14 C 142/2023-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 8.6.2023 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 220 Kč s příslušenstvím na základě smluv o přepravě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24.8.2023 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil podle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které byly předloženy žalobkyní, a to smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku [právnická osoba], dohod s cestujícím, smlouvy o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání a oznámení o postoupení pohledávky. 5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: 6. Žalovaný ve dnech 16.8.2013, 20.8.2013, 15.10.2013, 20.11.2013, 21.11.2013, 10.1.2014, 19.2.2014, 21.2.2014, 26.2.2014, 8.3.2014, 6.11.2014 a 30.4.2015 využil k přepravě dopravního prostředku právního předchůdce žalobkyně, tedy Dopravního podniku [právnická osoba], který provozuje veřejnou hromadnou dopravu osob na území města Ostravy. Při přepravě se neprokázal platným jízdním dokladem, ve všech případech s ním byla uzavřena dohoda, ve které žalovaný uznal pohledávku dlužného jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se dlužnou částku zaplatit do 15-ti kalendářních dnů od provedení přepravní kontroly. Žalovaný, byť závazek uznal co do důvodu a výše, a i přes splatnost pohledávky ani v jednom případě dlužnou částku nezaplatil, na předžalobní výzvu nereagoval. 7. Tato skutková zjištění soud učinil na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů, ani vyčíslenou pohledávku. 8. Podle § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Podle § 37 odst. 5 písm. b), zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatí jízdné z nástupní do cílové stanice, nebo nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 10. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem, sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 11. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný využil k přepravě ve dnech 16.8.2013, 20.8.2013, 15.10.2013, 20.11.2013, 21.11.2013, 10.1.2014, 19.2.2014, 21.2.2014, 26.2.2014, 8.3.2014, 6.11.2014 a 30.4.2015 dopravního prostředku právního předchůdce žalobkyně, Dopravního podniku [právnická osoba], před jízdou si nezakoupil platný jízdní doklad, neboť při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, tak jak mu tato povinnost vyplývá ze smluvních přepravních podmínek, i ze zákona. Vzhledem k tomu, že při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, byl povinen uhradit nejen základní jízdné v prvních pěti případech ve výši 16 Kč, ve zbývajících sedmi případech 20 Kč, ale rovněž přirážku k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč, jak vyplývá ze smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že i přes uzavření dohody a uznání dluhu žalovaný ničeho nezaplatil, ocitl se v prodlení po uplynutí 15-ti denní lhůty po každé provedené přepravní kontrole. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu, ničeho nezaplatil, soud proto žalobě zcela vyhověl a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky ve výši 18 220 Kč představující neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za 12 jízd bez platného jízdního dokladu, spolu s příslušenstvím představující zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, tuto soud dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky 12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě je žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení. Její účelně vynaložené náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, 3 úkony právní pomoci za formulářový typ žaloby podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, jeden úkon po 300 Kč za převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvu – 3 x 300 Kč, celkem 900 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč bez DPH, dohromady 2 000 Kč Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.