16 C 5/2023-11 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jakožto nezaplacených příspěvků do fondu oprav a záloh na cenu služeb spojených s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec] za březen, duben, květen, červen a srpen [rok]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobce a neučinila je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl. 3. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobcem, který rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná nereagovala, přestože jí výzva byla doručena. 4. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná vlastní bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [obec] (výpis z katastru nemovitostí), kde působí žalobce jako společenství vlastníků jednotek (výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná zůstala žalobci jako vlastníkovi bytového domu na příspěvcích do fondu oprav a zálohách na cenu služeb spojených s užíváním bytu [číslo] (televizní signál, studená a teplá voda, teplo, správa domu, osvětlení, fond oprav) za březen, duben, květen, červen a srpen [rok] dlužna celkem 20 847 Kč. Jednotlivé částky byly splatné vždy posledního dne daného měsíce (jednotlivé evidenční listy vlastníka). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. 5. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Žalovaná vlastní bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v [obec], kde působí žalobce jako společenství vlastníků jednotek. Žalovaná zůstala žalobci jako vlastníkovi bytového domu na příspěvcích do fondu oprav a zálohách na cenu služeb spojených s užíváním bytu [číslo] (televizní signál, studená a teplá voda, teplo, správa domu, osvětlení, fond oprav) za březen, duben, květen, červen a srpen [rok] dlužna celkem 20 847 Kč. Jednotlivé částky byly splatné vždy posledního dne daného měsíce 6. Soud právně kvalifikoval žalobou uplatněný nárok jako nárok na zálohy na cenu služeb spojených s užíváním bytu vlastněného žalovanou (§ 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ve znění pozdějších předpisů) a jako nárok na příspěvky do fondu oprav (§ 1180 odst. 1, odst. 2 o. z.). Žalobce prokázal vznik a splatnost obou nároků, žalovaná neprokázala jejich zánik, nevymahatelnost ani skutečnosti bránící jejich vzniku. Žalovaná tedy nesplnila dluhy řádně a včas (§ 1908 odst. 2 o. z.), čímž se narozdíl od žalobce dostala do prodlení (§ 1968 o. z.), pročež žalobci vznikl též nárok na úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.) ode dne následujícího den splatnosti jednotlivých částek. Žalobce úrok z prodlení vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Proto soud žalobci výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 7. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobce v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslal předžalobní upomínku a protože byl ve sporu plně úspěšný. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 834 Kč a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil částkou 1 940 Kč podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. a. t., paušální náhradu hotových výdajů částkou 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Soud nepřiznal náhradu za poradu před podáním žaloby (§ 11 odst. 1 písm. c) a. t.), protože žalobce zaprvé nepředložil žádný důkaz o takové poradě a navíc je taková porada již obsažena v úkonu převzetí a přípravy zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.); proto je v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) a. t. uvedena další, nikoli první porada s klientem. Toto ustanovení přitom navazuje na obě předchozí, tedy písm. a) i b). Rozdíl mezi oběma spočívá v tom, že zákon při ustanovení advokáta zástupcem (úkon podle § 11 odst. 1 písm. b)) předpokládá, že zastoupení vzniká až právní mocí daného rozhodnutí, takže musí advokát vykonat i poradu s klientem, aby mu vzniklo právo na odměnu, potažmo její náhradu. Kdežto v případě smluvního zmocnění je přirozené, že je advokát s klientem v kontaktu ještě před vnikem zastoupení udělením plné moci (§ 11 odst. 1 písm. a)) a je přirozené, že než se s ním dohodne, musí do jisté míry případ nastudovat nebo se s klientem poradit, aby zjistil, oč vůbec jde. Proto zákonodárce považoval za zbytečné zde takovou poradu uvést a nelze ji honorovat jako samostatný úkon. Pokud by soud měl tvrzenou poradu kvalifikovat jako další ve smyslu písm. c), neměla by zde žádný samostatný smysl, protože advokát mohl snadno všechny informace od žalobce získat již v rámci přípravy a převzetí zastoupení, takže by takový úkon byl nadbytečný a jeho náklady tudíž neúčelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Protože je advokát žalobce plátcem DPH, připočítal soud k nákladům též 1 411,20 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 8 965 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobci, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jeho zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 1 940 Kč; 300 Kč; předžalobní výzva; § 11 odst. 1 písm. d); 1 940 Kč; 300 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 1 940 Kč; 300 Kč; Kč 8. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž vzhledem k procesní pasivitě žalované a času, který na splnění dluhu měla před zahájením řízení i během něj, neshledal důvod k jiným lhůtám.