9 C 70/2022-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 4 483 Kč, kterou jí má dlužit žalovaný, který se na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne [datum] zavázal platit zálohy a následná vyúčtování, ale jelikož došlo k předčasnému ukončení dodávky elektřiny ze strany žalobkyně pro porušování platebních povinností žalovaným, vznikla žalovanému také povinnost uhradit žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby sjednaného trvání smlouvy, což za dobu 15 měsíců od [datum] do [datum] činí celkem 6 000 Kč, která byla žalovanému vyúčtována fakturou splatnou dne [datum]. Na toto vyúčtování byla provedena částečná úhrada 1 517 Kč, a proto žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 4 483 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala naposledy dopisem odeslaným dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného i žalobkyni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je oba poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum] náhradním způsobem – formou uložení u pošty. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne [datum]. 3. Z žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně se dne [datum] písemně dohodla se žalovaným, že mu bude dodávat elektřinu do jeho odběrného místa oproti závazku žalovaného zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu a související služby stanovenou cenu. Mezi stranami byla v části dohody nazvané„ Ostatní ujednání“ sjednána mimo další i smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy (dále bylo uvedeno, že tato smluvní pokuta zahrnuje případně náhradu škody, vzniklé žalobkyni neodebráním pro žalovaného nasmlouvaného množství) a byla sjednána pro tato porušení smluvních povinností žalovaným: 1) učiní-li žalovaný bez souhlasu žalobkyně jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od žalobkyně, a/nebo 2) žalobkyně v souladu s energetickým zákonem od smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany žalovaného, a/nebo 3) žalovaný způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, s tím, že v případě elektřiny při odběru v nejnižším pásmu je smluvní pokuta snížena na polovinu. Ujednání o smluvní pokutě, která jsou předmětem řízení, je zařazeny v oddíle nazvaném„ Ostatní ujednání“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně. Součástí dohody se staly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny. 4. Z důvodu neuhraných záloh žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že mu přerušuje dodávky elektřiny s tím, že pokud nejpozději do [datum] dluh neuhradí, dojde k ukončení dodávky elektřiny a žalobkyně odstoupí od smlouvy. Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ Odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, který byl dán k poštovní přepravě dne [datum], žalobkyně oznámila žalovanému, že dnem doručení dojde k předčasnému ukončení smlouvy z důvodu neplacení a žalobkyně mu v souvislosti s tím vystavila vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum], [variabilní symbol], na částku 6 000 Kč (400 Kč za 15 měsíců), které bylo splatné dne [datum]. Na toto vyúčtování žalovaný uhradil 1 517 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 5. Následně soud zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná kupní smlouva dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na podkladě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal hradit za to kupní cenu. Ve smlouvě si strany v rámci článku nazvaného„ Ostatní ujednání“ dohodly pro případ porušení povinností žalovaným ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to i za předčasné ukončení smlouvy. Jelikož kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouva byla navíc uzavřena adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože jejich základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaný) měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly veškeré smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného, tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností – nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřené kupní smlouvy. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smlouvy a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně část smlouvy věnovanou smluvním pokutám zařadila do článku„ Ostatní ujednání“, tedy do části, jejíž název neodpovídá tomu, co je ve skutečnosti v článku ujednáno, tj. sankce. Z tohoto názvu je na první pohled patrné, že by se mělo jednat o pasáž, kde ve smlouvách obvykle bývají méně závažná ujednání, a rozhodně by zde osoba průměrného rozumu neočekávala úpravu sankce v podobě smluvní pokuty. Žalobkyni nic nebránilo pojmenovat tuto pasáž smlouvy přiléhavějším způsobem, například slovním spojením„ smluvní pokuty“, aby tak spotřebiteli (žalovanému) usnadnila orientaci ve smlouvě jako celku a takovým označením ho upozornila na to, že dané části smlouvy je nutné věnovat zvýšenou pozornost, jelikož se jedná o ustanovení věnované sankcím za nedodržení smlouvy. Nelze opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli. 6. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě v kupní smlouvě je v tomto případě pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti, nevhodně zvoleného označení části smlouvy a složitého popisu mechanismu uplatňování smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že se v textu předložené kupní smlouvy bude spotřebitel orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a žalobu proto v plném rozsahu. 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě měla žalovaná plný úspěch, avšak dle obsahu spisu žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.