovním převodem na účet žalované. Žalovaná na svůj závazek ke dni podání žaloby uhradila celkovou částku ve výši 50 475 Kč. Předmětem žalobního nároku učinila žalobkyni nesplacenou část jistiny ve výši 12 555 Kč. Žalovaná přes výzvu k dobrovolné úhradě dlužnou částku neuhradila.2. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne , datum, V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., když zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . a dále pak ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní. Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávek dopisem ze dne , datum, .4. Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl poskytnut žalované úvěrový rámec ve výši 15 530 Kč na dobu neurčitou. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 457,50 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované postupnými platbami částku ve výši 63 030 Kč, a to bankovním převodem na účet uvedený ve smlouvě. Majitelem a jediným disponentem tohoto účtu byla v rozhodné době právě žalovaná, což vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, . Z potvrzení pak dále vyplývá, že v rámci postupných plateb uvedených i v žalobním návrhu byly na účet připsány peněžní prostředky v celkové výši 63 030 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na svůj závazek uhradila částku ve výši 50 475 Kč.5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.8. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Soud má v dané věci za prokázané, že byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly vyplaceny žalované na její účet peněžní prostředky ve výši 63 030 Kč. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že žalovaná na svůj závazek uhradila pouze částku ve výši 50 475 Kč. Žalovaná má tak povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 036 Kč, tj. částku odpovídající nesplacené části jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením svých povinností a je tak povinna podle ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uhradit i zákonné úroky z prodlení, a to od okamžiku zesplatnění úvěru.10. Soud v dané věci považuje shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost smluvních ujednáních, když žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 530 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 457,50 %. Takto stanovená úroková sazba jednoznačně vybočuje z dlouhodobě judikaturně nastavených mezí Nejvyšším soudem. Žalobkyně však požadovala po žalované v rámci žalobního nároku pouze část nesplacené jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to v rozsahu, jež by odpovídal povinnosti žalované vydat bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 NOZ. Soud proto shledal žalobu důvodnou.11. Bylo v dané věci na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že závazek vůči žalobkyni nevznikl, zanikl, případně částečně zanikl. Žalovaná však zůstala po celou dobu řízení pasivní, k žalobě se nevyjádřila.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 555 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.