11 C 140/2022-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 5 312 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 7. 8. 2020 do zaplacení a částky 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo sjednání pojistného produktu Pojištění odpovědnosti podnikatelů. Pro pojistné období byla stanovena částka 5 312 Kč ročně. Počátek pojištění byl stanoven ke dni 6. 8. 2019. Žalovaný neuhradil splatné pojistné ke dni 6. 8. 2020, byl vyzván k úhradě dlužné částky a v důsledku neplacení došlo k zániku pojištění dne 27. 12. 2020. Celková částka za dlužné období od 6. 8. 2020 do 27. 12. 2020 včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky činí 6 512 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby dne 19. 1. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne [datum], a to náhradním způsobem - vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to pojistnou smlouvou ze dne [datum], Sazebníkem poplatků, upomínkou dlužného pojistného ze dne 5. 11. 2020, oznámením o zániku pojištění ze dne 14. 1. 2021, upomínkou po zániku pojistné smlouvy ze dne 14. 2. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2022 včetně podacího archu. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně tak, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Žalovaný jako pojistník neplnil svůj závazek vyplývající z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] a neplatil žalobkyni, tedy pojistiteli, sjednané pojistné splatné dne 6. 8. 2020, a to ani po opakovaných upomínkách ze strany žalobkyně, kdy žalovaného upozornila na možný zánik pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Za období od 6. 8. 2020 do 27. 12. 2020, kdy došlo k zániku pojištění, dluží žalovaný na pojistném částku ve výši 5 312 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. S částkou 5 312 Kč je v prodlení od 7. 8. 2020, a proto je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Protože ke dni rozhodování soudu nebylo na žalovanou částku zaplaceno ničeho, soud žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl. Úroky z prodlení mají oporu v ustanovení § 1970 o. z. a jejich výše je dána prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o vzájemný závazek podnikatelů, činí podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náklady spojené s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč.