14 C 403/2021-73 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 26.1.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 771 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o půjčce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání. 4. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba] a žalovaným byla dne 12.12.2013 uzavřena smlouva o půjčce. Na základě smlouvy o půjčce právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit a zaplatit za to poplatek ve výši 8 361 Kč. Poplatek představovaly kapitalizované úroky ve výši 19,98 % ročně v kapitalizované výši 1 277 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 901 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek v celkové výši 5 183 Kč. Celková dlužná částka měla být hrazena ze strany žalované v pravidelných týdenních splátkách po 307 Kč v rozsahu 60 splátek. Poslední splátka byla splatná dne 5.2.2015. Žalovaný naposledy zaplatil dne 25.3.2014 Celkem uhradil 2 590 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.5.2017 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva ze dne 4.10.2018 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, jak vyplývá z dokladu o odeslání ze dne 5.10.2018, žalovaný ničeho nezaplatil. 5. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. V prvé řadě vycházel soud ze smlouvy o půjčce, z níž vyplývá převzetí finančních prostředků, vzájemná práva a povinnosti právního předchůdce žalobkyně a žalovaného. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. 6. Podle § 657 obč. zákona č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu. Soud nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o půjčce, ale z titulu bezdůvodného obohacení, neboť dospěl k závěru, že ačkoli žalobkyně tvrdila, že se úvěrující společnost řádně zabývala úvěruschopností žalovaného, k tomuto tvrzení nepředložila žádné důkazy, absentují tvrzení o tom, jakým způsobem se zabývala úvěruschopností a zejména absentují důkazy prokazující to, že se úvěrující společnost vůbec zabývala úvěruschopností a že se jí zabývala dostačujícím způsobem. Smlouva o půjčce ze dne 12.12.2013 byla uzavřena rovněž ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 9 odst. 1 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru je úvěrující společnost povinna zkoumat úvěruschopnost úvěrovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, zabývat se tím, jaké jsou jeho finanční a majetkové poměry. Vzhledem k tomu, že z žádného tvrzení nevyplývá, jak se úvěrující společnost zabývala úvěruschopností a zda v dostatečném rozsahu, dospěl soud k závěru, že pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti je smlouva o půjčce absolutně neplatná s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu a proto soud nárok posoudil z titulu bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 1 a § 451 odst. 2 obč. zákona č. 40/1964 Sb. Vzhledem k tomu, že úvěrující společnost poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný doposud zaplatil 2 590 Kč, zbývá k úhradě 7 410 Kč. V této části soud žalobě vyhověl, výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení částky ve výši 7 410 Kč včetně zákonných úroků z prodlení po doručení předžalobní výzvy, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývajícím rozsahu z důvodů shora uvedených soud žalobě nevyhověl a výrokem I. žalobu zamítl. 8. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, její procesní úspěšnost se blíží procesní neúspěšnosti, žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.