14 C 389/2021-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 3.8.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 200 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o zápůjčce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně i právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvili. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti všech účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4. Soud prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o zápůjčce, smlouvou o postoupení pohledávky, realizační smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, dokladem o odeslání a potvrzením o provedení platby. 5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba] a žalovaným byla dne 7.1.2021 uzavřena smlouva o zápůjčce. Tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. Na základě smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 4 000 Kč, finanční prostředky ve výši 4 000 Kč byly žalovanému vyplacena dne 7.1.2021. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit a zaplatit za to poplatek ve výši 1 200 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.4.2020 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, přičemž předmětná pohledávka byla postoupena na základě konkrétní realizační smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021. Rozhodný je stav pohledávek k 18.5.2021. Žalovaný byl o postoupení pohledávek uvědomen oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26.5.2021. Předžalobní výzva ze dne 26.5.2021 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaný ničeho nezaplatil. 6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. 7. Podle § 2390 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala, že se úvěrující společnost, tedy právní předchůdce žalobkyně jakkoliv zabýval úvěruschopností žalovaného, tedy zda zkoumal finanční a majetkové poměry před uzavřením úvěrové smlouvy, respektive smlouvy o zápůjčce, shledal zdejší soud smlouvu o zápůjčce ze dne 7.1.2021 v rozporu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, nedostatek posouzení úvěruschopnosti je s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu shledáván v daném případě, neboť absentují jakékoliv důkazy o tom, že by se úvěrující společnost zabývala finančními, majetkovými poměry žalovaného, tedy to, zda je schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně toto ani netvrdila, ani neprokazovala. Nedostatek posouzení úvěruschopností je sankcionován absolutní neplatností smlouvy, neboť se jedná o rozpor se zákonem, jde o porušení základních zásad právních, na kterých spočívá právní řád ČR a pro tento nedostatek nebylo možno nárok posoudit z titulu smlouvy o zápůjčce, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 obč. zákona č. 89/2012 Sb. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení neuhrazené jistiny. V průběhu řízení nebylo sporu o tom, že finanční prostředky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, tedy úvěr ve výši 4 000 Kč byl vyplacen vzhledem k tomu, že se jedná o absolutně neplatnou smlouvu, je nárok posouzen z titulu bezdůvodného obohacení, žalobkyně má plné právo na zaplacení poskytnutých finančních prostředků a tedy neuhrazené jistiny ve výši 4 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, přičemž soud žalobkyni přiznal právo na příslušenství představující zákonné úroky z prodlení po doručení předžalobní výzvy ze dne 26.5.2021, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v převážném rozsahu procesně úspěšná, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 200 Kč, celkem 600 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. + 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč + DPH. Dohromady náklady řízení představují částku 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.