9 C 374/2020-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 2.6.2020 po žalovaném zaplacení částky 1.520 Kč s příslušenstvím, specifikovaným v žalobě. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný cestoval dne 30.5.2018 dopravním prostředkem žalobce a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný nezaplatil jízdné, které činilo 20 Kč, ani přirážku k jízdnému, která činila 1.500 Kč, ač tyto částky jako svůj dluh vůči žalobci písemně uznal a k zaplacení těchto částek se písemně zavázal, nezaplatil tento dluh ani po písemné předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy, stavící na svou obranu, z jednání soudu se neomluvil, nežádal o odročení jednání za účelem jednání v jeho přítomnosti, soud jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinami, předloženými k důkazu žalobcem, kterými byly -) smluvní přepravní podmínky žalobce platné od 1.2.2018 -) ceník jízdného žalobce platný od 1.4.2017 -) dohoda s cestujícím [číslo] ze dne 30.5.2018 -) předžalobní výzva žalovanému k úhradě dluhu ze dne 23.1.2020 včetně přílohy -) poštovní podací arch ze dne 24.1.2020. 4. Z těchto důkazů má soud za prokázána veškerá skutková tvrzení žalobce v žalobě. Je tak prokázáno, že žalovaný cestoval dne 30.5.2018 dopravním prostředkem žalobce a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, který byl v hodnotě 20 Kč. Ač tuto částku a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč písemně jako svůj dluh vůči žalobci uznal a zavázal se je zaplatit, toto dosud přes upomínku žalobce neučinil. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle ust. § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále podle ust. § 37 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění, podle smluvních přepravních podmínek žalobce, platných od 1.2.2018, dle ceníku jízdného žalobce, platného od 1.4.2017 a ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb. vzhledem k písemnému uznání dluhu žalovaným a zavázal žalovaného zaplatit žalobci požadovanou částku, neboť bylo prokázáno, že žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil dosud jízdné ani přirážku k jízdnému, ač tyto své závazky uznal a zavázal se je žalobci zaplatit. Soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci též úroky z prodlení za požadovanou dobu prodlení s úhradou dlužné částky (od její splatnosti v dohodě s cestujícím) do zaplacení, když k úhradě dlužné částky 1.520 Kč měl dle dohody s cestujícím lhůtu 15 kalendářních dnů od zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu a této lhůty nevyužil. Výše úroků z prodlení je žalobci přiznána ve výši, vycházející z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. za období, kdy je žalovaný s plněním dluhu v prodlení. Soud tak posoudil nárok žalobce důvodným v plném rozsahu a jako takovému vyhověl. 6. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný, který v řízení úspěšný nebyl, je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, když tato představuje částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 200 Kč za dva režijní paušály po 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky žalovanému a za sepis žaloby. 7. Lhůta k plnění je 3 dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).