15 C 288/2021-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.1.2021 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu] pod [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] (dále jen původní věřitel), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. 2. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. 3. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 4.1.2016 úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 5.1. 2016. 4. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 020 Kč a případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 0 Kč. 5. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. 6. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 4.1. 2016. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu 7110234934. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. 7. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2.2.2021. 8. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku I. Smlouvy a obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů žalobcem, dále náklady vznikající žalobci související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobce. 9. Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. 10. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda mu byla v dubnu 2016 zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 4 000 Kč pod variabilním symbolem 7110234934 a zda je majitelem účtu právě žalovaný. 11. Soud ve věci výzvou ze dne 14.9.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalovanému řádně doručena dnem 30.9.2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotný žalobce, která s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě. 12. Žalobce doložil soudu Smlouvu o postoupení pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2.2.2021 adresované žalovanému spolu s podacím lístkem ze dne 2.2.2021, Smlouvu o zápůjčce uzavřenou právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne 1.4.2016, Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o zápůjčce verze: 2016 A75. 13. Soud si vyžádal informaci z [právnická osoba] ohledně majitele účtu [číslo] vedeného u této banky a bylo zjištěno, že majitelem účtu byl od 10.4.2013 do 26.2.2019 žalovaný, banka eviduje příchozí platbu 4 000 Kč z účtu [bankovní účet] vedeného na [právnická osoba] [anonymizováno] pod VS 7110234934, a to dne 1.4.2016. 14. Z žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobce poukázal dne 1.4.2016 na bankovní účet [číslo] [číslo] ve vztahu, k němuž v řízení bylo ověřeno, že se jednalo o účet žalovaného, částku 4 000 Kč, kterou žalovaný do 1.5.2016, a ani později právnímu předchůdci žalobce nevrátil, byť byl o toto vrácení upomínán. Následně pak došlo k postoupení této pohledávky až na žalobce, přičemž změna osoby věřitele byla žalovanému oznámena. 15. Smlouva o zápůjčce byla v daném případě uzavřena dne 1.4.2016 a je na ni nutno aplikovat ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). 16. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaného ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou je částečně důvodný, z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla, právním předchůdcem žalobce jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 4 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2387 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 9 tohoto zákona. 17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Výše uvedené ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje uvedené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobce zkoumal jeho právní předchůdce schopnost žalovaného úvěr splácet, a to lustrací z veřejně dostupných databází. Z toho vyplývá, že nebyly ověřovány příjmy a výdaje žalovaného. Právní předchůdce před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností žalovaného úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o zápůjčce ze dne 8. 2. 2016 neplatná. 19. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o zápůjčce si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázán