15 C 71/2022-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 10 850 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo dne 6.9.2005 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). 2. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. 3. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 3 850 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po 350Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11.4.2006. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. 4. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. 5. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 11.4.2006. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. 6. Ke dni 26.3.2006 činila dlužná jistina činila částku 7 000 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 3 850 Kč. 7. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil na předmětnou pohledávku ničeho. 8. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. 9. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 10 850 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. 10. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. 11. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: -) celkové dlužné částky ve výši 10 850 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 3 850 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 13 083,68 Kč, -) úroků z prodlení z celkové dlužné částky 10 850 Kč od 19.12.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 12. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 13 083,68 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 10 850 Kč od 3.4.2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 18.12.2020. 13. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 14. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 15. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli přitom podle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Výzva byla doručena žalovanému dne 4.4.2022, žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud tedy věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 16. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobcem, a sice Smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, Smlouvou o půjčce ze dne 1.9.2005, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, Přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 31 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 vč. dokladu o odeslání, Výzvou k plnění se skutkovým a právním rozborem ze dne 11.11.2021. 17. Z těchto listin pak zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, která byla žalobci poskytnuta ve výši 7 000 Kč a se zavázal celkovou částku 10 850 splatit v 31 týdenních splátkách po 350 Kč, a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 13 podmínek s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy; dále v podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy dle ujednání stran ve smlouvě, je v čl. 2 uvedeno, že RPSN u půjčky se splatností v délce 31 týdnů (což je posuzovaný případ) činí 365,1 % s tím, že RPSN nebude [právnická osoba] v průběhu účinnosti smlouvy upravována, nedohodnou-li se strany jinak. Žalovaný se dle smlouvy zavázal vrátit jistinu 7 000 Kč a k této souhrnný poplatek 3 850 Kč. Dne 18.12.2020 byla pohledávka právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti uvědomen dopisem ze dne 6.1.2021. Výzvou ze dne 11.11.2021 byl žalovaný žalobcem vyzván, aby celkovou dlužnou částku 24 660,48 Kč uhradil do 26.11.2021. 18. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný nesplnil zcela svůj závazek vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené s právním předchůdcem žalobce, pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, který je tímto aktivně legitimován k podání žaloby. Dle smlouvy o půjčce měl žalovaný žalobci vrátit 10 850 Kč, nevrátil však ničeho. 19. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. souhrnného poplatku. Zmiňovaný poplatek zde plní funkci úroků a s ohledem na dobu splatnosti půjčky představující 31 týdnů odpovídá zmiňovaný poplatek 55 % jistiny, ročně přes 92 %. To je zcela nepřiměřené a z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 absolutně neplatné. Žalobci proto právo na úhradu poplatku nevzniklo. 20. V daném řízení soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. – obč. zákoníku (dále o.z.) na hmotně právní vztahy vzniklé před 1.1.2014 aplikoval dosavadní právní předpisy, a to zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce. 21. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 22. Ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 23. Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce v postavení spotřebitele a smlouva o půjčce měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť předchůdce žalobce tuto uzavíral v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 52 odst. 1, 2 a 3 obč. zák.) a na smlouvu o půjčce je nutno aplikovat zároveň zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. V § 4 zákon č. 321/2001 Sb. stanoví jednak povinnou písemnou formu smlouvy a dále v odstavci 2 téhož ustanovení povinné náležitosti, které musí smlouva obsahovat. Smlouva o půjčce všechny tyto náležitosti obsahuje. Právní povahu nároku sjednaného ve smlouvě jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Tato skutečnost musela být zřejmá rovněž žalovanému, který smlouvu uzavíral, neboť tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem, jehož předmětem podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, přičemž je zřejmé, že podnikatel, kterým předchůdce žalobce je, byl založen za účelem dosažení zisku, který bez toho, aniž by byl ujednán úrok za přenechání půjčených prostředků (či jiná odměna), by jinak z předmětného obchodního případu generován nebyl. 24. Jak již dovodil