19 C 389/2019-291 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 156 741,69 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a je současně distributorem zemního plynu. Žalobkyně dne 18. 10. 2018 při prováděném odečtu plynoměru výr. [číslo] na adrese [adresa žalovaného], že stav 5 941,132 m3 je o 9 m3 nižší, než stav 5 950 m3 zjištěný při odečtu dne 18. 10. 2017. Pojala podezření, že odběr plynu na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, je měřen měřicím zařízením (plynoměr výrobního čísla [číslo], typ G 4 RF1, výrobce Itron), na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci. Na základě uvedené skutečnosti provedla žalobkyně dne 06. 11. 2018 kontrolu plynoměru výr. [číslo] na místě spotřeby [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Kontrolou bylo zjištěno poškození plomby na číselníku. Před demontáží plynoměru se stavem 5 958 m3 byl tento opatřen za přítomnosti Policie ČR holografickou přelepkou. Na odběrném místě byl demontovaný plynoměr nahrazen plynoměrem výr. [číslo]. Téhož dne zaslala žalobkyně žalovanému na jeho adresu trvalého bydliště [ulice a číslo], [PSČ] [anonymizována tři slova], [země], oznámení o podezření ze vzniku neoprávněného odběru plynu. Ověřením v Autorizovaném metrologickém středisku Spektrum s.r.o., se sídlem Husova 10, 539 73 Skuteč, bylo zjištěno, že úřední značka počítadla (zajišťovací značka počítadla) byla poškozena, což dokládá Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla [číslo] 2018 ze dne 23. 11. 2018 včetně zkušebního protokolu č. [spisová značka], který je přílohou tohoto osvědčení. Následně pak žalobkyně nechala posoudit plynoměr soudním znalcem z oboru kriminalistika, se specializací kriminalistika, mechanoskopie, [anonymizováno] [jméno] [jméno], který ve znaleckém posudku č. [anonymizováno] [rok] konstatuje, že došlo k násilnému porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení – úřední značka byla násilně a neoprávněně předělena ve své spodní části odstraněna. Za tento znalecký posudek vyúčtoval znalec žalobkyni dne 15. 01. 2019 fakturou [číslo] částku 1 000 Kč, bez DPH. Tuto částku žalobkyně znalci uhradila dne 14. 02. 2019. Žalobkyně v součinnosti s žalovaným dne 21. 02. 2019 zjistila, že na daném odběrném místě má žalovaný instalované dva plynové spotřebiče – jeden kombinovaný kotel o příkonu Viessmann Vitodens 200W (ohřev vody a otop) o příkonu 35 kWh a jednu plynovou varnou desku Bosch o příkonu 7,7 kWh. Žalovaný tedy v době od 19. 10. 2017 do 05. 11. 2018 neoprávněně odebíral plyn na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], čímž způsobil žalobkyni škodu v celkové výši 156.741,69 Kč představující cenu neoprávněně odebraného plynu a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve smyslu ustanovení § 9 odst. 13 vyhlášky 108/2011 Sb. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven v jako den následující po poslední kontrole odběrného místa – periodického odečtu plynu 18. 10. 2017. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá dni předcházejícími dni, kdy byla provedena kontrola plynoměru výr [číslo] kdy byl plynoměr proti další manipulaci opatřen bezpečnostní přelepkou. Z listu č. 2/4 faktury za neoprávněný odběr plynu [variabilní symbol] je zřejmý způsob výpočtu výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu (příkony spotřebičů, doba jejich užívání). Za dobu 383 dnů tak žalovaný na daném odběrném místě neoprávněně odebral 78.157 kWh plynu. Od této výše neoprávněného odběru je odečteno množství plynu ve výši 86,32 kWh, které bylo na měřicím zařízení zjištěno při kontrole dne 05. 11. 2018 a které bylo předmětem řádného vyúčtování obchodníkem s plynem žalovanému. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedená částka 1 000 Kč za znalecké zkoumání výše uvedeného plynoměru představuje dle žalobkyně účelně vynaložené náklady směřující k prokázání neoprávněného odběru zemního plynu žalovaným, a tedy i nároku žalobkyně na náhradu jí vzniklé škody, požaduje žalobkyně, aby byl žalovaný rozhodnutím soudu zavázán i k úhradě těchto nákladů. Aktivně legitimovanou ve sporu o zaplacení částky 156 741,69 Kč s příslušenstvím, z faktury za neoprávněně odebraný zemní plyn v období od 19. 10. 2017 do 05. 11. 2018, je společnost [právnická osoba], kdy tato aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 458/2000 Sb. (EZ), v platném znění, když od 01. 01.2007 musí být distributor z hlediska právní formy oddělen od obchodníka s plynem a musí být nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce plynu (§ 59a EZ). Pasivní legitimace žalovaného vyplývá z toho, že žalovaný měl uzavřenou smlouvu o připojení k distribuční soustavě s žalobkyní, jakožto provozovatelem distribuční soustavy a současně měl uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s dodavatelem společností innogy Energie,.s.r.o. na odběrném místě [adresa žalovaného] [anonymizováno] [obec], které, je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Jedná se o rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, jak vyplývá z informativního výpisu z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody fakturou variabilní symbol [číslo] splatnou dne 07. 03. 2019, dlužnou částku 156.741,69 Kč však ke dni splatnosti nezaplatil. Z uvedeného důvodu jej žalobce vyzval nejprve doporučenou upomínkou ze dne 04. 04. 2019 k její úhradě (odesílanou doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] 9 U na adresu [adresa žalovaného]), následně doporučenou upomínkou ze dne 14. 06. 2019, odesílanou téhož dne: a) doporučeně pod podacím číslem RR [anonymizováno] na adresu trvalého bydliště – [ulice a číslo], [PSČ] [anonymizována tři slova], [země]; b) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa]; c) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa žalovaného]; d) doporučeně pod podacím číslem RR [číslo] F na adresu [adresa žalovaného] [stát. instituce] usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podezření ze spáchání přečinu podvodu odložila, a tak je žalobce nucen domáhat se svého práva soudní cestou, neboť žalovaný ke dni podání žaloby z dlužné částky ničeho neuhradil. 2. Žalovaný navrhl věc řešit smírně, a to tak, že by uhradil žalobkyni 19 372 Kč, což by odpovídalo podle něho ceně za předpokládanou spotřebu plynu v odběrném místě, ve zbývajícím rozsahu považoval nárok žalobkyně za nedůvodný. Podle žalovaného totiž nejsou naplněny veškeré předpoklady pro vznik nároku, resp. nejsou splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu, na kterou žalobkyně v žalobě poukazuje. Žalobou je tvrzeno, že škodu ve výši 156.741,69 Kč představuje množství neoprávněně odebraného plynu za období od 19. 10. 2017 do 05. 11. 2018, kdy toto množství bylo vypočteno dle vzorce uvedeného v příloze č. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb. (dále jen„ příloha vyhlášky“). Skutečnou spotřebu plynu žalobkyně v žalobě netvrdí ani neprokazuje. Příčinou vzniku škody je dle žalobkyně poškození měřícího zařízení v odběrném místě, v důsledku, kterého mělo dojít k poškození plomby na číselníku a násilnému přetočení na číselníkových kotoučích. O tom, že došlo k poškození měřícího zařízení, byl žalovaný ze strany žalobkyně písemně informován a v součinnosti se žalovaným byla provedena obhlídka měřícího zařízení. Žalovaný v souladu s příslušnými ustanoveními energetického zákona umožnil prohlídku měřícího zařízení a poskytl k tomu veškerou součinnost. Aniž by žalovaný chtěl, jakkoliv znevažovat tvrzení žalobkyně, je zjevné, že pakliže by skutečně chtěl poškodit měřící zařízení se záměrem odebírat plyn neoprávněně (což ovšem kategoricky odmítá), jistě by„ nepřetočil“ stav tak, aby byl nižší než při počátečním měření, tedy tak, aby byla celá situace značně podezřelá. Tato skutečnost musí být žalobkyni jistě známa a je proto s podivem, že poškození měřícího zařízení dává žalovanému takto výrazným způsobem k tíži. Je potřeba poukázat na velice nestandardní přístup žalobkyně, pokud se týká vyčíslování výše nároku, který vůči žalovanému uplatňuje. Před podáním žaloby vyčíslila předběžně žalobkyně škodu na částku 354.700,94 Kč, žalobou uplatňuje částku takřka poloviční. Při shodném počtu odběrných zařízení (tj. dva, počítaje v to varnou desku a kombinovaný kotel) činila spotřeba plynu ve zúčtovacím období: od 17. 10. 2014 do 15. 10. 2015: 25 471,98 Kč; od 16. 10. 2015 do 19. 10. 2016: 23 012,84 Kč od 20. 10. 2016 do 18. 10. 2017: 12 309,86 Kč; od 19. 10. 2018 do 15. 10. 2019: 16 696,26 Kč; a to vše bylo v době, kdy byl dům žalovaným pronajímán, tedy byl obydlen. V období, kdy mělo dojít k neoprávněnému odběru, byl dům neobydlený, lze se tedy logicky domnívat, že celková spotřeba byla ještě nižší než v předchozích zúčtovacích obdobích, přesto je žalobou v důsledku aplikace přílohy vyhlášky uplatňována zcela přemrštěná a zjevně neopodstatněná částka. V intencích ustanovení nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. 668/15 by nemělo být při vyčíslení celkové výše nároku striktn