41 C 102/2023-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce je příspěvkovou organizací s předmětem činnosti poskytování a organizace ústavní i ambulantní základní a specializované diagnostické a léčebné péče, včetně preventivních opatření ve stanoveném spádovém území, jakož i zajišťování ostatních služeb s poskytováním zdravotní péče souvisejících. Žalobce v rámci předmětu své činnosti provozuje i protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici (PAZS), a to v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách v platném znění, v souladu se zákonem č. 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, o změně souvisejících zákonů ve znění účinném do 30. 5. 2017 a se zákonem č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalobce dne 18. 5. 2013 provedl vyšetření ošetření žalovaného a zajistil jeho následný pobyt na PAZS, byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Náklady s tím spojené nese žalovaný, v souladu s § 17 odst. 4 z. č. 379/2005 Sb. ve znění platném ke dni ošetření žalovaného. Dle platného ceníku žalobce, uveřejněného na jeho internetovém portálu představovala částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt na PAZS 2.300 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu této částky vůči žalovanému. Žalovaný dne 18. 5. 2013 uznal svůj dluh ve výši 2.300 Kč vůči žalobci, co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobci uhradit do 14ti dnů od uznávacího prohlášení, tj. do 1. 6. 2013. Žalobce dne 9. 9. 2013 provedl vyšetření ošetření žalovaného a zajistil jeho následný pobyt na PAZS, byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Náklady s tím spojené nese žalovaný, v souladu s § 17 odst. 4 z.č. 379/2005 Sb. ve znění platném ke dni ošetření žalovaného. Dle platného ceníku žalobce, uveřejněného na jeho internetovém portálu představovala částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt na PAZS 2.300 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu této částky vůči žalovanému. Žalovaný dne 10. 9. 2013 uznal svůj dluh ve výši 2.300 Kč vůči žalobci, co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobci uhradit do 14ti dnů od uznávacího prohlášení, tj. do 24. 9. 2013. Žalobce dne 16. 9. 2013 provedl vyšetření ošetření žalovaného a zajistil jeho následný pobyt na PAZS, byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Náklady s tím spojené nese žalovaný, v souladu s § 17 odst. 4 z.č. 379/2005 Sb. ve znění platném ke dni ošetření žalovaného. Dle platného ceníku žalobce, uveřejněného na jeho internetovém portálu představovala částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt na PAZS 2.300 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu této částky vůči žalovanému. Žalovaný dne 17. 9. 2013 uznal svůj dluh ve výši 2.300 Kč vůči žalobci, co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobci uhradit do 14ti dnů od uznávacího prohlášení, tj. do 1. 10. 2013. Žalobce dne 9. 7. 2016 provedl vyšetření ošetření žalovaného a zajistil jeho následný pobyt na PAZS, byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Náklady s tím spojené nese žalovaný, v souladu s § 17 odst. 4 z.č. 379/2005 Sb. ve znění platném ke dni ošetření žalovaného. Dle platného ceníku žalobce, uveřejněného na jeho internetovém portálu představovala částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt na PAZS 2.300 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu této částky vůči žalovanému. Žalovaný dne 10. 7. 2016 uznal svůj dluh ve výši 2.300 Kč vůči žalobci, co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobci uhradit do 14ti dnů od uznávacího prohlášení, tj. do 24. 7. 2016. Žalobce dne 22. 6. 2018 provedl vyšetření ošetření žalovaného a zajistil jeho následný pobyt na PAZS, byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Náklady s tím spojené nese žalovaný, v souladu s § 17 odst. 4 z.č. 379/2005 Sb. ve znění platném ke dni ošetření žalovaného. Dle platného ceníku žalobce, uveřejněného na jeho internetovém portálu představovala částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt na PAZS 2.300 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu této částky vůči žalovanému. Žalovaný dne 23. 6. 2018 uznal svůj dluh ve výši 2.300 Kč vůči žalobci, co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobci uhradit do 14ti dnů od uznávacího prohlášení, tj. do 7. 7. 2018. Protože žalovaný na své závazky ničeho neuhradil, právní zástupce žalobce zaslal doporučeně dne 2. 12. 2022 předžalobní upomínku ze dne 16. 11. 2022, na kterou žalovaný nijak nereagoval. K dnešnímu dni je situace taková, že dluh stále uhrazen nebyl, a to ani částečně. Protože se žalovaný s úhradou svých závazků dostal do prodlení, požaduje žalobce po žalovaném zaplacení jistiny i zákonného úroku z prodlení a dále náklady řízení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu žalobcem. Uznáním dluhu žalobce prokázal, že žalovanému byla v pěti případech poskytnuta zdravotní péče v podobě ošetření a pobytu na protialkoholní záchytné stanici, a to ve dnech 18. 5. 2013, 9. 9. 2013, 16. 9. 2013, 9. 7. 2016 a 22. 6. 2018 za částky 2.300 Kč za každé ošetření a že žalovaný svůj závazek co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej zaplatit do 14 dnů. Skutečnost, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky, byla prokázána předžalobní upomínkou s poštovním archem. 5. Dle ustanovení § 2053 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platného v době zbývajících uznání dluhu žalovaným, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. 6. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci, a to co do důvodu i výše, má se tedy za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaný neprokázal, že by tento dluh zaniknul zaplacením či jiným způsobem. Jelikož si žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit tento dluh řádně a včas, ocitnul se v prodlení a vznikla mu navíc povinnost platit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. 7. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2.000 Kč Tyto náklady představuje odměna za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. 300 Kč za úkon, tři režijní paušály po 100 Kč účtované dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a zaplacený soudní poplatek 800 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce.