15 C 366/2021-11 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 19 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná s žalobcem uzavřela dne 25.7.2018 smlouvu o úvěru ve výši 26 550 Kč (skládající se z půjčené částky 15 000 Kč a souhrnného poplatku 11 550 Kč), podle které měla splácet týdně 443 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. 2. Zaplacená částka 7 350 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Žalovaná částka 19 200 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56,497 %) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43,503 % - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta) – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. 3. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalované, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných, Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. 4. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobce předkládá jako důkaz, ovšem žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovanou ve výši 7 350 Kč vydělil týdenní splátkou 443 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již ke dni 27.11.2018. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje 18.9.2019 a datum prodlení ke dni 19.9.2019. 5. Žalobce tímto překládá rozhodující skutečnosti k okolnostem posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, zejména uvádí, z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o půjčce čerpal, jaké informace od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalované úvěr splatit: -) kontrola v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/clanek databaze-neplatnych-dokladu.aspx), -) kontrola rodného čísla dálkovým systémem společnosti Credit Check, s.r.o. (http://www.creditcheck.cz), -) kontrola náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku (https://isir.justice.cz), -) kontrola zaměstnání telefonicky, -) kontrola platební historie klienta u jejich společnosti, -) vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků – viz příloha žaloby) a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z“ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, -) kontrola předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem (OZ) v kartě klienta. 6. Výzvou ze dne 3.12.2021 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a byla poučen, že pokud se lhůtě nevyjádří, bude se její souhlas předpokládat. Tato výzva spolu s žalobou byla doručena žalované dne 20.12.2021, nastala tak fikce souhlasu žalované, neboť se v určené lhůtě nevyjádřila. Žalobkyně dala souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již přímo v žalobě. Soud proto s oporou v ustanovení v § 115a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Soud provedl dokazování Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 25.7.2018 [číslo] formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční kartou klienta, přehledem předpisů a provedených splátek, předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 17.5.2021 a dokladem o jejím doporučeném odeslání žalované ze dne 17.5.2021, kterými vzal soud za prokázáno uzavření smlouvy o úvěru za podmínek tak, jak jsou uvedeny v žalobním tvrzení. Podle přehledu plateb zaplatila žalovaná splátky v celkové výši 7 350 Kč O zaplacení částky 19 200 Kč byla žalovaná upomenuta předžalobní výzvou žalobce, která byla odeslána doporučeně na trvalou adresu žalované. 8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 10. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 11. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům. 12. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 13. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobce přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. 16. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku, který v tomto případě činí 11 550 Kč za zapůjčení částky 15 000 Kč na 60 týdnů a dospěl k závěru, že tento poplatek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 15 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 60 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek ročnímu úroku přesahujícímu více než 66,7 % jistiny, 77 % celkové částky za 60 týdnů. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená s ohledem na běžné průměrné úroky v bankovním sektoru. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobci tak právo na úroky v podobě poplatků nevzniklo. 17. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. 18. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě úvěru, z povahy věci ani z jeho obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možno oddělit od ostatního obsahu sm