10 C 236/2020-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 20.8.2015, mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. (dále i jen banka) a žalovaným. Na podkladě této smlouvy poskytla banka žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč, převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal dle Smluvních podmínek vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky bance do 21.9.2015. Žalovaný neuhradil nic, dnem 22.9.2015 se dostal do prodlení, proto žalobkyně požaduje po žalovaném kromě vrácení žalované částky, rovněž zákonný úrok z prodlení. [příjmení] se pak následně dohodla se žalobkyní na úplatném postoupení pohledávky za žalovaným, což bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 2.9.2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří- li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 18.9.2020, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. 4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že dle smluvních podmínek pro úvěrové smlouvy [příjmení] [příjmení] se úvěrová smlouva považuje za uzavřenou a akceptovanou ze strany banky ve chvíli, kdy klient obdrží výši úvěru, o kterou žádal na základě úvěrové smlouvy, kdy v žádosti o úvěrovou smlouvu na internetových stránkách banky klient musí zvolit požadovanou výši úvěru, dobu splatnosti a předložit všechny požadované osobní údaje a dále potvrdit prostudování smlouvy s akceptací. K uzavření smlouvy výše zmíněným způsobem nedošlo, neboť žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně, poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 3 000 Kč, neboť tato částka byla poukázána na účet č. [bankovní účet], kdy majitelem tohoto účtu není žalovaný. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Žalobkyně v řízení neprokázala vznik závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným a ani neprokázala, že by žalovanému poskytla částku 3 000 Kč. Žalobkyně dle výpisu z účtu poskytla částku 3 000 Kč zcela jiné osobě, přičemž dle smluvních podmínek je smlouva uzavřena okamžikem, kdy převede věřitel peněžní prostředky na účet klienta, který musí být veden přímo na tuto osobu. K uzavření smlouvy tedy tímto způsobem nedošlo a žalobkyně neprokázala pasivní legitimaci žalovaného v daném řízení, když poskytla žalovanou částku zcela jiné osobě, tudíž žalovanému nevznikla povinnost z žádného smluvního závazku ani z titulu bezdůvodného obohacení. Pro výše uvedené byla teda žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 6. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalovaný byl úspěšný, avšak podle obsahu spisu tomuto žádné náklady řízení nevznikly.