10 C 173/2021-102 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu 18. 2. 2021, domáhala zaplacení částky 800 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v době trvání druhovského poměru se žalovaným (2011 2019) nabyli v roce 2012 do podílového spoluvlastnictví nemovitosti specifikované v žalobě v [katastrální uzemí] a následně z důvodu finančních problémů ve firmě žalobkyně se s žalovaným dohodli, že žalobkyně převede na žalovaného svůj podíl na předmětných nemovitostech. Dne 15. 11. 2016 uzavřeli kupní smlouvu, dle které se žalovaný zavázal za převod podílu žalobkyni zaplatit kupní cenu ve výši 850 000 Kč 27. 12. 2016 žalovaný převedl ze svého bankovního účtu na účet žalobkyně částku 250 000 Kč, dne 28. 12. 2016 částku 200 000 Kč, dne 29. 12. 2016 vybrala žalobkyně v hotovosti ze svého bankovního účtu částku 400 000 Kč a předala tuto žalovanému, který ji ve stejný den vložil na svůj bankovní účet a téhož dne poslal žalovaný na bankovní účet žalobkyně další splátku kupní ceny ve výši 200 000 Kč a dne 2. 1. 2017 částku 200 000 Kč, přičemž dne 9. 1. 2017 žalobkyně vybrala ze svého účtu částku 400 000 Kč a předala jí žalovanému, který dne 10. 1. 2017 vložil tuto částku opět na svůj účet. Tímto způsobem byla kupní cena dle kupní smlouvy dle dohody účastníků uhrazena a současně žalovanému byla tímto dohodnutým způsobem vrácena částka 800 000 Kč, avšak mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva, dle které se žalovaný zavázal v případě ukončení druhovského poměru, že peníze žalobkyni skutečně v hotovosti vyplatí. Po ukončení druhovského poměru, vyzvala žalobkyně k zaplacení částky 800 000 Kč, žalovaný však tento požadavek odmítl s tím, že podle kupní smlouvy celou kupní cenu uhradil a nikdy se nezavázal k žádnému dalšímu plnění ve vztahu k žalobkyni. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Potvrdil, že v době druhovského soužití se žalobkyní uzavřeli dne 15. 11. 2016 kupní smlouvu, dle které převedla žalobkyně na žalovaného podíl na nemovitostech specifikovaných v žalobě a žalovaný kupní cenu žalobkyni zaplatil ze svého bankovního účtu, kde měl dostatek finančních prostředků k její úhradě, žádné peníze v hotovosti od žalobkyně v souvislosti s předmětnou kupní smlouvou neobdržel. Nikdy se se žalobkyní nedohodl na tom, že by jí po jejich rozchodu měl něco dalšího platit, poukazoval na účelové jednání žalobkyně, která po jejich rozchodu nepožadovala zaplacení žalované částky, ale požadovala pouze vyvázání z hypotečního úvěru, který vyřizovali společně za účelem koupě předmětných nemovitostí. Dále poukazoval na to, že po celou dobu jejich druhovského soužití žalobkyně nepracovala, vše financoval ze svých prostředků z podnikání žalovaný. 3. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žili v druhovském poměru od roku 2011 do 2019, kdy se rozešli. V roce 2012 nabyli do podílového spoluvlastnictví nemovitosti specifikované v žalobě a dne 15. 11. 2016 uzavřeli kupní smlouvu, dle které žalobkyně převedla do vlastnictví žalovaného svůj podíl na předmětných nemovitostech a žalovaný se zavázal zaplatit kupní cenu, která odpovídala tomuto podílu po zohlednění hypotečního úvěru v částce 850 000 Kč, kdy výše této kupní ceny a její splatnost do 31. 12. 2016 byla zjištěna rovněž z předmětné kupní smlouvy s datem 15. 11. 2016. Z výpisů z účtu žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet] za období 26. 12. 2016 – 26. 1. 2017 a z účtu žalobkyně u [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet] za období 1. 12. 2016 – 31. 1. 2017 bylo dále zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalovaného k 26.12.2016 činil 1 006 438,39 Kč a konečný zůstatek k 26.1.2017 169 174,04 Kč, 27. 12. 2016 poukázal žalovaný na účet žalobkyně částku 250 000 Kč s poznámkou [obec] nemovitosti 1. splátka, 27. 12. 2016 vybral ze svého účtu v hotovosti částku 500 000 Kč a dne 28. 12. 2016 vložil částku 110 000 Kč, 28. 12. 2016 poukázal na účet žalobkyně částku 200 000 Kč s poznámkou [obec] nemovitosti 2. splátka, dne 29. 12. 2016 vložil v hotovosti na svůj účet částku 400 000 Kč, a téhož dne poukázal částku 200 000 Kč na účet žalobkyně s poznámkou [obec] nemovitosti 3. splátka, dne 2. 1. 2017 poukázal žalovaný na účet žalobkyně částku 200 000 Kč s poznámkou [obec] nemovitosti 4. splátka a dne 10.1. 2017 vložil na svůj účet částku 400 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo dále zjištěno, že platby s poznámkou„ úhrada kupní ceny“ byly na její účet připsány, výběry v hotovosti z tohoto účtu jsou evidovány dne 29. 12. 2016 ve výši 400 000 Kč a dne 9. 1. 2017 rovněž ve výši 400 000 Kč. Z výše uvedených výpisů z účtů bylo tedy zjištěno, že kupní cena ve výši 850 000 Kč byla zaplacena ve 4 splátkách a uhrazena zcela dne 2. 1. 2017. 4. Žalobkyně však tvrdila, že celou zaplacenou kupní cenu (vyjma částky 50 000 Kč, kterou si měla ponechat na provoz domácnosti) v hotovosti žalovanému vrátila (2 výběry hotovosti z jejího účtu po 400 000 Kč), když takto se spolu dohodli, aby nebyly pochybnosti o zaplacení kupní ceny dle předmětné kupní smlouvy a poukazovala na časovou návaznost výběrů z jejího účtu na vklady na účtu žalovaného. Současně tvrdila existenci ústní dohody, dle které jí žalovaný částku odpovídající kupní ceně skutečně zaplatí pro případ, že by se rozešli. 5. K těmto sporným skutečnostem žalobkyně navrhla výslechy svědkyň a účastnické výslechy, kterými však svá tvrzení o vrácení kupní ceny a závazku žalovaného k jeho úhradě po ukončení druhovského poměru neprokázala. 6. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobkyně, měla informace o předmětu sporu, kdy tuto záležitost i před jejím výslechem se žalobkyní probíraly, a tedy informace o nějakém dluhu měla zprostředkované od žalobkyně, nebyla přítomná jednáním žalobkyně a žalovaného ohledně kupní smlouvy ani kupní ceny a až po ukončení jejich druhovského poměru se od žalobkyně o dluhu dověděla. Také svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že byla přítomna rozmluvě účastníků o fiktivním převodu – na oko - nemovitostí, ale až po jejich rozchodu se dověděla od žalobkyně, že měla mít se žalovaným nějakou dohodu ohledně vypořádání kupní ceny, ona však přítomna nebyla žádnému konkrétnímu ujednání mezi nimi ohledně úhrady peněžitého plnění. Stejně tak svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že žalobkyně měla finanční problémy ve své firmě, ale jak se přesně domluvili na řešení se žalovaným, neví, všechny informace ohledně vymáhání žalované částky získala od žalobkyně, se kterou se o věci bavila a až po jejich rozchodu se od ní dozvěděla, že jí žalovaný dluží. Těmito svědeckými výpověďmi tvrzení ohledně ústní dohody mezi žalobkyní a žalovaným týkající se závazku žalovaného k úhradě žalované částky, neprokázala, neboť tyto svědkyně nebyly přítomny předmětné dohodě a o tomto závazku se dověděly až zprostředkovaně po rozchodu účastníků od žalobkyně, která je informovala, tudíž svědkyně vypovídaly o tom, co jim sdělila žalobkyně, nikoliv o tom, čemu by byly bezprostředně přítomny a vnímaly svými smysly. 7. Ani výpověďmi účastníků nebyla sporná tvrzení žalobkyně prokázána, když žalobkyně potvrdila, že kupní cena byla podle smlouvy zaplacena způsobem dle jejich dohody, přičemž žalobkyně měla z kupní ceny žalovanému vrátit zpět částku 800 000 Kč, s tím, že se měli ústně dohodnout na zaplacení této částky pro případ rozchodu. Rovněž výpovědí žalovaného byla potvrzena úhrada kupní ceny dle předmětné kupní smlouvy, v rozporu s výpovědí žalobkyně však byla jeho výpověď, týkající se vrácení kupní ceny s tím, že žádné peníze mu žalobkyně nevrátila, měl dostatek financí k zaplacení kupní ceny a žádná dohoda o dalším plnění kupní ceny mezi nimi neexistovala. S ohledem na důkazní sílu účastnických výpovědí, soud tyto výpovědi vyhodnotil tak, že žalobkyně, která má povinnost sporná tvrzení prokázat, tuto svoji povinnost neunesla a její výpověď byla zpochybněna výpovědí žalovaného, přičemž sporné skutečnosti nebyly prokázány ani výše uvedenými svědkyněmi. 8. Vznik závazku žalovaného k výplatě kupní ceny po rozchodu účastníků nevyplývá ani z následné korespondence mezi zástupci účastníků z roku. 2020, ze které bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného pouze k vyvázání z hypotečního úvěru jako spoludlužníka bez jakékoliv výzvy k vrácení peněz. Až z dopisu z 27. 1. 2021 bylo zjištěno, že poté, kdy došlo k vyvázání žalobkyně z hypotečního úvěru, vyzýval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě kupní ceny, splátek hypotéky a vydání osobních věcí. 9. Soud tudíž dospěl ke skutkovému závěru, že účastníci žili v druhovském poměru v letech 2011 2019, mezi účastníky byla uzavřena 15. 11. 2016 kupní smlouva, dle které se žalovaný zavázal za převod podílu žalobkyně na nemovitostech, specifikovaných v žalobě, zaplatit kupní cenu ve výši 850 000 Kč do konce roku 2016, žalovaný zaplatil tuto kupní cenu ve 4 splátkách, celá kupní cena byla uhrazena 2. 1. 2017, když na způsobu úhrady kupní ceny se účastníci dohodli. Vrácení kupní ceny žalovanému výběry žalobkyně z jejího účtu, a vklady hotovostí žalovaným na jeho účet nebylo v řízení prokázáno, neboť předání hotovosti (2 x 400 000 Kč)