ECLI: ECLI:CZ:OSFM:2022:16.C.266.2022.1 Datum: 2022-12-14 Předmět: O zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 561 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 1879 (89/2012 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.), § 1880 (89/2012 Sb.), § 86 (257/2016 Sb.).
Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako postoupené pohledávky z nesplaceného úvěru včetně příslušenství, poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále„ původní věřitelka“), na základě smlouvy o úvěru ve výši 3 000 Kč, poskytnutého dne [datum].
Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Smlouva o úvěru postrádá podpis žalované i mechanický prostředek podpis nahrazující. Žalobkyně ani nepředložila žádný důkaz, který by zachycoval proces kontraktace. Smlouva o úvěru není číslována. Z účtu původní věřitelky byla dne [datum] na jiný účet převedena částka 3 000 Kč. Platba je identifikována pouze variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalované. Číslo účtu, na nějž původní věřitelka převedla částku 3 000 Kč, se neobjevuje v žádném jiném důkazu, než ve výpisu z účtu. Číslo pohledávky, uvedené v seznamu postoupených pohledávek, se také objevuje jen v tomto důkazu. Žalobkyně ani neoznačila žádný důkaz stran procesu posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy.
Žalobkyně tudíž neunesla subjektivní důkazní břemeno ve vztahu ke skutečnosti, že původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, že žalovaná smlouvu podepsala, že daná částka byla převedena právě na její účet, že šlo právě o žalovaný úvěr, že původní věřitelka právě tuto pohledávku postoupila žalobkyni ani že žalobkyně žaluje právě tuto pohledávku (§ 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 první větou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.,“ s § § 561 odst. 1, 1879, 1880 odst. 1 a 2395n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a s § 86 odst. 1 první větou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně sice uvedla, že danou částku požaduje jako bezdůvodné obohacení, to ovšem nic nemění na faktu, že žalobkyně neprokázala, že se výpis z účtu týká právě žalovaného úvěru, protože bezhotovostní převod je identifikován pouze rodným číslem žalované, která však s žalobkyní mohla v týž den uzavřít třebas 10 různých smluv. Právě tak je – kvůli nedostatečné průběžné identifikaci pohledávky v předložených podkladech - nejisté, kterou pohledávku vlastně původní věřitelka postoupila a tedy ani to, kterou žaluje. Z žádného důkazu navíc neplyne, že je majitelkou účtu příjemce právě žalovaná. Soud nařídil jednání, k němuž se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, čímž se připravili o možnost poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., k němuž byl soud připraven. Soud pak případ projednal v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.). Zástupce žalobkyně se sice z jednání předem omluvil, ale nepožádal o jeho odročení a neuvedl, jaký důvod mu v účasti brání. Již proto byla jeho žádost, aby jej soud v případě potřeby vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů (takže by musel první jednání odročit) neopodstatněná (nehledě k tomu, že žádost o výzvu k doplnění tvrzení a důkazů byla podmíněna nutností poučení podle § 118a o. s. ř., což je podle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřípustné). K poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a k rozhodnutí věci slouží jednání (§ 115 o. s. ř.), přičemž zákon předpokládá, že soud věc rozhodne na prvním jednání (§ 114a odst. 1 o. s. ř.). K němu je předvolaný účastník, resp. jeho zástupce povinen se dostavit, a to připravený. Pokud tak neučiní, musí nést následky on. Představa, že by soud devalvoval význam jednání, prodlužoval řízení a plýtval časem tak, že by první jednání odročil jen proto, že žalobě nelze plně vyhovět, je nemístná. Soud tudíž s ohledem na neunesení důkazního břemene co do výše zmíněných právně významných skutečností žalobu výrokem I. zamítl.
Žalovaná měla v řízení plný úspěch, pročež by proti žalobkyni měla právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu jí však žádné nevznikly. Proto soud výrokem II. rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá na náhradu nákladů řízení právo (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.