10 C 19/2022-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit z důvodu poskytnutí ošetření a vyšetření v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne 12.12.2011, přičemž tento nárok žalovaný písemně uznal a zavázal se zaplatit do 14 dnů od uznání tohoto závazku. Žalovaný ani přes písemnou upomínku žalobkyně nesplnil svůj závazek, proto z důvodu prodlení požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovanému u žalobkyně dne 12.12.2011 bylo provedeno žalobkyní žalovanému ošetření a vyšetření v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, za které byla stanovena cena 2 000 Kč, žalovaný uznal tento svůj dluh vůči žalobkyni, co do důvodu a výše, a zavázal se jej uhradit do 14 dnů od podpisu tohoto uznávacího prohlášení, to je do 27.12.2011. Dosud však ničeho nezaplatil. 4. Po právní stránce soud posoudil žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto zcela vyhovět. Žalovanému vznikla v důsledku skutečnosti, že byl dne 12.12.2011 ošetřen a vyšetřen v protialkoholní stanici provozované žalobkyní, povinnost zaplatit žalobkyni náklady na vyšetření, ošetření a pobyt na záchytné stanici dle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami v žalobou požadované výši, tj. v částce 2 000 Kč, jak tato výše vyplývá z písemného uznání dluhu žalovaným ze dne 13.12.2011, když ve smyslu ust. § 558 věta prvá zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku se má za to, že uvedený dluh v předmětné výši a době uznání trval, přičemž pravost uznávacího prohlášení žádnými tvrzeními ani důkazy ze strany žalovaného nebyla vyvrácena. Také v části příslušenství byla žaloba žalobkyně důvodná, neboť žalovaný svůj dluh ve lhůtě do 27.12.2011 nezaplatil, proto vzniklo od 28.12.2011 žalobkyni dle § 517 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) právo na zákonný úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena vládním nařízením 142/1994 Sb. ve znění nař. vl. č. 33/2010 Sb. 5. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla zcela úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu upomínky a žaloby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH).