17 C 312/2020-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem sporu byla pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce-Zelená v hotovosti, kterou uzavřel žalovaný dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], kterou byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Spolu s touto částkou se ve smlouvě zavázal zaplatit kapitalizovaný úrok za zapůjčení peněz za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč se sazbou 29 % p. a., úhradu za administrativní činnost ve výši 2 863 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 950 Kč Celkem se zavázal uhradit částku 10 612 Kč, v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, takto měla být celá úvěrová částka uhrazena ke dni 8. 7. 2017. Žalovaný nesplnil svou povinnost úvěr zaplatit, když poslední splátku uhradil 9. 4. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka z této smlouvy postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Žalovaný zaplatil do postoupení pohledávky celkem částku 4 524 Kč. Od postoupení pohledávky již žalovaný neuhradil ničeho, předžalobní výzva zůstala bezvýsledná. 2. Žalobou je žalován nedoplatek na jistině úvěru 3 644,34 Kč, nedoplatek poplatku 2 443,66 Kč, tj. celkem částka 6 088 Kč, dále kapitalizovaný úrok z úvěru 2 718,48 Kč, vypočtený z dlužné jistiny od 9. 7. 2017 do postoupení pohledávky do [datum], dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 17. 4. 2018 do postoupení pohledávky ve výši 544,14 Kč. Ode dne, následujícího po dni postoupení pohledávky, tj. od 21. 1. 2020 požaduje z neuhrazené jistiny placení úroků z prodlení ve výši 8,5 % p.a., a sjednaného úroku 29 % p. a 3. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby se do 10 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno uplynutím úložní doby u pošty [datum], v úložní době si zásilku nevyzvedl, ta byla po uplynutí úložní doby vložena poštou žalovanému do domovní schránky na adrese jeho trvalého bydliště, žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Za tohoto stavu a s oporou o ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo třeba nařizovat jednání. 4. Na prokázání žalovaného nároku žalobkyně předložila listinné důkazy a to Smlouvu o zápůjčce- [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne [datum], tabulku umoření, Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohu [číslo] k této – výpis ze seznamu postoupených pohledávek na žalobkyni, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a doklad o jeho odeslání žalovanému ze dne [datum], předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] a doklad o jejím doporučeném odeslání žalovanému ze dne [datum], a těmito důkazy vzal za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku formou spotřebitelského úvěru ve výši 6 000 Kč za podmínek, uvedených v žalobě. Smlouva obsahuje ustanovení o tom, že zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy, v místě svého bydliště, převzal v hotovosti celou půjčenou částku. Dále smlouva obsahuje ustanovení o tom, že její nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, uvedené pod podpisem smlouvy. Listina s názvem„ tabulka umoření“, obsahuje přehled plateb a jejich rozúčtování na jednotlivé nároky. Celkem žalovaný zaplatil 4 524 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z této smlouvy postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem postupitele z téhož dne, odeslaným žalovanému [datum] na adresu trvalého bydliště. O zaplacení nedoplatku byl žalovaný upomenut přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], který byl odeslán žalovanému doporučeně [datum] na adresu trvalého bydliště. 5. V rámci smluvních ujednání účastníků o uzavření smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně vystupoval jako podnikatel v oblasti finančních služeb, žalovaný pak jako nepodnikatel. Vztah účastníků je proto nutno posoudit s ohledem na den uzavření smlouvy o zápůjčce též podle zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ). Podle § 9 odst. 1 ZosÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet zápůjčku, která má charakter spotřebitelského úvěru, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází, umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byla posílena novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. a to zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Požadavek odborné péče není splněn pouze vyhodnocením informací, získaných od spotřebitele. Věřitel musí požadovat doklady k tvrzení úvěrovaného, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru lze považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto prověřuje. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR č.j. 33 Cdo 2178/2018, podle něhož věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. 6. V daném případě je z žalobních tvrzení zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně se při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného spokojil s informacemi od žalovaného, zda a jakým způsobem tyto informace prověřoval, zda zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného není v žalobě uvedeno. Zda právní předchůdce žalobkyně prověřoval osobu žalovaného v databázích [anonymizováno], SOLUS a s jakým výsledkem se v žalobě neuvádí. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného považuje soud za nedostatečné, právní předchůdce žalobkyně tak nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, proto nezbývá než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce - formou spotřebitelském úvěru, je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, a je proto podle § 580 o. z. neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. 7. Podle § 588 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. V daném případě vzal soud za prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, pokud podle přehledu plat