20 C 83/2023-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ Původní věřitel"), Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaná potvrdila svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaná se tak zavázala Původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 24 960 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den [datum]. Sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků. Žalovaná však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatila řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni [datum] svůj závazek nesplnila. Žalovaná Původními věřiteli uhradila částku ve výši 5 852 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 5 852 Kč. Žalovaná se tak ode dne [datum] dostala do prodlení s úhradou částky 19 108 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 15 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 4 108 Kč. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi Původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako„ Přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 108 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 15 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 4 108 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi Přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne [datum]. 3. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby je ze dne [datum]. 4. Žalovaná se k předmětné žalobě nijak nevyjádřila a do spisu nedoložila žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaná v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání. 5. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Maltské republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak Maltská republika jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovanám jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobkyně jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o půjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky. 6. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to: smlouvou o půjčce ze dne [datum], z níž zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla téhož dne uzavřena smlouva o půjčce, na základě, které žalobkyně půjčila žalované částku 15 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovanou vyplývá z obsahu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Splatnost půjčky a poplatku byla sjednána v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Ze smluvních podmínek soud zjistil podrobnosti uzavřené smlouvy. Aktivní legitimace žalobkyně pak byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání. Skutečnost, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, byla prokázána předžalobní výzvou spolu s poštovním podacím archem. 7. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce. Žalovaná na svůj dluh, dle tvrzení žalobkyně, částečně plnila. Uhradila celkem 5 852 Kč, přičemž tyto platby byly použity na úhradu části souhrnného poplatku. 8. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) se v tomto řízení použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se řídí, dosavadními právními předpisy. 9. Podle ust. § 657 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce a půjčku jí také poskytl. Smlouva o půjčce je reálným kontraktem a nevzniká dohodou stran, nýbrž až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníkovi. Ze smlouvy o půjčce vyplývala právnímu předchůdci žalobkyně jakožto věřiteli povinnost přenechat žalované v pozici dlužníka peníze, konkrétně 15 000 Kč. Žalovaná se pak v této smlouvě zavázala vrátit peníze ve splátkách. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně žalované částku 15 000 Kč poskytl dne [datum]. Splatnost půjčky byla sjednána v 52týdenních splátkách. Splatnost půjčky, resp. všech 52 dohodnutých splátek nastala dne [datum]. 12. Na jistině zbývá uhradit 15 000 Kč a na souhrnném poplatku majícím funkci úroku 4 108 Kč. Žalovaná tuto částku žalobkyni nezaplatila, soud ji proto zavázal k její úhradě. Jelikož je žalovaná s úhradou tohoto dluhu prokazatelně v prodlení, vznikla jí dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném ke dni prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, jak požadoval žalobkyně. Lhůta k plnění či