17 C 10/2023-25 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 217 639 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s čl. X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 119 016 Kč (60 000 Kč na jistině, 59 016 Kč na úrocích). Splátky byly sjednány ve výši 1 653 Kč měsíčně vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úroková sazba byla stanovena ve výši 26 % ročně a RPSN činilo 39,23 % ročně. Smluvní strany si sjednaly doplňkové služby, a to konkrétně doplňkovou službu„ PODPORA“, která zahrnuje možnost odkladu 3 splátek ročně nebo možnost přerušení splácení. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne [datum]. Na základě tohoto porušení zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku dne [datum], kdy ho vyzvala k úhradě dlužné splátky a zároveň k úhradě sankce ve výši 300 Kč. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku na úhradu dlužné splátky, sankce ve výši 500 Kč a současně byl upozorněn na možnost zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí. Jelikož žalovaný nereagoval ani po odeslání této výzvy, přistoupila žalobkyně dne [datum] k zesplatnění úvěru pro nezaplacení splátky splatné ke dni [datum], kdy mu byla vyčíslena částka včetně sankcí (smluvní úroky, doplňková služba„ PODPORA“ – odklad, nemoc, práce a smluvní pokuta) ve výši 217 763,20 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. K dotazu soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy dotazem na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými u žalovaného (občanský průkaz, výpis z účtu) a zapsány do zákaznické karty žalovaného. Dále žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet podle podkladů vyplývajících z výpisu z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů a z registru SOLUS). Žalobkyně zjistila, že žalovaný má příjem ve výši 15 815 Kč, náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 0 Kč, žádné mikro úvěry a žádné výdaje na sázení, přičemž žalovanému zůstaly finanční prostředky ve výši 10 220 Kč. Na základě těchto skutečností dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný jako spotřebitel je schopen splácet poskytnutý úvěr. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem či vyjádřením dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] v č. 2 příloh, žádost o doplňkové služby PODPORA, předsmluvní informace, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce, instrukce k uzavření smlouvy, potvrzení o platbě, instrukce k dokončení podpisu smlouvy, upomínka [číslo] ze dne [datum] vč. podacího lístku, upomínka [číslo] ze dne [datum] vč. podacího lístku, souhlas s inkasem, zesplatnění úvěru a poslední předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. podacího lístku, výstup z insolvenčního rejstříku, výsledek lustrace v registru SOLUS, kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného, výpis z běžného účtu za měsíc červen [rok], výplatní páska za červen [rok]. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. 6. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky dne [datum] smlouvu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, avšak fakticky žalovanému poskytla toliko částku 51 000 Kč, přičemž částka ve výši 9 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně dle bodu 4.8. Smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 653 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, dohromady 119 016 Kč (60 000 Kč na jistině a 59 016 Kč na úrocích). Úroková sazba byla stanovena na 26 % ročně a RPSN činilo 39,23 % ročně. V rámci smlouvy si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Z dotazníku vyplněným žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný je výdělečně činný u společnosti [právnická osoba] s čistou měsíční mzdou 15 800 Kč. Z výplatní pásky za měsíc červen [rok] bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 12 309 Kč Celkové výdaje měly činit 3000 Kč a sestávat pouze z nákladů na bydlení v této výši. Jako použitelný příjem žalobkyně stanovila částku 10 220 Kč (která je v rozporu s příjmy žalovaného, které mu zůstanou po odečtení všech pravidelných nákladů). S tím, že žalovaný je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Z výpisu běžného účtu žalovaného za období červen [rok] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu za červen [rok] byl ve výši 951 Kč. Dne [datum] byla žalovanému odeslána první upomínka a dne [datum] byla žalovanému odeslána druhá upomínka. Dne [datum] bylo žalovanému odesláno oznámení o zesplatnění úvěru, nabídka možnosti alternativního řešení spolu s předžalobní výzvou s lhůtou k úhradě do [datum]. Žalovaný na svůj dluh dosud neuhradil ničeho. 7. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované žalobkyní, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005. 8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, k