16 C 167/2022-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výroky I. a II. jako postoupené pohledávky z nezaplaceného vyúčtování sdružených služeb dodávky elektřiny, které žalované poskytla společnost [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“) na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] k odběrnému místu na adrese [adresa žalované], ve fakturačním období 27. 2. 2019 – 12. 12. 2019. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná nereagovala, přestože jí výzva byla účinně doručena. 3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřela původní věřitelka s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v ní se původní věřitelka zavázala žalované poskytovat sdružené služby dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese [adresa žalované], distribuční produkt D Standard, sazbu D02d, a žalovaná se zavázala platit za ně sjednanou cenu. Za fakturační období 27. 2. 2019 – 12. 12. 2019 byla žalovaná na základě faktury [číslo] povinna zaplatit částku 5 666,90 Kč splatnou 28. 1. 2020. Žalovaná zaplatila pouze částku 55 Kč. Původní věřitelka pohledávku postoupila žalobkyni, což žalované oznámila doporučeným dopisem, přičemž žalobkyně jí za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu. 4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastnicemi jako postoupenou pohledávku ze závazku ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 1879 ve spojení s § § 1880 odst. 1, 1882 odst. 1 a 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále„ e. z.“). Původní věřitelka jako obchodnice s elektřinou na základě smlouvy splnila svou povinnost a dodala žalované jako zákaznici elektřinu do odběrného místa (§ 50 odst. 2 první věta, § 72 odst. 2 první věta). Žalovaná však nesplnila povinnost za tyto služby řádně zaplatit (tamtéž). Žalovaná nesplnila svůj dluh řádně a včas (§ 1908 odst. 2. o. z.), čímž se narozdíl od původní věřitelky dostala do prodlení (§ 1968 o. z.), pročež jí vznikla též povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.) ode dne následujícího dne splatnosti jednotlivých fakturovaných částek. A to ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 10 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v prvním účinném znění, resp. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně se stala vlastnicí a věřitelkou pohledávek v okamžiku účinnosti postoupení, tedy zaplacením sjednané úplaty (§ § 1879, 1880 odst. 1 o. z.). Žalobkyně tudíž prokázala vznik a splatnost těchto pohledávek. Protože žalovaná zůstala pasivní, vyšel soud z právní domněnky trvání nároku ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto soud žalobkyni výrokem I. přisoudil převážnou část žalované částky. 5. Výrok II. odpovídá ustanovení § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 191/2020 Sb. (dále„ o. s. ř.“), protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu až na poměrně nepatrnou část plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákona č. 182/2018 Sb. a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby lišící se prakticky jen osobou žalovaného a jednotlivými údaji o dodávce elektřiny. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.