40 C 128/2022-8 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se domáhal žalobou nároků z rušené držby s tvrzeními, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobce a jeho právní předchůdci užívali tento pozemek více jak 220 let v původních hranicích ohraničených starými hraničními kameny, tedy až po pravý břeh potoka, a to až po stavidlo pro mlýnek a bývalou vrbu u potoku, u nichž byly staré hraniční kameny. Část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], nacházející se na pravém břehu potoka, která byla od nepaměti užívána žalobcem a jeho právními předchůdci, je nyní po digitalizaci evidována jako část pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], jež je ve vlastnictví žalovaných 1) až 3) a paní [jméno] [příjmení] [datum narození], trvale bytem [adresa], [země]. Paní [příjmení] se však na rušení držby nepodílí, a proto není zahrnuta na straně žalované. Po provedené digitalizaci potok teče zejména přes pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce] a částečně pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Tento potok vždy tvořil hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k.ú [část obce], což bylo od nepaměti respektováno jak právními předchůdci žalobce, tak žalovanými, respektive majiteli pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Takto právní předchůdci a žalobce užívali svůj pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], a to již od počátku 19. století, odkdy na pozemcích rodiny [příjmení] stála první chalupa, která byla [příjmení] rozšiřována až na dnešní rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku parc.č. st. [číslo], k.ú. [část obce]. Hranice mezi pozemky rodiny [příjmení] a [příjmení] (nynější spoluvlastníci) byla vždy vymezena kamennou zídkou na hranici lesa nad domem, potokem kolem bývalého stavidla na vodu pro mlýnek, dále vrbou u potoka (ta již nestojí) kde končil plot a následně hraničními kameny kde se nacházela dříve také obdělávaná zahrádka první majitelky, paní [jméno] [příjmení]. Sousedící rodiny neměly doposud mezi sebou spor o hranice mezi jejich pozemky a tyto ve výše uvedeném rozsahu užívaly. Rozpory začaly vznikat až na konci roku 2020, kdy se dokončovala digitalizace katastrální mapy. Po této digitalizaci v roce 2021 žalovaní požadovali po žalobci, aby přestal s užíváním části pozemku pod kamennou zídkou nacházející se nad domem na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], a vynutili si přestěhování 15 m3 uloženého naštípaného dřeva o 1 metr níže pod nově vymezenou hranicí vzniklou při digitalizaci. Následně požadovali odstranit část skalky nad parkovištěm nacházejícím se na parcele parc. [číslo] k.ú. [část obce]. V obou případech žalobce požadavkům žalovaných vyhověl v dobré víře, že to pomůže ke vzájemné dohodě. K uzavření dohody ale nedošlo, naopak žalovaní začali nově požadovat, aby žalobce přestal také s užíváním části pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], nacházejícím se po digitalizaci na pravém břehu potoka. V této části pozemku dne 1.9.2022 žalovaní zničili okrasnou zahradu žalobce. Tento incident žalobce oznámil Policii ČR, neboť mu vnikla škoda přesahující 10 000 Kč [stát. instituce], územní odbor [obec], obvodní oddělení [obec], nyní tuto věc prošetřuje pod sp. zn. [spisová značka] [číslo]. Od tohoto okamžiku žalovaní požadují po žalobci, aby přestal s užíváním části pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce]. Žalobce měl a má zájem na smírném řešení situace, a proto jim opakovaně navrhoval různá smírná řešení, jako odkup části pozemku, či zřízení věcného břemene. Žalovaní však veškeré návrhy a snahy o smírné řešení odmítají. Žalobci tak nezbude než se domáhat žalobou určení, že došlo k mimořádnému vydržení části pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]. Žalovaní dne 1.9.2022 poškodili okrasnou zahradu žalobce, tj. odstranili mulčovací kůru, netkanou textilii, obrubníky a vytrhali zasazené rostliny, přičemž tyto umístili do bílých plastových kbelíků s vodou na pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce]. Že se jednalo o žalované, potvrzuje jimi zaslaná výzva upozorňující, že se chystají okrasnou zahradu žalobce odstranit. Dále bylo toto ústně potvrzeno samotnou žalovanou 3), které žalobce vrátil její bílé plastové kbelíky, v nichž byly umístěny vytrhané rostliny. Vzhledem k tomu, že paní [příjmení] nepobývá v České republice a předmětná výzva jí ani nebyla podepsána, žalobce usuzuje, že se tohoto narušování jeho pokojné držby neúčastnila. Tímto svémocným jednáním žalovaných byla narušena držba žalobce části pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] a také mu byla způsobena škoda předběžně vyčíslena na částku 24 551,87 CZK odpovídající nákladům na obnovení původního stavu. Co se týče předmětné výzvy žalovaných, byla doručena jeho synovi, taktéž jménem [jménoa příjmení], přičemž dopis nebyl poslán jako doporučená zásilka. Žalobce přitom až do 29.8.2022 byl v lázních [název] [anonymizováno], [země]. Nemohl tak na tuto výzvu ani patřičně reagovat. Žalobce se touto žalobou domáhá především zdržení se dalšího svémocného narušování jeho držby a pokojného užívání části pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce]. 2. Kromě odstranění okrasné zahrady žalovaní opakovaně vyhrožovali žalobci zřízením plotu a zabráněním v přístupu k jeho domu [adresa], [část obce], a to, přestože žalobce a jeho právní předchůdci k tomuto domu odjakživa přijíždí po současných pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]. Jiný přístup v této lokalitě ani s ohledem na strmost okolních zalesněných svahů není možný a takto byl užíván už právními předchůdci žalobce. O úmyslu žalovaných vybudovat oplocení jejich pozemků, které by znemožnilo žalobci přístup k jeho domu svědčí mimo jiné vyjádření žalované 3) učiněné v rámci její vysvětlení podaného správnímu orgánu v rámci prošetření jejího podezření o spáchání přestupku. Zbudováním plotu však žalovaní žalobci opakovaně ústně vyhrožovali. Žalovaná 3) na straně 2 záznamu o podání vysvětlení ze dne 8.6.2022 uvádí, že v současnosti plánují pozemky oplotit a že dokonce již k tomuto vyřizují příslušné povolení. Tím by došlo ke znemožnění přístupu k domu [adresa], [část obce]. Žalobce opakovaně nabízel žalovaným možnosti smírného vyřešení také této otázky, avšak žalovaní nabízeli pouze neakceptovatelná řešení. Pokud nedojde k dohodě, je žalobce připraven se domáhat přístupu ke svým nemovitostem prostřednictvím soudu. 3. Žalobce pak k prokázání svých žalobních tvrzení předložil soudu k důkazům listiny, a to list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], informace k pozemku stran provedené digitalizace a stavu umístnění parcel, náčrty žalobce, situační skicu z roku 1996, potvrzení o přijatém oznámení, fotografie poškozeného místa včetně cenové nabídky obnovy zahrady, výzvu žalovaných, informace k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a záznam o podaném vysvětlení. Z těchto byl zjištěn skutkový stav tak, jak byl tvrzen a popsán v žalobě žalobcem a pro stručnost na něj soud tímto odkazuje a doplňuje, že žalobce pokojně, a to do provedené digitalizace v roce 2021 užíval rodinný dům [adresa] nacházející se na parcele parc.č. St. 2 v k. ú. [část obce] k bydlení, stejně jako rovněž část pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], nacházející se na pravém břehu potoka tak, jak byl v minulosti žalobcem a jeho právními předchůdci užíván. Od provedené digitalizace v roce 2021 však došlo k narušení pokojného užívání části pozemku shora popsaným způsobem žalovanými 1) – 3). Z výše popsaného jednání žalovaných 1-) 3) stran budoucího umístnění plotu pak vyplývá, že je ohrožen i pokojný stav užívání rodinného domu [adresa] nacházejícího se na parc. č. St. 2 v k.ú. [část obce] v podobě znemožnění přístupu žalobce do této nemovitosti umístněním oplocení. Proto žalobce podal dne 22.9.2022 žalobu, kterou se domáhá toho, aby se žalovaní 1) -3) zdrželi zásahů a také dalšího jednání ve věci těchto zásahů ve výroku tohoto usnesení specifikovaných, když tímto by byl obnoven původní tzv. pokojný stav, který zde byl v daném místě nastolen do roku 2021. 4. Žalovaní 1) – 3) se k podané žalobě nevyjádřili. 5. Dle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není nikdo oprávněn svémocně rušit držbu a kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 6. Podle ust. § 1007 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) byl-li držitel z držby vypuzen, může se vypuditel domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo z držby vypudil. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. 7. Podle ustanovení § 178 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 8. Podmínkou úspěchu žaloby je držba žalobce a její svémocné rušení žalovanými. Rušením d