14 C 198/2021-103 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6.5.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 907,71 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru. 2. Žalovaný se prostřednictvím svého zástupce k žalobě vyjádřil podáním ze dne 25.8.2021 a uvedl, že se žalobou nesouhlasí, navrhuje zamítnutí žaloby, smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním, neboť žalovaný právní jednání učinil v duševní poruše, je neschopen právně jednat, je omezen na svéprávnosti. 3. Žalobkyně se ke skutečnosti, že žalovaný je omezen na svéprávnosti a je mu ustanoven opatrovník a rovněž ke stanovisku žalovaného vyjádřené prostřednictvím jeho opatrovníka a shledávající nedůvodnost žaloby, vyjádřila opakovaně tak, že uvedla, že žalobkyni v době uzavření smlouvy nebylo známo, že žalovaný není schopen právně jednat, k omezení svéprávnosti došlo až dodatečně. Pokud by měl soud za to, že smlouva byla uzavřena žalovaným v duševní poruše, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení. 4. Žalobkyně ani právní zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavili, dostavil se opatrovník žalovaného, který uvedl, že se žalobou nesouhlasí, navrhl zamítnutí žaloby, a to v celém rozsahu, opatrovník měl za to, že žalobě nemůže vyhovět, žalovaný je omezen na svéprávnosti, má trvalou duševní poruchu. I přesto, že k omezení svéprávnosti došlo v roce 2021, tedy po uzavření úvěrové smlouvy, jde o duševní poruchu trvalého charakteru, nepochybně žalovaný touto duševní poruchou trpěl i v době uzavření úvěrové smlouvy a proto je smlouva absolutně neplatná. Opatrovník rovněž namítal nedostatek posouzení úvěruschopnosti. Nerozporoval žalovanou částku ve výši 5 907,71 Kč. 5. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, obchodními podmínkami České spořitelny, ceníkem, výpisem z účtu, oznámením o prohlášení zesplatnění, předžalobní výzvou, dokladem o odeslání, výpisem z kartového účtu, výpisem z obchodního rejstříku a spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 0 P 352/79, a to zejména znaleckým posudkem ze dne 20.7.2020 a rozsudkem v opatrovnické věci. 6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Mezi účastníky byla dne 12.9.2016 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy úvěrující společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit za to úroky v rozsahu 12 – 24 %. Při zesplatnění pohledávky se uplatnila úroková sazba ve výši nejnižší hodnoty, tj. k datu podpisu smlouvy ve výši 12 % ročně. Žalovaný čerpal finanční prostředky, žalovaný se ocitl v prodlení s hrazením splátek, k zesplatnění úvěru došlo 11.7.2019, celý úvěr se stal okamžitě splatný, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o prohlášení celého úvěru za splatný. Dlužná částka ve výši 5 907,71 Kč představuje jistinu dluhu, tedy vyčerpané finanční prostředky ve výši 5 907,71 Kč. Předžalobní výzva ze dne 20.2.2020 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, jak vyplývá z dokladu o odeslání, žalovaný ničeho dalšího nezaplatil. 7. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12.11.2020, č. j. 0 P 352/79-270, který nabyl právní moci dne 13.1.2021, byl žalovaný na dobu 5 let od právní moci tohoto rozhodnutí omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen samostatně právně jednat vyjma běžných záležitostí každodenního života. Opatrovníkem jmenovaného bylo jmenováno [územní celek] [část obce]. Ze znaleckého posudku zpracovaného [jméno a příjmení] [jméno] [příjmení] dne 20.7.2020 vyplývá, že žalovaný trpí trvalou kvalifikovanou duševní poruchou, a to slabomyslností v pásmu lehké mentální retardace. Tato duševní porucha se projevuje převážně rozumovou a paměťovou nedostačivostí, poruchou vývoje a diferenciace osobnosti. Sekundární organicky podmíněné změny osobnosti a kognitivních funkcí umocňují chorobné zvýšení sugestibilitou. Jedná se o vrozený defekt kognitivních funkcí, který je nevratný a z medicínského hlediska nevyléčitelný. Posuzovaný nechápe hodnotu peněz, je schopen ji chápat pouze omezeně, není schopen právně jednat, aniž by si způsobil újmu, nemůže sám účelně hospodařit s finančními prostředky, maximálně je schopny nakládat s částkou do výše 500 Kč. 8. Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které korespondují sobě navzájem a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Z citovaného rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku je zřejmé, že žalovaný trpí trvalou duševní poruchou, pro tuto trvalou duševní poruchu byl rozhodnutím soudu omezen na svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12.9.2016 jednoznačně vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky, vyčerpané finanční prostředky činí 5 907,71 Kč. Tato částka nebyla mezi účastníky sporná. Předžalobní výzva ze dne 20.2.2020 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. Předžalobní výzva byla předána k přepravě dne 20.2.2020, v dispozici žalovaného se ocitla nejpozději dne 23.2.2020, v prodlení se žalovaný ocitl nejpozději 24.2.2020. 9. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V průběhu řízení nebylo sporu mezi účastníky o tom, zda smlouva byla uzavřena, z předložené smlouvy ze dne 12.9.2016 jednoznačně vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základně smlouvy žalovaný čerpal finanční prostředky. Nebylo sporu o tom, jaké finanční prostředky vyčerpal, a to částku ve výši 5 907,71 Kč. Základního sporu mezi účastníky bylo to, zda žalovaný jednal v duševní poruše a zda v důsledku této duševní poruchy je právní jednání neplatné, případně zda se jedná o platný právní úkon, neboť k omezení svéprávnosti došlo až po uzavření úvěrové smlouvy a v případě, že žalovaný jednal v duševní poruše, jaké důsledky má toto duševní onemocnění na rozsah žalované částky. Vzhledem k tomu, že z opatrovnického spisu vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 P 352/79 jednoznačně vyplývá, a to s ohledem na závěry znaleckého posudku, že žalovaný trpí duševní poruchou trvalého charakteru, a to slabomyslností v pásmu lehké mentální retardace, má převážně rozumovou a paměťovou nedostačivost, není schopen účelně hájit své zájmy a uvědomit si smysl právních jednání, případně hodnotu peněz, je zcela irelevantní, že na základě tohoto znaleckého zkoumání došlo k omezení svéprávnosti jmenovaného až 12.11.2020, tedy po uzavření úvěrové smlouvy ze dne 12.9.2016. Vzhledem k tomu, že se jedná o trvalé duševní onemocnění, má soud za to, že i v době uzavření úvěrové smlouvy žalovaný ačkoliv nebyl omezen ve svéprávnosti, jednal v duševní poruše a v důsledku této skutečnosti se jedná o absolutní neplatnost právního jednání ve smyslu ust. § 581 obč. zákona č. 89/2012 Sb. Vzhledem k této absolutní neplatnosti smlouvy posoudil soud nárok žalobkyně nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 ods.t 1, odst. 2 obč. zákona a přiznal žalobkyni právo na bezdůvodné obohacení v rozsahu vyčerpaných finančních prostředků. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, jaké finanční prostředky žalovaný vyčerpal, jedná se o částku ve výši 5 907,71 Kč. Žalovaný z těchto finančních prostředků žalobkyni ničeho nevrátil, soud proto v tomto rozsahu shledal žalobu po právu a výrokem I. žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 907,71 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 5 907,71 Kč od 24.4.2020, tedy po doručení předžalobní výzvy, která se ocitla s ohledem na odeslání výzvy dne 20.2.2020 v dispozici žalovaného nejpozději 23.2.2020, dnem následujícím, tedy 24.2.2020 byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. V daném případě nehrálo při rozhodování soudu roli ničeho v tom, že žalobkyně zaslala oznámení o zesplatnění i předžalobní výzvu k rukám žalovaného, nikoliv k rukám opatrovníka, neboť žalobkyně skutečně v době uzavření úvěrové smlouvy a zejména při zesplatnění a doručení předžalobní výzvy nebyla informována o duševní poruše žalovaného o omezení svéprávnosti a zejména ustanovení opatrovníka. Soud proto má za to, že žalobkyn