14 C 420/2021-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 19.11.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 350 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy. 2. Okresní soud ve Frýdku-Místku návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení, žalobkyni vyzval k doplacení soudního poplatku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisem z obchodního rejstříku, smlouvou o úvěru, formulářem pro standardní informace, výpisem z účtu, dokumentací k fúzu, kopií notářského zápisu, smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou smlouvy, oznámením o postoupení pohledávky, poštovním podacím archem, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání. 5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba], a žalovaným byla dne 5.2.2020 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 2 900 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit a zaplatit za to poplatek v kapitalizované výši 3 167,09 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. Žalovaný ničeho nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27.7.2021. Předžalobní výzva ze dne 1.11.2021 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, jak vyplývá z dokladu o odeslání ze dne 2.11.2021, žalovaný ničeho nezaplatil. 6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů, zejména skutečnost, že smlouvu o úvěru podepsal a finanční prostředky ve výši 2 900 Kč převzal. 7. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala, že se úvěrující společnost zabývala úvěruschopností žalovaného, s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu má soud za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, neboť příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ukládají úvěrující společnosti zabývat se před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopností úvěrovaného, tedy jeho finančními a majetkovými poměry. Žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala, že se úvěrující společnost touto úvěruschopností vůbec zabývala, když smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. Proto zdejší soud nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2991 odt. 2 obč. zákona č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný převzal finanční prostředky ve výši 2 900 Kč, ničeho nezaplatil, neuhradil ani poplatek, ani jistinu, zbývá na úhradě jistiny z titulu bezdůvodného obohacení 2 900 Kč. V této části žalobě vyhověl a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení částky ve výši 2 900 Kč včetně zákonného úroku z prodlení po doručení předžalobní výzvy, tedy od 6.11.2021 do zaplacení v zákonné výši 10 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývajícím rozsahu z důvodů shora uvedených soud žalobě výrokem II. nevyhověl a žalobu zamítl. 11. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, procesně úspěšná byla v rozsahu 67 % a procesně neúspěšná v rozsahu 33 %, po odečtení procesního neúspěchu od procesního úspěchu rozhodl soud o přiznání nákladů řízení v rozsahu 34 %, tedy ve výši 710,26 Kč, neboť se jedná o náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, 3 úkony právní pomoci dle § 14b odst. 1 adv. tarifu po 200 Kč, celkem 600 Kč, 3x rež. paušál po 100 Kč + DPH, dohromady při 100 % úspěšnosti by se jednalo o náklady řízení ve výši 2 089 Kč, s ohledem na rozsah procesního úspěchu a procesního neúspěchu pak o přiznání nákladů v rozsahu 34 %, celkem částky 710,26 Kč, když DPH činí 189 Kč Tyto náklady řízení dle výroku III. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.