19 C 74/2021-77 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16.2.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalované odčinění nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč s tím, že samotné konstatování porušení práva není dostačující. 2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že Městský úřad ve Frýdlantě nad Ostravicí udělil žalované souhlas s výstavbou novostavby na pozemku parc. [číslo] dne 6.4.2018 včetně zřízení elektrického zařízení, vodovodní přípojky, žumpy, napojení na dešťovou kanalizaci a oplocení. Ještě před tím žalovaná podala u stejného úřadu dne 9.1.2018 žádost o udělení územního souhlasu. Rozhodnutí Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí bylo na základě odvolání žalované zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.5.2020, č. j. 25 A 128/2019-44, kde soud uvedl, že u žalované je určitá míra dotčenosti stavebním řízením žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná se žalobkyní nejednala jako účastníkem stavebního řízení, žádné souhlasy nevyžádala, považuje to žalobkyně za zásah do jejich práv, čemuž odpovídá vznik nemajetkové újmy dle žalobkyně ve výši 100 000 Kč. Proto žalovanou vyzvala předžalobní výzvou ze dne 16.11.2020 k vyplacení žalované částky, kdy žalovaná od počátku věděla o snaze žalobkyně být účastníkem stavebního řízení. 3. K důkazům navrhla výslech žalované, výslech svědka [jméno] [příjmení], souhlas Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí, rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 25 A 128/2019-44, předžalobní výzvu, podání ze dne 18.9.2019, dopis ze dne 7.5.2018, dopis [jméno] [příjmení] a protokol Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí ze dne 11.4.2018. 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 20.9.2021 a uvedla, že se žalobou nesouhlasí, nárok neuznává, na své straně shledává nedostatek pasivní legitimace, neboť okruh účastníků stavebního řízení vymezuje zákon, kdo tedy bude účastníkem stavebního řízení, žalovaná nemohla ovlivnit, záleželo to na rozhodnutí stavebního úřadu, když žalovaná pouze realizovala svůj stavební záměr domoci se stavebního povolení, což nemůže způsobit újmu na straně žalobkyně, přičemž sama žalobkyně využila všech prostředků, jak se domoci zrušení předmětného stavebního rozhodnutí. Pokud by snad žalobkyni nějaká újma vznikla, mohla vzniknout v důsledku špatného posouzení okruhu účastníků u stavebního úřadu, nikoliv nepřiložením jakéhokoliv souhlasu žalobkyně s probíhajícím stavebním řízením. Je v daném případě ke zvážení odpovědnost státu, nejedná se o odpovědnost žalované za vznik škody na straně žalobkyně, přičemž podle žalované jsou nedůvodná i tvrzení žalobkyně, když žádný zásah udělením stavebního souhlasu a vybudováním stavby nehrozí, pozemky žalobkyně a žalované nejsou sousedícími pozemky, žalobkyně vlastní pozemek parc. [číslo] sama žalobkyně své pozemky pronajímá, hnojí, pozemky se obhospodařují a podle žalované žalobkyni žádná újma nevznikla. 5. Žalovaná k návrhu navrhla výpis z aktuálních sporů, spis Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 16 C 62/2021, předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, souhlas Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí ze dne 6.4.2018, hydrogeologický posudek, katastrální mapu a rozhodnutí o opravném stavebním povolení ze dne 3.5.2021. 6. Žalobkyně u jednání uvedla, že trvá na žalobě v celém rozsahu, po žalované požaduje částku ve výši 100 000 Kč, neboť žalovaná se domáhala ve stavebním řízení povolení stavby rodinného domu. Součástí žádosti o výstavbu rodinného domu byla žádost žalované o likvidaci splaškové vody pomoci žumpy a likvidace dešťové vody vsakovací jímkou. Žalobkyně od počátku chtěla být účastníkem tohoto stavebního řízení, což jí žalovaná znemožnila, neboť návrh na uzavření veřejné smlouvy vzal [příjmení] [příjmení] zpět a žalovaná požádala o vydání stavebního povolení. V tomto stavebním řízení nebylo se žalobkyní jednáno jako s osobou dotčenou i přesto, že s ní jednáno být mělo. Žalovaná žalobkyni odepřela možnost být účastníkem stavebního řízení i přesto, že v budoucnu výstavbou rodinného domu žalované a zejména výstavbou žumpy a vsakovací jímky může dojít k poškození jejího majetku, a to pozemku parc. [číslo]. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že v budoucnu nepůjde na těchto pozemcích postavit žádnou studnu, protože vsakováním vody od pozemku žalované budou pozemky žalobkyně znehodnoceny. 7. Právní zástupce žalované setrval rovněž na svém procesním stanovisku a žalobu shledal zcela nesmyslnou, kdy žalovaná se v žádném případě nedopustila žádného protiprávního jednání, pouze realizovala své zákonné právo a u příslušného stavebního úřadu požádala o povolení za účelem realizace výstavby svého rodinného domu. Stavební úřad přezkoumal veškeré podklady připojené k žádosti a vydal stavební povolení. Pokud by k nějaké újmě na straně žalobkyně došlo, v žádném případě se této újmy nedopustila žalovaná, ale případně stavební úřad, který se žalobkyní nejednal, ač s ní jednat měl. V současné době je vydáno opravné stavební povolení, které bylo potvrzeno krajským úřadem, přičemž zdůraznil, že žalovaná je notorická stěžovatelka, vede řadu dalších sporů. 8. Žalobkyně byla v průběhu jednání poučena podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení, předložila důkazy za účelem splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, tedy unesení břemene tvrzení a břemene důkazního a současně vzala na vědomí, že v případě nesplnění těchto povinností se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu. Současně byla poučena, jakým způsobem má skutková tvrzení doplnit, tedy ke všem předpokladům odpovědnosti za škodu, jak dospěla k vyčíslení žalované částky, zda došlo k upuštění od zásahu a odstranění následků, jaké duševní útrapy žalobkyni vznikly a proč není konstatování porušení práva dostačující. 9. Žalobkyně u jednání uvedla, že poučení vzala na vědomí. Pokud požádala o poskytnutí lhůty, soud tento návrh zamítl, žádnou lhůtu neposkytl žalobkyni, když s ohledem na podání žaloby ze dne 16.2.2021 měla žalobkyně dle soudu dostatek prostoru pro přípravu k jednání. 10. Žalobkyně u jednání doplnila skutková tvrzení, když uvedla, že žalovaná jí způsobila újmu, protože pro účely stavebního řízení si nevyžádala její souhlas podle stavebního zákona, a to souhlas s výstavbou žumpy a jímky. Podle žalobkyně došlo k zásahu do jejího práva, a to práva žalobkyně vyjádřit se k záměru žalované ohledně výstavby rodinného domu, žumpy a jímky pro účely stavebního řízení, přičemž dodala, že žalovaná nemůže posoudit sama, zda žalobkyně je dotčeným subjektem, tedy zda má být účastníkem řízení, toto nepřísluší ani žalobkyni, ani žalované, ale toto posouzení vyplývá dle žalobkyně z nálezu Ústavního soudu, dle kterého není rozhodující, jak daleko jsou vzájemné pozemky. Protiprávní jednání žalované spočívá v tom, že žalobkyni nedala možnost vyjádřit se k výstavbě před podáním žádosti na stavební úřad. Žalované ukládá zákon vyžádat si souhlas žalobkyně a proto, že to neudělala, porušila zákon, jednala protiprávně a způsobila na straně žalobkyně vznik škody. K vyčíslení škody žalobkyně dospěla odhadem. K nápravě závadného stavu nedošlo, neboť žalovaná žalobkyni ničeho nevysvětlila, nic v té věci neudělal a celou kauzu žalobkyni nepochybně vznikly útrapy, neustále musí věc sledovat, pročítat nástěnky stavebního úřadu. Současně konstatování porušení práva není dostačující, protože podle žalobkyně to tak zkrátka nejde. Žalobkyně má právo vědět, jak žalovaná staví a co buduje, svůj nárok opírá o ust. § 2956 obč. zákona. Pokud je opakovaně dotazována na to, jaké přirozené právo bylo protiprávním jednáním žalované zasaženo, jedná se její vlastnické právo. 11. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to společným souhlasem, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, předžalobní výzvou, podáním, dopisem, odpovědí, protokolem Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí, odpovědí, hydrogeologickým posudkem, výpisem z aktivních sporů, kopií katastrální mapy, rozhodnutím – opakovaným stavebním povolením, opravným rozhodnutím, veřejnou vyhláškou, výpisem z katastru nemovitostí, rozhodnutím krajského úřadu a rozsudkem Nejvyššího správního soudu. 12. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Žalobkyně je vlastníkem pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec], a to mimo jiné pozemku parc. [číslo] o výměře 10 809 m2. Naopak žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 662 m2 – orná půda, zapsaného na [list vlastnictví] v kat. území [obec] u [obec], přičemž se nejedná o sousední pozemky. Městský úřad ve Frýdlantě nad Ostravicí dne 6.4.2018 v řízení vedeném pod sp. zn. MÚFO [číslo] vydal společný souhlas, a to územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru výstavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec] stavebníkem [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození]. Žalobkyně tento společný souhlas vydaný Městským úřadem ve Frýdlantě nad Ostravicí, odborem regionálního rozvoje a stavebního úřadu napadla odvoláním, o tomto odvolání rozhodl Krajský soud