10 C 130/2021-33 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 6 355 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % z částky 6 355 Kč od 24. 6. 2020 do zaplacení, když tuto měl žalovaný dlužit žalobkyni, jako právnické osobě, která je podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně přitom zjistila, že motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je evidováno v registru vozidel jako provozované, ale v období od 11. 4. 2019 do 30. 9. 2019, tedy po dobu 173 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl provozovatelem a vlastníkem vozidla právě žalovaný a ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., je žalovaný povinen k úhradě příspěvku vůči žalobkyni. Celková výše příspěvku sestávající ze základu příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, činí 6 355 Kč (z toho 6 055 Kč za základ příspěvku vypočtený ve smyslu § 2 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., konkrétně 35 Kč za jeden den při zohlednění 173 dnů, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení základu příspěvku a poplatku na jeho vymáhání výzvou, splatnost příspěvku nastala dne 23. 6. 2020. Žalovaný však v této lhůtě příspěvek neuhradil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., přičemž se dnem následujícím dostal s placením základu příspěvku a poplatku na jeho vymáhání do prodlení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že v období od 11. 4. 2019 do 30. 9. 2019 byl ve [stát. instituce] v České republice a neměl možnost pojistné zaplatit. V roce 2018 půjčil strojírenské firmě předmětné vozidlo do užívání a tato se starala o údržbu i poplatky, avšak nástupem do výkonu trestu už neměl možnost jednání této firmy řešit. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 30. 3. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 24. 5. 2021, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že jak žalovaný, tak žalobkyně, která s takovýmto postupem soudu vyslovila souhlas již v samotné žalobě, s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný v období od 11. 4. 2019 do 30. 9. 2019, vlastnil a provozoval motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], a to aniž by měl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Žalovaný však, přestože byl písemnou výzvou žalobkyně, zaslanou na adresu žalovaného uvedenou v evidenci vozidel, podle níž měl uhradit do 30 dnů od doručení výzvy příspěvek za nepojištěné vozidlo ve smyslu ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v celkové výši 6 055 Kč, tento příspěvek ani poplatek za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč až doposud ani z části neuhradil. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 6. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč. 7. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a lze mu vyhovět. Dle předložených listinných důkazů a učiněného skutkového závěru žalovaný v období od 11. 4. 2019 do 30. 9. 2019, vlastnil a provozoval motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, a to aniž by měl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla, tj. bez pojištění odpovědnosti a tedy v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který v ust. § 1 odst. 2 písm. a), stanoví, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Z tohoto důvodu pak žalovanému, jako vlastníku a současně provozovateli vozidla, vznikla dle cit. ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou žalovaný své shora specifikované vozidlo provozoval v rozporu s uvedeným zákonem. Výše tohoto příspěvku přitom odpovídá dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 205/1999 Sb. součtu hodnoty vypočtené vynásobením denní sazby ve výši 35 Kč počtem 173 dní, po něž bylo vozidlo žalovanému provozováno bez pojištění, a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek žalobkyní ve výši 300 Kč, tj. celkem v částce právě 6 355 Kč. 8. Žalobkyně v souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. písemně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku (včetně nákladů na mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč), žalovaný však ve lhůtě splatnosti příspěvku, tj. ve lhůtě 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně k úhradě příspěvku vyplývající z ust. § 4 odst. 7 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., tento příspěvek žalobkyně neuhradil a současně ani žalobkyni neprokázal, že své vozidlo neprovozoval v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyní požadovaný příspěvek za provozování vozidla žalovaného bez pojištění společně s náklady na jeho mimosoudní vymáhání se s ohledem na uvedené stal splatným ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k jeho úhradě. 9. Tvrzení žalovaného ohledně nemožnosti zaplatit pojistné a přechodu této povinnosti na jiný subjekt, konkrétně na nějakou fi