18 C 94/2021-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 27 860 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. 2. Žalovaný se ve věci během celého řízení nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil. 3. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání, nežádala o odročení jednání. 4. Soud rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Z listiny označené Smlouva o úvěru ze dne [datum], ve znění Smlouvy o úvěru ze dne [datum], ve spojení se Všeobecnými obchodními podmínkami, soud zjistil a má za prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu, a to dálkovým způsobem, prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit do [datum]. Ze čtyřech Výpisů z účtu (Výpis ze dne [datum] s platbou ve výši 3 000 Kč, ze dne [datum] s platbou ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 3 000 Kč, ze dne [datum] s platbou ve výši 8 000 Kč) soud zjistil a má za prokázáno, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku 20 000 Kč, a to na účet, z něhož předtím zaslal verifikační platbu, což má soud za prokázáno z Výpisu z účtu k verifikační platbě ze dne [datum]. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Přílohou a s Potvrzením o úhradě úplaty za postupované pohledávky, soud zjistil a má za prokázáno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která je společností s ručením omezeným, předmětem jejího podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, což soud zjistil z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil a má za prokázáno, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky, toto oznámení mu bylo doručováno dne [datum], což má soud za prokázáno z Podacího archu ze dne [datum]. Z Předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z Podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že upomínka byla žalovanému téhož dne odeslána. Žalovaný neuhradil dlužnou částku, proto po něm žalobkyně požaduje celou nezaplacenou dlužnou částku ve výši 20 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení, a spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 153,42 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 660 Kč a částkou ve výši 7 860 Kč (tato částka představuje smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou dlužné částky, v souladu s ustanoveními obou výše uvedených Smluv o úvěru, přičemž smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti z dlužné jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč do [datum]) a s náklady řízení. 6. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč, neuhradil jí ničeho, následně pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný žalobkyní informován. 7. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb. 8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Pro účely posouzení splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy soud nařídil jednání, byl připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k doplnění tvrzení a označení důkazních návrhů k těmto tvrzením týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřeních smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalující strana k jednání nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., přičemž soud zdůrazňuje, že soud může poskytnout toto poučení pouze při jednání. 11. Soud uzavírá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ, neboť absolutní neplatnost smlouvy vyžaduje smysl a účel ochrany práv spotřebitele. 12. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 20 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle § 1879 OZ žalobkyni, neboť právě jí byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným platně postoupena. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč, přičemž jí neuhradil ničeho, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč. Spolu s částkou ve výši 20 000 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]), ta byla zaslána žalovanému dne [datum], doručena tedy musela být nejpozději dne [datum], přičemž žalobkyně stanovila v této výzvě žalovanému lhůtu deseti dnů ke splnění dluhu, splatnost tedy nastala dne [datum] a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Stran sazby zákonného úroku z prodlení byl soud vázán žalobním návrhem žalobkyně, která požadovala výši zákonného úroku z prodlení 10 %, neboť odvíjela prodlení žalovaného ode dne následujícího po splatnosti úvěru dle Smluv o úvěru, tedy ode dne [datum], kdy sazba zákonného úroku z prodlení činila 10 %. 13. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do [datum], dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 153,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 660 Kč a co do částky 7 860 Kč představující smluvní pokutu. 14. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 při rozhodování o náhradě nákladů řízení posuzoval míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně jistiny pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství, které pro tyto účely ke dni rozhodnutí kapitalizoval. V tomto řízení měla podle § 142 odst. 2 o. s. ř. převážný procesní úspěch žalobkyně. Úspěch činil 67 %, od něhož byl odečten neúspěch 33 %, čili žalobkyně má nárok na 34 % náhrady nákladů řízení, přičemž plná náhrada nákladů řízení činila 2 386 Kč (částka výslovně požadovaná žalobkyní v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tedy 34 % činí po zaokrouhlení 812 Kč, a to v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.