111 C 13/2021-49 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 511 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 1. 8. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem obytného domu s byty [adresa] v [obec], nacházejícího se na adrese [ulice] (dále jen„ budova“). Žalovaný je českou fyzickou osobou, bývalým nájemcem bytu [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží budovy (dále jen„ byt“). Žalobkyně jako pronajímatel uzavřela se žalovaným jako nájemcem dne 31. 10. 2003 nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému k užívání předmětný byt. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 1. 11. 2003. Nájemní vztah skončil výpovědí ze strany žalobkyně, a to ke dni 30. 11. 2017. Byt byl žalovaným předán dne 16. 12. 2017. Žalovaný spotřeboval v období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2017 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 20 707 Kč. Žalovaný v tomto období uhradil žalobkyni na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 7 196 Kč, a proto za rozhodné období dluží žalobkyni na službách částku ve výši 13 511 Kč, splatnou dne 31. 7. 2018. Žalobkyně vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2017 odeslala žalovanému dne 11. 5. 2018 Celkem žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu částku ve výši 13 511 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, kterou odeslala dne 18. 11. 2020. Žalovaný do podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně podáním ze dne 24. 11. 2021 omluvila svou účast z jednání nařízeného dne 29. 11. 2021 a souhlasila s jednání v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez předchozí omluvy k jednání nedostavil. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to informativním výpisem z katastru nemovitostí, ze kterého soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem obytného domu [adresa] nacházejícího se na ul. [ulice] v [obec] Nájemní smlouvou ze dne 31. 10. 2003, výpovědí nájmu byt ze dne 8. 8. 2017 včetně dodejky, výzvou k vyklizení bytu ze dne 3. 11. 2017 včetně dodejky a předávacím protokolem ze dne 16. 12. 2017 bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli listinu označenou jako nájemní smlouva dne 31. 10. 2003 na dobu neurčitou. Nájemní vztah byl ukončen výpovědí žalobkyně ke dni 30. 11. 2017 (odeslanou dne 11. 8. 2017), neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou nájemného a záloh za služby, čímž hrubě porušil své povinnosti. Dopisem ze dne 3. 11. 2017, odeslaným téhož dne, byl žalovaný vyzván k vyklizení bytu, ke kterému došlo až dne 16. 12. 2017. Z opisu karty úhrad, z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za roku 2017 a z dodejky k vyúčtování soud zjistil, že žalovaný za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2017 na službách spojených s užíváním bytu měl uhradit částku 20 707 Kč, přičemž žalovaný uhradil toliko 7 196 Kč, a proto dluží žalobkyni částku 13 511 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2018. Vyúčtování služeb bylo žalovanému odesláno 11. 5. 2018. Předžalobní upomínka byla vyhotovena dne 13. 11. 2020 s výzvou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení a odeslána dne 18. 11. 2020. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle odst. 2 neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. 7. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena nájemní smlouva, na základě které přenechala žalobkyně žalovanému do užívání byt [číslo] v bytovém domě [adresa] na ul. [ulice] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil řádně a včas nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu, čímž hrubě porušil své povinnosti, a proto žalobkyně ukončila nájemní vztah výpovědí ke dni 30. 11. 2017. Za období od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2017 měl žalovaný na službách spojených s užíváním bytu uhradit částku 20 707 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2018. Žalovaný však zaplatil toliko částku 7 196 Kč, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek, dostal se s úhradou zbývajícího dluhu ve smyslu § 1970 o. z. dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení (1. 8. 2018). S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení částky 13 511 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 1. 8. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno. 10. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména k nízké výši dluhu a vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč činí 2 452 Kč.