17 C 259/2013-297 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 10. 2013, ve znění jejího doplnění ze dne 11. 8. 2020 a ze dne 14. 10. 2020, domáhala, aby byl soudem zrušen rozhodčí nález vydaný dne 12. 7. 2013 pod sp.zn. [spisová značka] [číslo] [anonymizováno] rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem [obec a číslo], kterým byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit částku 547 616 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 547 616 Kč za každý den prodlení od 25. 6. 2013 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý i započatý měsíc prodlení a další smluvní pokutu ve výši 109 523 Kč, jakož i uhradit náklady za rozhodčí řízení ve výši 17 622 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že daný rozhodčí nález je na místě zrušit z důvodů uvedených v ust. § 31 b), e) a f) zákona č. 216/1994 Sb. 2. Pokud jde o důvod uvedený v ust. § 31 b) citovaného zákona, žalobkyně namítla neplatnost rozhodčí doložky, resp. namítla, že se rozhodčí doložka na dohodnutou věc nevztahovala. Žalobkyně přitom prostřednictvím své dcery [jméno] [příjmení] uzavřela s původním žalovaným [celé jméno původního účastníka] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, v níž se dohodli, že spory vzniknuvší z této smlouvy či v souvislosti s ní budou rozhodovány rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení]. V této smlouvě, v bodě 3 závěrečných ustanovení, přitom bylo ujednáno, že si strany musí poskytnout vzájemnou nezbytnou součinnost ve vkladovém řízení a pokud katastrální úřad zamítne povolení vkladu, zavázaly se strany alternativně k vrácení předmětu půjčky do tří dnů od výzvy věřitele, přičemž lze doručit i fikcí; s tímto pak strany sjednaly i smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý i započatý měsíc prodlení dlužníka s vrácením půjčky. Původní věřitel zažaloval u rozhodce vrácení půjčené částky, jejímž právním základem byla ona smlouva o půjčce, a dále smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý i započatý kalendářní měsíc. Tvrzený nárok věřitele však má svůj základ ve smlouvě o půjčce, uzavřené dne 22. 5. 2013 mezi původním žalovaným [celé jméno původního účastníka] a žalobkyní, přičemž ve smlouvě o půjčce rozhodčí doložka ujednána nebyla; zástavní smlouva plnila zajišťovací funkci k již vzniklému závazku žalobkyně ze smlouvy o půjčce a tato skutečnost nemění nic na závěru, že rozhodčí doložka by musela být obsažena již ve smlouvě o půjčce, aby se vztahovala i na vztahy vzniklé na základě tohoto právního titulu, kterým byla právě smlouva o půjčce. Podle § 2 odst. 3 citovaného zákona se rozhodčí smlouva může týkat a) jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). V čl. V. odst. 1 zástavní smlouvy se uvádí, že rozhodování sporů v rozhodčím řízení se týká zástavní smlouvy, nikoliv smlouvy o půjčce, která byla uzavřena před touto zástavní smlouvou. 3. Ve vztahu k důvodu zrušení rozhodčího nálezu uvedenému v ust. § 31 b) citovaného zákona pak žalobkyně namítla, že z důkazů předložených žalobkyní a z listin založených v rozhodčím spisu sp. zn. [spisová značka] [číslo], vedeného rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení], vyplývá, že žalobkyni nebyla dána možnost věc řádně před rozhodcem projednat. Žalobkyně obdržela výzvu k úhradě dluhu ze strany [titul] [příjmení] dne 19. 6. 2013, v níž byla vyzvána k úhradě částky 657 139 Kč ve stanovené lhůtě s dovětkem, že pokud tato částka nebude uhrazena v uvedené lhůtě, bude pohledávka vymáhána soudní cestou a vedle ní bude [titul] [příjmení] požadovat kromě dlužné částky i zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení žalobkyně jako dlužníka s vrácením půjčky; dne 25. 6. 2013 původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] vypracoval návrh na vydání rozhodčího nálezu, v němž požadoval vydání rozhodčího nálezu k plnění ze smlouvy o půjčce a smluvní pokuty; dne 26. 6. 2013 rozhodce odeslal žalobkyni informaci o přijetí funkce a vyzval ji k předložení důkazů a vyjádření k rozhodčí žalobě do 20-ti dnů od doručení výzvy; úložní lhůta k této obsílce přitom končila 8. 7. 2013, žalovaná však nezaznamenala ve schránce výzvu k převzetí zásilky a až 10. 7. 2013 byla tato výzva vhozena pracovnicí České pošty do schránky žalobkyně, tudíž lhůta pro vyjádření a předložení důkazů končila žalobkyni dne 28. 7. 2013, nicméně již dne 12. 7. 2013 vydal rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] rozhodčí nález, který ten stejný den nabyl právní moci, byť jej rozhodce doručil [titul] [příjmení]. Žalobkyně však plnou moc [titul] [jméno] [příjmení] nikdy neudělila, plná moc předložená rozhodci do spisu [titul] [jméno] [příjmení] nebyla opatřena podpisem žalobkyně, a tudíž ani rozhodčí nález ve věci vydaný nebyl nikdy žalobkyni řádně doručen. Pokud rozhodce vydal již dne 12. 7. 2013 rozhodčí nález, nemohla být ani zachována lhůta stanovená žalobkyni k podání vyjádření. Rozhodce rozhodl před uplynutím této lhůty, aniž by vyčkal řádného vyjádření žalobkyně. Žalobkyně je osobu omezenou ve způsobilosti k právním jednáním, ochrana jejich práv si zaslouží zvláštní zvýšené ochrany, přičemž u žalobkyně se jedná o duševní poruchu vrozenou, takže v tomto duševním stavu byla již v době, kdy jí měla být [titul] [příjmení] plná moc udělena, přitom tato osoba je totožnou osobou, která vystupuje i v tomto civilním sporu jako zmocněnec strany žalované a ostatně v tomto postavení vystupovala i v době před zahájením rozhodčího řízení. Zájmy této osoby byly v rozhodčím řízení evidentně v rozporu se zájmy žalobkyně a podle ust. § 32 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) tak tato osoba nemohla být v rozhodčím řízení zástupcem žalobkyně. Tím, že za žalobkyni jednala v rozhodčím řízení osoba, jejíž zájmy byly v rozporu se zájmy zastoupené, nebyla rozhodcem žalobkyni dána možnost věc před rozhodci projednat a je tu tak dán další důvod pro zrušení rozhodčího nálezu. Duševní porucha žalobkyně, která ji činí neschopnou právně jednat, u ní existovala již v době uzavření smlouvy o půjčce a zástavní smlouvy, tak i v době, kdy udělila plnou moc zmocněncům, kteří za ni měli předmětné smlouvy uzavřít. Plná moc byla neplatným právním jednání, a z toho důvodu byla neplatně uzavřena smlouva o půjčce, zástavní smlouva, která obsahovala rozhodčí doložku, a toto ujednání bylo z toho důvodu též neplatné. 4. Pokud pak jde o důvod zrušení rozhodčího nálezu uvedený pod písm. f) § 31 citovaného zákona, Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 21 Cdo 296/2003 dospěl k právnímu závěru, podle něhož zástavní právo zásadně nebrání vlastníku zástavy nakládat se zástavou. Nestanoví-li zákon něco jiného, může zástavní dlužník zcizit zástavu, znovu ji zastavit, zřídit k ní věcné břemeno, dát ji do nájmu nebo do jiného užívání apod., ujednání, kterým by byl zástavní dlužník v rozporu se zákonem vyloučen nebo omezen v takovém nakládání se zástavou, jsou neplatná. V posuzovaném případě se zástavní dlužník zavázal po sankcí smluvní pokuty nepřevést zástavu bez souhlasu zástavního věřitele. Byl-li podle ujednání stran zástavní smlouvy převod zástavy vázán pod sankcí smluvní pokuty na souhlas zástavního věřitele, je evidentní, že mu tím bylo umožněno zasahovat do dispozice zástavního dlužníka se zástavou. Takové ujednání je proto neplatné dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (i dle rozsudku NS ČR ze dne 19. 8. 2010, sp.zn. 33 Cdo 3694/2008). 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2014 byla žalobkyni pro dané řízení k její žádosti ustanovena pro zastupování ve věci [titul] [jméno] [příjmení], když žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. 6. Původním žalovaným byl přitom podle žaloby [celé jméno původního účastníka], [datum narození], v průběhu řízení došlo opakovaně k návrhu žalobkyně ze dne 12. 9. 2014 a ze dne 14. 10. 2020 ke změně žalovaného dle § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v důsledku skutečnosti, že nejprve původní žalovaný postoupil svoji pohledávku za žalobkyní se vším příslušenstvím dne 3. 12. 2013 na [celé jméno původního účastníka] a tento následně dne 30. 7. 2020 tuto pohledávku postoupil na [právnická osoba] [anonymizováno] Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 9. 2014, č.j. 17 C 259/2013-65, které nabylo právní moci dne 14. 10. 2014, bylo připuštěno, aby na místo dosavadního žalobce [celé jméno původního účastníka] nejprve vstoupil do řízení jako žalovaný [celé jméno původního účastníka], následně pak usnesením ze dne 2. 11. 2020, č.j. 17 C 259/2013-267, které nabylo právní moci dne 20. 11. 2020, bylo připuštěno, aby na místo dosavadního žalobce [celé jméno původního účastníka] vstoupila do řízení jako žalovaná [právnická osoba] [anonymizováno] 7. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí v celém rozsahu, přitom písemné vyjádření k žalobě podal [celé jméno původního účastníka] dne 2. 10. 2014, resp. dne 12. 11. 2014, a v tomto uvedl, že žalobu považuje za zcela bezpředmětnou, neboť žalobkyně dne 13