19 C 207/2021-71 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo projednání návrhu osvojitelky [celé jméno osvojitelky] na osvojení zletilé osvojenky [celé jméno osvojenkyně], kterou vychovávala společně se svým manželem [jméno] [příjmení], se kterým uzavřela v roce 2008 manželství, a to společně se společnou dcerou [celé jméno osvojitelky] a [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno osvojitelky], která se narodila v roce 2009. Po celou dobu od roku 2008 žili osvojenkyně, osvojovaná, [jméno] [příjmení] a následně pak i [jméno] [celé jméno osvojitelky] ve společné domácnosti. 2. Osvojovaná s návrhem souhlasila, tento návrh podávala společně s navrhovatelkou [celé jméno osvojitelky]. S osvojením souhlasili i oba biologičtí rodiče [celé jméno osvojenkyně], a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dříve provdaná [celé jméno osvojitelky], rozená [příjmení]. 3. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Z rodného listu osvojované soud zjistil, že je jako její otec zapsán [jméno] [příjmení], jako matka [jméno] [celé jméno osvojitelky], rozená [příjmení]. Z oddacího listu navrhovatelky a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tito uzavřeli manželství dne [datum], navrhovatelka převzala příjmení [celé jméno osvojitelky]. Z rodného listu sestry osvojované [jméno] [celé jméno osvojitelky] bylo zjištěno, že se narodila dne [datum], jejími rodiči jsou [jméno] [příjmení] a [celé jméno osvojitelky]. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že osvojovaná [celé jméno osvojenkyně] žije s navrhovatelkou [celé jméno osvojitelky] ve společné domácnosti od roku 2008, kdy se navrhovatelka [celé jméno osvojitelky] stala jeho manželkou. [celé jméno osvojitelky] se o osvojovanou starala vždy jako její matka, i poté co se ji následně v roce 2009 narodila dcera [jméno], nedělala mezi dcerami žádné rozdíly. Biologická matka [jméno] [příjmení] se o osvojovanou [celé jméno osvojenkyně] nezajímá, nestará, nejméně od roku 2009, dávno již také neplatí ani žádné výživné. [příjmení] sám jako biologický otec osvojované souhlasí s osvojením. Z rozsudku [název soudu], [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že osvojovaná byla jako nezletilá ve věku 5 let svěřena do výchovy otci [jméno] [příjmení] a její biologická matka [jméno] [celé jméno osvojitelky] (nyní [příjmení]) byla povinna platit na její výživu částku 500 Kč měsíčně. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z rozsudku [anonymizována dvě slova] ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že manželství [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno osvojitelky], rozené [příjmení] bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že je biologickou matkou osvojované [celé jméno osvojenkyně], s osvojením souhlasí, a to proto, že navrhovatelka [celé jméno osvojitelky] vychovávala [celé jméno osvojenkyně] odmala a svědkyně ví, že [celé jméno osvojenkyně] je v dobrých rukou. Rovněž potvrdila, že již dlouhodobě se se svou biologickou dcerou [celé jméno osvojenkyně] nestýká, neplatí výživné, nemá na osvojovanou ani kontakt. Osvojením bude jen potvrzen faktický, dlouhou dobu trvající vztah mezi osvojenkou a osvojitelem. Všichni účastníci si jsou plně vědomi následku osvojení. 4. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se skutkovými zjištěními (viz bod 3.), proto na něj soud zcela odkazuje. 5. Podle § 796 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,OZ“), o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojí zletilý, který má být osvojen. 6. Podle § 805 občanského zákoníku, o osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. 7. Podle § 846 občanského zákoníku, zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 8. Podle § 847 odst. 1 občanského zákoníku, zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. 9. Podle § 847 odst. 2 občanského zákoníku, zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. 10. Podle § 847 odst. 3 občanského zákoníku, ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. 11. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že návrh na osvojení [celé jméno osvojenkyně] [celé jméno osvojitelky] je důvodný. Osvojitelka pečovala o osvojenku jako o vlastní již v době jejího dětství – nezletilosti (od jejich 8 let), vzájemně se oslovují jako matka a dcera, vytvořily se mezi sebou vzájemně harmonické vazby. Osvojitelka a osvojenka mají mezi sebou přiměřený věkový rozdíl, s osvojením výslovně souhlasily, jsou si plně vědomy následků osvojení. Osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, i s ohledem na vytvoření citových vztahů mezi zletilou osvojenkou a osvojitelkou, bude plnit svůj účel. Soud má za to, že osvojení osvojenkyně osvojitelkou není v rozporu s dobrými mravy ani s odůvodněným zájmem jejích pokrevních rodičů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když matka osvojenky dala s osvojením souhlas a otec osvojenky rovněž tak, navíc ten je manželem osvojitelky. Při splnění všech zákonných podmínek soud proto návrhu na osvojení zletilé osvojenky manželkou jejího otce, se kterým souhlasili i biologičtí rodiče, a to otec i matka osvojenky, bez dalšího vyhověl (výrok I.). 12. Pokud jde o výrok II. rozsudku, tento má oporu v ustanovení § 797 OZ, dle kterého na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. 13. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 852 OZ o tom, že osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojenku i pro její potomky, kteří se narodí později. 14. S ohledem na ust. § 142 odst. l o.s.ř. soud rozhodl ohledně nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval (výrok IV.).