41 C 146/2022-11 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy. Tento návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 18. 8. 2020 pojistnou smlouvu„ naše auto“ [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V této smlouvě se žalovaný zavázal platit pojistné čtvrtletně ve výši 15 199 Kč. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 26. 3. 2021. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k dobrovolné úhradě dlužné částky, ten však ničeho neuhradil. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok u soudu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. Soud ve věci nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní. Z pojistné smlouvy zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 8. 2020 uzavřena smlouva na pojištění vozidla, počátek pojištění byl stanoven na 19. 8. 2020. V této smlouvě se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 15 199 Kč za kvartální pojistné období. Touto pojistnou smlouvou prokázala žalobkyně svou aktivní legitimaci. Předžalobní výzvou pak bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni na pojistném za období od 19. 11. 2020 do 18. 2. 2021 částku 15 199 Kč a za období od 19. 2. 2021 do 26. 3. 2021 částku 6 374 Kč, celkem tak 21 573 Kč, tuto částku neuhradil ani přesto, že byl o zaplacení upomínán a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. 5. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o pojištění ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 168/1999 Sb. konkretizovanou ve Všeobecných pojistných podmínkách žalobkyně. V této smlouvě jako synallagmatickém právním vztahu se žalobkyně zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená a žalovaný se zavázal platit pojistné. Protože žalovaný pojistné neplatil řádně a včas, došlo z důvodu neplacení pojistného k ukončení pojistného vztahu. Povinnost uhradit pojistné do doby zániku pojištění však žalovanému zůstala. Jelikož se žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikla mu tak navíc povinnost uhradit peněžitou sankci v podobě zákonných úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. 6. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobkyně je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. Náklady řízení žalobkyně tak představuje zaplacený soudní poplatek 864 Kč, odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby á 300 Kč za úkon dle vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály á 100 Kč za úkon a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.