9 C 46/2022-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 471,36 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Elektřinu dodanou v období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne [datum], splatnou [datum] na částku 1 123,23 Kč, která se skládá z částky 923,23 Kč představující cenu odebrané elektřiny, částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku elektřiny a 100 Kč smluvní pokutu, kterou však v tomto řízení neuplatňuje. Do faktury byly započteny i zaplacené zálohy a k úhradě tudíž zbývá celkem 1 023,23 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou platby dle smlouvy (shora uvedené faktury) vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu 100 Kč ve vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne [datum]. Dále žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa plyn a žalovaný se ve smlouvě zavázal za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Plyn odebraný v období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne [datum], splatnou [datum], na částku 384,13 Kč, kterou žalovaný dosud neuhradil. žádnou z požadovaných částek žalovaný neuhradil ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v žalobě. 3. Z žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli dne [datum], že žalobkyně bude dodávat žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa žalovaného a žalovaný bude tyto komodity odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Obě dohody měly charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalovaného a případně doby, od které si přeje elektřinu a plyn do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v části dohody nazvané„ ostatní ujednání“ sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, a to za každý takový případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném„ Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně. Vyúčtováním [číslo] ze dne [datum], splatným dne [datum], žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum] na částku 923,23 Kč. Do této faktury žalobkyně zahrnula rovněž částku 200 Kč jako smluvní pokutu za pozdní platbu. Jelikož žalovaný vystavené vyúčtování nezaplatil, vyúčtovala mu žalobkyně vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne [datum] smluvní pokutu ve výši 100 Kč. [příjmení] plynu za období od [datum] do [datum] byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 348,13 Kč, se splatností [datum]. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě obou dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi stranami byly ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřeny dvě kupní smlouvy, dle kterých se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal komodity odebírat a za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny zaplatil, a proto bylo žalobě v této části (923,23 Kč z faktury na elektřinu ze dne [datum] a 348,13 Kč z faktury na plyn ze dne [datum]) vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Lhůtu k plnění souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky. 5. V kupní smlouvě na elektřinu si strany v rámci článku nazvaného„ Ostatní ujednání“ dohodly pro případ porušení povinností žalovaným ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to i pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouva byla navíc uzavřena adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože její základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaný) měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly veškeré smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností - nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené kupní smlouvy. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smlouvy a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně část smlouvy věnovanou smluvním pokutám zařadila do článku„ Ostatní ujednání“, tedy do části, jejíž název neodpovídá tomu, co je ve skutečnosti v článku ujednáno, tj. sankce. Z tohoto názvu je na první pohled patrné, že by se mělo jednat o pasáž, kde ve smlouvách obvykle bývají méně závažná ujednání, a rozhodně by zde osoba průměrného rozumu neočekávala úpravu sankce v podobě smluvní pokuty. Žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, například slovním spojením„ smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli (žalovanému) usnadnila orientaci ve smlouvě jako celku a takovým označením ho upozornila na to, že dané části smlouvy je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Nelze opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli. 6. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, nevhodně zvoleného označení části smlouvy a složitého popisu mechanismu uplatňování smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu předložené kupní smlouvy se bude spotřebitel orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak, než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/20