111 C 30/2021-38 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 106 Kč s příslušenstvím a s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem obytného domu s byty [adresa] v [obec], nacházejícího se na adrese [ulice] (dále jen„ budova“). Žalovaný je českou fyzickou osobou, bývalým nájemcem bytu [číslo] nacházející se v 3. nadzemním podlaží budovy (dále jen„ byt“). Žalobkyně jako pronajímatel uzavřela se žalovaným jako nájemcem dne 26. 4. 2017 nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému k užívání předmětný byt. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s účinností od 1. 5. 2017. Nájemní vztah byl následně prodloužen dodatky [číslo] až do 30. 4. 2019. Nájemní vztah skončil výpovědí ze strany žalobkyně, a to ke dni 28. 2. 2019. Byt byl žalovaným předán dne 24. 3. 2019. Žalovaný se na základě dodatku [číslo] nájemní smlouvy zavázal hradit nájemné ve výši 3 079 Kč měsíčně, přičemž tuto povinnost neplnil řádně, když dluží nájemné za 11/ 2018 ve výši 264 Kč, splatné dne 30. 11. 2018, nájemné za 12/ 2018 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 31. 12. 2018, nájemné za 01/ 2019 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 31. 1. 2019, nájemné za 02/ 2019 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 28. 2. 2019. Žalovaný dluží žalobkyni na nájemném celkovou částku 9 501 Kč. Žalovaný spotřeboval v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 18 620 Kč. Žalovaný v tomto období uhradil žalobkyni na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 14 560 Kč, a proto za rozhodné období dluží žalobkyni na službách částku ve výši 4 060 Kč, splatnou dne 31. 7. 2019. Žalobkyně vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 odeslala žalovanému dne 15. 4. 2019. Žalovaný spotřeboval v období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 3 545 Kč. Žalovaný v tomto období ničeho neuhradil, a proto za rozhodné období dluží žalobkyni na službách částku ve výši 3 545 Kč, splatnou dne 31. 7. 2020. Žalobkyně vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 odeslala žalovanému dne 31. 3. 2020 Celkem žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu částku ve výši 17 106 Kč. Žalovaný uznal dluh z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu včetně jeho příslušenství. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, kterou odeslala dne 7. 10. 2021. Žalovaný do podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 4. 5. 2022 vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 5. 5. 2022 a žalovanému doručeno dne 20. 5. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že účastníci řízení s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a informativním výpisem z katastru nemovitostí, ze kterého soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem obytného domu [adresa] nacházejícího se na ul. [ulice] v [obec] Nájemní smlouvou ze dne 26. 4. 2017, evidenčním listem ze dne 26. 4. 2017, dodatkem [číslo] ze dne 25. 7. 2017, dodatkem [číslo] ze dne 26. 10. 2017, dodatkem [číslo] ze dne 30. 4. 2018, výpovědí nájmu byt ze dne 6. 11. 2018 včetně dodejky, výzvou k vyklizení bytu ze dne 5. 2. 2019 včetně dodejky a předávacím protokolem ze dne 24. 3. 2019 bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli listinu označenou jako nájemní smlouva dne 26. 4. 2017 na dobu určitou v délce trvání 3 měsíců s účinností od 1. 5. 2017. Nájemní vztah byl následně prodloužen dodatky [číslo] to do 30. 4. 2019. Nájemní vztah byl ukončen výpovědí žalobkyně ke dni 28. 2. 2019 (odeslanou dne 14. 11. 2018), neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou nájemného a záloh za služby, čímž hrubě porušil své povinnosti. Dopisem ze dne 5. 2. 2019, doručeným dne 25. 2. 2019, byl žalovaný vyzván k vyklizení bytu, ke kterému došlo až dne 24. 3. 2019. Z opisu karty úhrad, z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018 a 2019, a z dodejek k vyúčtování soud zjistil, že žalovaný neuhradil nájemné za 11/ 2018 ve výši 264 Kč, splatné dne 30. 11. 2018, nájemné za 12/ 2018 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 31. 12. 2018, nájemné za 01/ 2019 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 31. 1. 2019, nájemné za 02/ 2019 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 28. 2. 2019 a dluží tak na nájemném celkovou částku 9 501 Kč, přičemž byl povinen hradit nájemné od 1. 5. 2018 ve výši 3 079 Kč měsíčně a dále za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 na službách spojených s užíváním bytu měl uhradit částku 18 620 Kč, přičemž žalovaný uhradil toliko 14 560 Kč, a proto dluží žalobkyni částku 4 060 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2019 a za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 na službách spojených s užíváním bytu měl uhradit částku 3 545 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho, a proto dluží žalobkyni částku 3 545 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2020. První vyúčtování služeb bylo žalovanému odesláno 25. 4. 2019 a druhé vyúčtování bylo žalovanému odesláno zřejmě v dubnu 2020, přičemž zásilka byla vrácena žalobkyni dne 20. 4. 2020. Z uznání dluhu ze dne 1. 3. 2019 a z opisu karty úhrad soud zjistil, že žalovaný podepsal listinu označenou jako uznání dluhu, ve které se zavázal uhradit částku 24 245 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu [číslo] na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 26. 4. 2017. Předžalobní upomínka byla vyhotovena dne 6. 10. 2021 s výzvou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení a odeslána dne 7. 10. 2021. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle odst. 2 neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. 7. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena nájemní smlouva, na základě které přenechala žalobkyně žalovanému do užívání byt [číslo] v bytovém domě [adresa] na ul. [ulice] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 30. 4. 2019. Žalovaný neuhradil řádně a včas nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu, čímž hrubě porušil své povinnosti, a proto žalobkyně ukončila nájemní vztah výpovědí ke dni 28. 2. 2019. Za období od listopadu 2018 do února 2019 žalovaný dluží na nájemném částku 9 501 Kč a dále za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 měl žalovaný na službách spojených s užíváním bytu uhradit částku 4 060 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2019 a dále za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 měl žalovaný na službách spojených s užíváním bytu uhradit částku 3 545 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2020. Žalovaný dne 1. 3. 2019 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše uznal. Žalovaný však tento dluh do podání žaloby neuhradil, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek, dostal se s úhradou zbývajícího dluhu ve smyslu § 1970 o. z. dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení částky 17 106 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od