40 C 254/2016-450 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou ze dne 28. 12. 2016 se žalobce domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovaným k nemovitostem evidovaným na listu vlastnictví [číslo] v obci a [katastrální uzemí], a to parc. č. St. [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, parc. [číslo] s odůvodněním, že tyto nemovitosti byly darovány na základě darovací smlouvy ze dne 23. 5. 1997 rodiči oběma účastníkům, když tito jsou vlastníky každý jedné ideální poloviny uvedených nemovitostí. Mezi účastníky dochází k neshodám, a to včetně neshod v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí. Žalobce dále nemá zájem setrvat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným a navrhuje, aby podílové spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitostem bylo zrušeno a nemovitosti přikázány do vlastnictví žalovaného nebo nemovitosti prodány a výtěžek rozdělen mezi účastníky řízení. 2. Žalovaný se vyjádřil k podané žalobě ve svých vyjádřeních na č.l. 19-20, na č.l. 127-129 s tím, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, když mezi účastníky je sporu ohledně výše vypořádacího podílu a dále existenci sporných hranic předmětných pozemků. V průběhu řízení pak souhlasil s tím, aby pozemky byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví, když tyto užívá a v rodinném domě [číslo] v [obec] bydlí. 3. V průběhu řízení podáním ze dne 25. 8. 2017 č.l. 137 podal žalovaný vzájemnou žalobu, prostřednictvím níž se domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] a jejich vypořádání. Tato žaloba byla následně vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. 4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázané: -) Listem vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] ze dne 4. 10. 2022, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky (každý id. 1/2), (mimo jiné) nemovitostí, a to parcely parc. č. St. [číslo] o výměře 2 159 m², jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] a dále pozemku parc. [číslo] o výměře 2 015 m² - trvalý travní porost. -) Notářským zápisem [spisová značka] [číslo] ([spisová značka]), že tyto nemovitosti nabyli účastníci na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi žalobcem, žalovaným a [jméno] [příjmení] (matkou účastníků), když tento notářský zápis byl sepsán dne 23. 5. 1997. -) Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu [spisová značka] [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací] ze dne 30. 6. 2016, že [název státního pozemkového úřadu] [anonymizována tři slova] [územní celek], Pobočka [název] rozhodl dle ust. § 11 odst. 4 zákona tak, že návrh komplexních pozemkových úprav v k.ú. [obec] pod č. zakázky [číslo] zpracovaný firmou [právnická osoba] schválil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 7. 2017. -) V průběhu řízení byla soudem ustanovena znalkyně z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí [celé jméno znalkyně], která prostřednictvím znaleckého posudku [číslo] ze dne 9. 6. 2017 (č.l. 60) určila obvyklou cenu předmětných nemovitostí v daném místě a čase s přihlédnutím k charakteru předmětných pozemků a jejich zařazení do územního plánu obce, a to pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], č.l. 60 spisu, na částku 3 400 000 Kč. V rámci znaleckého posudku se rovněž vyjádřila i k možnému reálnému rozdělení nemovitosti tak, že reálné rozdělení ve výši stávajících spoluvlastnických podílů není technicky možné. -) Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], který byl vyslechnut u jednání na místě samém na [adresa] dne 16. 7. 2019, že tento vypověděl, že vyměřoval na tomto místě hranice parc. [číslo] parc. [číslo] to podle stavu, který je uvedený v katastrální mapě a tato místa označil kolíky a na budovách červenou barvou. Jedná se o vytýčení hranice podle stavu zapsaného v katastrální mapě bez jakýchkoliv pozemkových úprav a přitom zjistil, že tento stav hranic neodpovídá realitě, a to ani s přihlédnutím k přípustným geodetickým odchylkám. Pokud se týká studny, která se nachází mezi body 16 a 17 jeho měření (je součástí soudního spisu), tato je podle jeho měření umístěna na pozemku parc. [číslo] avšak podle reality by to mohlo být jinak. Hranice pozemku totiž určoval podle katastrální mapy, ne podle reálu. Podle mapy – hranic dle katastru nemovitostí stojí studna na parcele [číslo] podle skutečnosti by to mělo být jinak. On sám nemůže opravit faktický stav, navíc nebyly dodány žádné geometrické plány. Při vyměřování hranic může dojít k odchylce tak do 2,83 m z jedné nebo z druhé strany, hranice může být posunuta o tuto vzdálenost, neboť se vychází ze souřadnic digitálních map. Dřevník stojí podle map v katastru na pozemku parc. [číslo] podle faktického stavu by stál na parc. [číslo]. Vytyčení hranic podle katastru není právně závazné, neboť nemusí odpovídat skutečné realitě, potom záleží na dohodě občanů, kteří sepíší souhlasné prohlášení ohledně skutečných hranic pozemků, a na základě toho provede katastr úpravu. Opravit zápis v mapách ohledně hranic pozemků jde taky soudním rozhodnutím. V katastrální mapě ze dne 13. 7. 2016 není zakreslena studna, a proto nemůže říci, jestli studna stojí na parc. [číslo] z mapy to nelze zjistit, studna tam není. Mapa z roku 2016 neodpovídá skutečnému stavu umístění budov na parc. [číslo]. -) V průběhu řízení bylo uloženo [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 129 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. vyhotovit geometrický plán na určení skutečných hranic pozemku St. [číslo], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], včetně zákresu reálného umístění stavby [adresa] všech dalších staveb na tomto pozemku se nacházejících i drobných (studna, dřevník apod.), zapsaných i nezapsaných v katastru nemovitostí. Společnost [právnická osoba] doručila do spisu po splnění úkolu polohopisné zaměření pozemku parc. č. St. [číslo] a jeho okolí – situace stávajícího stavu (listopad 2019). Z tohoto soud zjistil, že zákres katastrálních hranic je proveden na podkladě pozemkových úprav v [katastrální uzemí] dle měřičského náčrtu 5/11 s tím, že měřičský náčrt č. 5/11 v [katastrální uzemí] je závazným podkladem pro veškerou následnou zeměměřičskou činnost. Číslo pozemku St. [číslo] v [katastrální uzemí] odpovídá parc. [číslo] v návrhu pozemkové úpravy. V tomto geometrickém plánu je zobrazena nejen zděná budova [adresa], nýbrž i betonové hnojiště, studna a další součásti zděných budov. V souvislosti s pozemkovými úpravami v [katastrální uzemí] byl učiněn dotaz na [název státního pozemkového úřadu] [anonymizováno 6 slov] [územní celek] s tím, jestli je pro měřiče závazné vydané rozhodnutí pozemkového úřadu v návrhu pozemkové úpravy v [katastrální uzemí], na parc. č. St. [číslo] podle měřičského náčrtu č. 5/11, i když parc. č. St. [číslo] nebyla řešena podle § 2 Zákona 139/2002, ale okolní pozemky ano. Státní pozemkový úřad odpověděl s tím, že pozemek parc. č. St. [číslo] není pozemek řešený dle § 2, nicméně obvod byl v procesu komplexních pozemkových úprav v k.ú. [obec] řádně vyšetřen za přítomnosti komise, je tedy nutné respektovat toto zaměření a následně z něj vycházet. Ke stejné problematice se vyjádřilo i [stát. instituce] s tím, že pozemek parc. č. St. [číslo] v k.ú. [obec] je v rámci pozemkových úprav veden jako pozemek neřešený, tzn. že u této parcely bude obnoven soubor geodetických informací na základě pozemkových úprav. Ukončením etapy zjišťování hranice se stal elaborát zjišťování hranic závazný pro další zeměměřičské činnosti. Etapa zjišťování hranic jedno z prvotních činností při provádění pozemkových úprav. Zjišťování v průběhu hranice spoluvlastníci dotčených parcel a přímo v terénu si vlastník nemovitosti odsouhlasí hranice pozemků. Výsledkem etapy zjišťování průběhu je náčrt zjišťování hranic a soupis nemovitostí. Náčrt [číslo] vyšetřený v rámci pozemkových úprav v k.ú. [obec] je závazný pro další geodetické činnosti. Předmětné zaměření pak bylo mimo jiné podkladem pro vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalce]. Zároveň pak z něho je možné čerpat v případě dalších dispozic s předmětnými nemovitostmi. -) K výše uvedenému byl proveden výslech společnosti [právnická osoba], která prostřednictvím osoby oprávněné [titul] [jméno] [příjmení] uvedla, že pokud je situace stávajícího stavu uvedena parc. [číslo] jedná se o parcelu St. [číslo], když údaj [číslo] je pro nové zaměření. Součástí pozemku St. [číslo] je garáž se stodolou, zděná budova [číslo] chlév, studna a dřevník. Pokud jde o dřevěný přístřešek, tento se nachází na pozemku St. [číslo] (ze zaměření vyplývá umístnění tohoto dřevěného přístřešku u dřevníku). Pokud jde o betonové hnojiště, toto se nachází na pozemku parc. [číslo]. K dotazu, pokud by neměl náčrt zjišťování hranic a neprobíhaly by žádné pozemkové úpravy, jak by zakreslil skutečný stav, uvedl, že pokud by zaměřovali to, co mají, to je umístění staveb na parcele St. [číslo], bylo by to zaměření velmi po