16 C 206/2022-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jakožto nepovoleného debetního zůstatku na sporožirovém účtu [číslo] který pro žalovaného na základě smlouvy ze dne [datum] vedla [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“), a to s úrokem z prodlení. 2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 15 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože mu výzva byla doručena. 3. Soud založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Původní věřitelka s žalovaným dne [datum] uzavřela rámcovou smlouvu o finančních službách, v níž se mu zavázala vést účet č. [bankovní účet]. Původní věřitelka pak žalovanému na tomto účtu fakticky zpřístupnila částku 2 339,89 Kč, kterou žalovaný vyčerpal, ve výpisu z účtu se projevila jako záporné číslo a kterou žalovaný nesplatil. Proto mu původní věřitelka poté zaslala platební upomínky, na něž však žalovaný nereagoval, takže původní věřitelka doporučeně odeslaným dopisem ze dne 3. 11. 2019 žalovanému oznámila, že pohledávku převedla na evidenční účet, oznámila mu úročení úrokem z prodlení 10 % ročně a vyzvala jej k zaplacení. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Původní věřitelka poté žalovanou pohledávku jako část souboru pohledávek postoupila žalobkyni, což oznámila žalovanému, přičemž jí původní věřitelka zaplatila smluvenou úplatu. Žalovaný na svůj dluh nezaplatil nic. 4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako postoupenou pohledávku ze závazku ze smlouvy o platebním účtu (§ 2662 a § 2669 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ ve spojení s § 2 odst. 1 písm. b) 127 zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů) a v jejím rámci výše zmíněné faktické zpřístupnění jako spotřebitelský úvěr typu překročení (§ 3 odst. 2 písm. i), § 6 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. ú.“). Původní věřitelka totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka (§ 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú.), což naopak neplatilo o žalovaném (§ 419 o. z.). Žalovaný však poskytnutou částku ani zčásti nesplatil. To znamená, že se nejpozději dne 2. 12. 2020, po výzvě k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 10 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů as§§ 6 odst. 3, 122 odst. 1 písm. b) z. s. ú.). Žalobkyně tedy prokázala vznik, nabytí a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto soud výrokem I. přiznal žalobkyni celou žalovanou částku. 5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby lišící se jen minimálně. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; Kč 6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.