15 C 344/2021-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 7 178 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.12.2020 mezi společností [právnická osoba], [IČO], zapsaného v OR vedeném [název soudu], oddíl [písmeno], vložka [číslo], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. 2. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. 3. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 28.6.2019 úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 28.7.2019. 4. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 030,05 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 147,95 Kč. 5. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. 6. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód [číslo]. Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. 7. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 28.6.2019. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Jako variabilní symbol bylo mezi stranami zvoleno rodné číslo žalovaného. 8. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 9.10.2020. 9. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku II.2.b. smlouvy, kdy je poplatek stanoven jako vyšší než v případě řádného splácení, nicméně jelikož žalovaný překročil dobu splatnosti úvěru. Poplatek obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů původním věřitelem, dále náklady vznikající původnímu věřiteli v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro původního věřitele. 10. Žalobce dále sděluje, že žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů a také souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. 11. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda mu byla v červnu 2019 zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 5 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 7 178 Kč nejpozději splatných dne 28.7.2019. 12. Soud ve věci výzvou ze dne 3.12.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalovanému řádně doručena dnem 29.12.2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotný žalobce, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě. 13. Žalobce doložil soudu Smlouvu o postoupení pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9.10.2020 adresované žalovanému spolu s podacím lístkem ze dne 9.10.2021, Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] [anonymizováno] [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne 28.6.2019, Potvrzením o provedené platbě ze dne 28.6.2019 v částce 5 000 Kč na účet [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 14. Soud si vyžádal informaci z [právnická osoba] ohledně majitele účtu č. [bankovní účet] vedeného u této banky a bylo zjištěno, že majitelem účtu byl žalovaný, banka eviduje příchozí platbu 5 000 Kč pod [variabilní symbol] dne 28.6.2019. 15. Z žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobce poukázal dne 28.6.2019 na bankovní účet [bankovní účet] pod [variabilní symbol] ve vztahu, k němuž v řízení bylo ověřeno, že se jednalo o účet žalovaného, částku 5 000 Kč, kterou žalovaný do 28.7.2019, a ani později právnímu předchůdci žalobce nevrátil, byť byl o toto vrácení upomínán. Následně pak došlo k postoupení této pohledávky až na žalobce, přičemž změna osoby věřitele byla žalovanému oznámena. 16. Smlouva o úvěru byla v daném případě uzavřena dne 28.6.2019 a je na ni nutno aplikovat ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). 17. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaného ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou je částečně důvodný, z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla, právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem, poskytnuta peněžní částka ve výši 5 000 Kč ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu o úvěru se proto uplatní i právní úprava zakotvená v s 86 a § 87 zákona č. 257/2016 občanského zákoníku. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 20. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 21. Výše uvedená ustanovení s 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schop