15 C 102/2022-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 11 325 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále také jen "smlouva"), na jejímž základě poskytla žalovanému dne 28. 12. 2020 úvěr ve výši 9 000 Kč, který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být splatná dne 27. 1. 2020. Jak vyplývá z přiloženého výpisu o úspěšném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, úvěr byl poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Dle čl. III. smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2160 Kč, který obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů žalobkyní, dále náklady vznikající žalobkyni v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobkyni. Žalobkyně má dále nárok na poplatek ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu "Presto". Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se pouze z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč a výše uvedených poplatků v celkové výši 2 325 Kč, která byla splatná nejpozději dne 27. 1. 2021, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po splatnosti pohledávky. Žalobkyně dle článku 3. Všeobecných obchodních podmínek poskytla úvěr skrze své internetové stránky [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, a to uvedením informací o požadované výše úvěru a doby trvání úvěru. Žalovaný potvrdil souhlas se smlouvou zaškrtnutím příslušného políčka a také tímto úkonem souhlasil s podmínkami, které mu byly předloženy rovněž na výše zmíněných internetových stránkách. Žalobkyně po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru provedla identifikaci žalovaného, s čímž žalovaný souhlasil v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaný dále potvrdil své identifikační údaje (správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím služby [právnická osoba] [anonymizováno] (sídlem [adresa], [země], registrované pod [číslo]) tím, že výše uvedené společnosti K zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil žalovaný SMS kódem 28.12.2020 sloužícím jako podpis úvěrové smlouvy. V návaznosti na toto potvrzení smlouvy poskytla žalobkyně ze svého účtu č.ú [bankovní účet] na účet žalovaného [bankovní účet] úvěr ve výši 9 000 Kč. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně (nebo z potvrzení o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 30.7.2021. Žalobkyně prokazuje uzavření smluvního vztahu Smlouvou o spotřebitelském úvěru. Poskytnutí úvěru prokazuje výpisem z bankovního účtu či Potvrzením o provedené platbě od [právnická osoba] [anonymizováno] zajišťující platební styk na základě licence od ČNB. Ověření identity žalovaného prokazuje kopie průkazu totožnosti a výpis z bankovního účtu žalovaného. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatil. Žalobkyně navrhuje, aby soud provedl k důkazu předkládaný výpis z bankovního účtu žalobkyně svědčící o zaslání platby žalovanému a dále učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda byla v měsíci prosinci roku 2020 provedena výše uvedená platba na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] a zda je tento bankovní účet žalovaného, resp. zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne poskytnuta ze strany žalobkyně uvedená částka, a o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný částku 0 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci výzvou ze dne 9.5.2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalovanému bylo doručena dne 23.5.2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním podepsanou elektronickým SMS kódem, všeobecnými obchodními podmínkami, fotokopií občanského průkazu žalovaného, č. [číslo obč. průkazu] před podáním žaloby ze dne 30.7.2021 spolu s podacím lístkem, výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], Metodikou posuzování úvěruschopnosti, potvrzením [název banky] [anonymizováno] o provedení platby dne 23.11.2020 z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] – 1 Kč, a z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] – dne 28.12.2020 – 9 000 Kč. Účet č. [bankovní účet] se shoduje s číslem účtu uvedeným ve smlouvě o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním 5. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním s úvěrovým disponibilním limitem ve výši 9 000 Kč. Úvěr byl poskytnut dne 28.12.2020 v celkové výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději do 27.1.2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč a dále s poplatky za služby„ presto“ 165 Kč, celkem měl žalovaný uhradit částku ve výši 11 325 Kč RPSN činila 1 269,72 %. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Žalovaný dosahoval příjmů ve výši 21 000 Kč a výdaje představovaly částku nejméně 7 000 Kč (bez bližší specifikace). Disponibilní příjem žalovaného tak činil 13 100 Kč měsíčně. Žalobkyně ověřila příjmy žalovaného ze třech bankovních výpisů předložených v podobě neoficiálního dokumentu banky žalovaného za 8, 9, 10/ 2020 a měla ověřit v registrech, zda se žalovaný v těchto nenachází. 6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jed