40 C 91/2023-27 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 84 650,67 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 73 340 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 8. 8. 2022 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalovanému dne 8. 8. 2022 peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku v souhrnné výši 167 697 Kč sestávající z jistiny zápůjčky ve výši 55 000 Kč, obchodního úroku ve výši 70 697 Kč a administrativních poplatků ve výši 42 000 Kč, a to formou 59 měsíčních splátek po 2 795 Kč a šedesáté splátky ve výši 2 792 Kč, při splatnosti první splátky ke dni 23. 9. 2022. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, pročež žalobkyně v souladu s čl. 13 obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, resp. čl. 11 smlouvy o zápůjčce neuhrazenou část jistiny zesplatnila ke dni 27. 3. 2023. Žalovaný před ani po zesplatnění zápůjčky na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně tak za žalovaným nadále eviduje dlužnou jistinu ve výši 55 000 Kč, neuhrazené obchodní úroky za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění, ve výši 12 290 Kč a neuhrazené měsíční poplatky za správu zápůjčky za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění ve výši 4 900 Kč. S ohledem na to, že žalovaný nehradil své závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas, požaduje žalobkyně úhradu i zákonného úroku z prodlení, který za dobu do zesplatnění kapitalizovala ve výši 754,65 Kč a za dobu od zesplatnění do 9. 6. 2023 kapitalizovala na částku 2 200,20 Kč. Podle článku 13.3 obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce žalobkyně dále uplatnila vůči žalovanému i nárok smluvní pokutu z důvodu prodlení se splácením ve výši 18 270 Kč a dále smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, kterou kapitalizovala za dobu do zesplatnění zápůjčky na částku 3 002 Kč a za dobu od zesplatnění zápůjčky do 9. 6. 2023 na částku 5 353,82 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 150 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 73 340 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení. Na výzvu soudu pak žalobkyně doplnila dne 24. 7. 2023 svá tvrzení ve vztahu k tomu, jakým způsobem při uzavírání smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy, přitom uvedla, že tuto schopnost ověřila jednak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, konkrétně nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, jednak posouzením údajů uvedených samotným žalovaným, kdy předložil výpis z účtu za tři měsíce před uzavřením smlouvy a výplatní pásky za dva měsíce před uzavřením smlouvy, jakož i doložil formulář příjmů a výdajů. Z podkladů a informací, které předal žalovaný žalobkyni, vyhodnotila žalobkyně příjmy žalovaného na částku ve výši 22 452,55 Kč, přičemž příjmy žalovaného byly prokázány z předložených výpisů z účtu žalovaného, výplatních pásek žalovaného a formuláře příjmů a výdajů. Žalobkyně v otázce příjmů žalovaného zároveň zohlednila, že část příjmů žalovaného byla tvořena čerpáním tzv. payday úvěrů, kdy těmto byl přiřazen minimální možný koeficient. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobkyně pro výpočet bonity žalovaného vyhodnotila scóringový systém průměrně na částku 14 797,61 Kč. V této částce jsou započteny výdaje žalovaného po vyhodnocení příslušným koeficientem v rámci finanční analýzy přiřazeným ve scóringovém systému. Rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji činil tedy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného částku ve výši 7 654,94 Kč. Při započtení nové splátky (průměrem všech splátek) ve výši 3 527,67 Kč tak tento rozdíl činil částku ve výši 4 127,27 Kč s tím, že souběžně žalobkyně v rámci výše uvedené výdajové rešerže dlužníka v rámci své obchodní opatrnosti již jedenkrát započítala částku životního minima. Tato částka je pak dle žalobkyně dostačujícím finančním obnosem, kterým žalovaný disponuje měsíčně k pokrytí zbývajících nutných a běžných výdajů (domácnost, strava, případně doprava apod.) Na základě výše uvedeného proto vyhodnotila žalobkyně dlužníka jako bonitního pro sjednanou půjčku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání nařízenému na 24. 10. 2023 se dostavila jen žalobkyně, která navrhovala vyhovět žalobě v plném rozsahu, když k prokázání úvěruschopnosti odkázala na doplněné vyjádření žalobkyně ze dne 24. 7. 2023. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listin označených jako smlouva [číslo] ze dne 8. 8. 2022 (vč. splátkového kalendáře, sazebníku a obchodních podmínek) je v řízení prokázáno, že dne 8. 8. 2022 žalovaný uzavřel s žalobkyní písemnou smlouvu, na podkladě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 55 000 Kč a tento se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 167 697 Kč, z toho 55 000 Kč jako jistinu úvěru a 112 697 Kč jako náklady spotřebitelského úvěru, a to formou 60 měsíčních splátek po 2 795 Kč (poslední splátka 2 792 Kč) při splatnosti první splátky ke dni 23. 9. 2022. Strany si dále ve smlouvě sjednaly, že pokud žalovaný poruší svoji povinnost platit měsíční splátky řádně a včas, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle sazebníku. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že tato dne 8. 8. 2022 poukázala částku 55 000 Kč na účet č. [bankovní účet], který byl uvedený ve smlouvě o úvěru. 5. Z čestného prohlášení žalovaného vyplývá, že tento uvedl, že má čistý příjem 27 000 Kč ze zaměstnání a pravidelné měsíční výdaje ve výši 9 000 Kč (z toho 7 000 Kč měly být splátky půjček a 2 000 Kč další pravidelné výdaje). Bydlí u rodičů, náklady na bydlení udává 1 000 Kč měsíčně. Je svobodný, v jeho domácnosti žijí celkem 4 osoby, z nichž žádná není bez vlastního příjmu. 6. Z výplatních pásek zaměstnavatele [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl čistý příjem v dubnu 2022 ve výši 30 233 Kč, v květnu 2022 ve výši 28 245 Kč a v červnu 2022 ve výši 28 137 Kč, přičemž v měsících duben a květen byly žalovanému v rámci výkonu rozhodnutí z příjmu provedeny přednostní srážky ve výši 12 032 Kč (4/ 2022) a 1 968 Kč (5/ 2022). Z výpisu z internetového bankovnictví žalovaného za období 1. 5. 2022 až 31. 7. 2022 vyplývá, že v tomto období byly na účtu žalovaného č. [bankovní účet] celkové příjmy ve výši 141 166,60 Kč a celkové výdaje ve výši 139 371,32 Kč. Zůstatek na účtu ke dni 31. 7. 2022 činil 1 795,28 Kč. Část příjmů na bankovním účtu přitom pochází z jiných úvěrů (přijaté platby ve výši 16 000 Kč a 11 136 Kč od [právnická osoba]) 7. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 4. 2023 bylo dále v řízení prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 80 811,90 Kč nejpozději do 11. 5. 2023 s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě. 8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co pln