15 C 14/2022-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 27 063 Kč spolu s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 27 063 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 063 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, a dále částek 4 500 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 325 Kč s odůvodněním, že žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela se žalovanou dne 2. 3. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč s roční zápůjční úrokovou sazbou ve výši 21,55 %, z toho 27 500 Kč převedla žalobkyně dne 3. 3. 2021 v souladu se smlouvou na tzv. účet zákazníka určený žalovanou a zbývající část ve výši 2 500 Kč žalobkyně převedla v souladu se smluvními ujednáními na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby ve výši celkem 37 500 Kč žalobkyni vrátit v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost první splátky byla dohodnuta na den 20. 4. 2021. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela i přes upomínky ze strany žalobkyně ze dne 28. 4. 2021 a 30. 5. 2021, a protože byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 30. 6. 2021, přičemž písemné oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalované odesláno téhož dne, součástí tohoto oznámení byla i předžalobní výzva. Dle úvěrové smlouvy je žalovaná za každou písemně odeslanou upomínku povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, žalobkyně tak požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady v celkové částce 300 Kč (3 x 100 Kč). Žalovaná byla v době podání žaloby v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31 563 Kč, kdy tato částka se skládá ze zesplatněné části jistiny ve výši 27 063 Kč a neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 500 Kč. Dle smlouvy o úvěru byla žalovaná povinna v každém jednotlivém případě, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným. Žalovaná se do okamžiku zesplatnění úvěru dostala do prodlení se 3 splátkami úvěru, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu 3 smluvních pokut po 499 Kč, splatných okamžikem prodlení žalované se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky, celkem tedy ve výši 1 497 Kč. Dále žalobkyni na základě úvěrové smlouvy vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek; tyto smluvní pokuty žalobkyně požaduje zaplatit ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 31 563 Kč od 1. 7. 2021 do 11. 8. 2021, tedy částku ve výši 1 325 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala řádně úvěruschopnost žalované, kdy žalovaná žalobkyni prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy je schopna řádně splácet. Žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila ani přes upomínku odeslanou před podáním žaloby. 1. Podáním ze dne 21.7.2022 doplnila žalobkyně na výzvu soudu tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalované v otázce posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1.12.2016 (dále i jen ZoSÚ) žalobkyně uvádí a tvrdí, že v dané věci předmětný spotřebitelský úvěr byl uzavřen dne 2.3.2021 s účinností ode dne 3.3.2021, kdy úvěr byl žalované schválen (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]) předložil žalobce k důkazu listiny, které byly žalobkyní použity v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy žalovaná žalobkyni prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopen řádně splácet, přičemž uvedené údaje žalovanou žalobkyně zkoumala a tel. ověřovala, kdy žalobkyně si vyžádala výplatní pásky za dva kalendářní měsíce 11/ 2020, 12/ 2020 z pracovního poměru k zaměstnavateli [právnická osoba] [IČO] (dále i jen Zaměstnavatel), jakož potvrzení o dobírce mzdy za kal. měsíc 12/ 2020 žalované na účet ve výši 30 667 Kč došlou na účet žalované dne 12.1.2021 a i částečný výpis z běžného účtu žalované potvrzující dobírku mzdy žalované za měsíc 01/ 2021 ve výši 30 680 Kč došlou na účet žalované dne 12.2.2021, kdy v dané věci byla žalovaná žalobkyní mimo jiné prověřena v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku, kdy o posouzení úvěruschopnosti byl žalobkyní učiněn zápis (posouzení úvěruschopnosti zákazníka [číslo] ze dne 3.3.2021), jež je založen ve spise nadepsaného soudu, kdy ke schválení úvěru žalobcem došlo dne 3.3.2021, tedy okamžikem odepsání částky z účtu žalobce dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Žalobkyně žalovanou prověřoval i telefonicky, kdy průměrná mzda od Zaměstnavatele byla zjištěna ve výši 30 000 Kč, což koresponduje s doloženými výplatními páskami z pracovního poměru u Zaměstnavatele, kdy za kalendářní měsíc 11/ 2020 činila čistá mzda žalované 26 114 Kč (po přičtení stravného ve výši 524 Kč dobírala žalovaná částku ve výši 26 638 Kč jež jí byla zaslána na její účet a za kalendářní měsíc 12/ 2020 činila čistá mzda žalované 30 667 Kč, kalendářní měsíc 1/ 2021 činil příjem žalované 30 608 Kč jež jí byla připsána na její účet 12.2.2021, kdy průměr z těchto příjmů činí částku kolem 29 303,33 Kč, přičemž v rámci tel. dotazu bylo ověřeno, že měsíční průměr mzdy se u žalované pohybuje nad 30 000 Kč. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti, které provedla s odbornou péčí, dospěl k závěru, že celkovou výši spotřebitelského úvěru v částce 30 000 Kč při dohodnuté měsíční splátce 1500 Kč je možné žalované v rámci spotřebitelského úvěru poskytnout, neboť z dokladů, které si žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti opatřila, žalobkyni vycházelo, že danou měsíční splátku ve výši 1500 Kč bude žalovaná schopna žalobkyni řádně splácet, kdy se jednalo zejména o dvě výplatní pásky žalované za kal. měsíci 11/ 2020, 12/ 2020 u Zaměstnavatele, negativní výpis žalované z centrální evidence exekucí ze dne 3.3.2021, negativní výpis žalované z insolvenčního rejstříku ze dne 3.3.2021, čestné prohlášení žalované ohledně jeho závazků ze dne 2.3.2021, čestné prohlášení žalované o výdajích a příjmech ze dne 2.3.2021, potvrzení o dobírce mzdy za kal. měsíc 12/ 2020, částečný výpis z běžného účtu žalované za období od 1.2.2021 do 13.2.2021, Nájemní smlouva ze dne 23.5.2017, posouzení nákladů na bydlení žalované ze strany žalobkyně, kdy žalobkyně ke dni uzavření Smlouvy o úvěru vycházel i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, kdy dle nařízení vlády č. 580/2020Sb. v roce 2021 v obci [obec] (s počtem obyvatel 55 617) byly normativní náklady na nájemní bydlení jedné osoby dány částkou 6 637 Kč, žalovaná ke dni uzavření Smlouvy o úvěru neměla žádnou vyživovací povinnosti, výši existenčního a životního minima na jednotlivce, kdy jeho výše životního minima dle zákona č. 110/2006Sb, včetně nařízení vlády č. 61/2020Sb., kde dni uzavření Smlouvy o úvěru činila částku 3 860 Kč a výše existenčního minima částku 2 490 Kč, jakož i s přihlédnutím k průměrným výdajům obyvatelstva v roce 2016, a to zejména ze statistky rodinných účtu za rok 2016 (aktuální výdaje za rok 2017, 2018, 2019 Českého statistického úřad (ČSÚ) nebyly zveřejněny) a jakož i časových řad výdajů na konečnou spotřebu domácností ČSÚ za rok 2016 2019, kdy tyto jsou pro srovnání přikládány, kdy pro rok 2020 a tedy ani pro 2021 nebyl údaj ČSU ke dni uzavření Smlouvy o úvěru ještě uveřejněn. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti, poskytnuté údaje telefonicky ověřovala, kdy prověřoval i údaje v databázi centrální evidence exekucí, databázi insolvenčního rejstříku, kdy o tomto posouzení úvěruschopnosti byl žalobkyní učiněn písemný zápis, přičemž žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované dospěl závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr dle Smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně žalobkyni řádně splácet, kdy jí po odečtení běžných výdajů (životního minima 3 860 Kč a nákladů na nájemní bydlení výši 7 115 Kč (6 950+150+15) zbyde částka 19 025 Kč měsíčně (tj. 30 000-3 860-7 115), ze které je žalovaná schopna hradit žalobkyni měsíčně splátku 1 500 Kč, a zároveň je i schopna hradit částku 3 000 Kč jako splátku úvěru u [právnická osoba], (tj. 19025-1500-3000), kdy žalované zbyde částka 14 525 Kč měsíčně. Zároveň žalobkyně vycházela i„ mimo“ údajů žalované, kdy skutečné náklady na bydlení byly nahrazeny normativními náklady na bydlení v nájemním bytě, kdy v rámci i tohoto posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dospěla závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvě