8 C 25/2023-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 47 751,23 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 45 752,46 Kč od 16. 9. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům možnost zřídit si tzv. [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše úvěrového rámce, a to prostřednictvím tzv. [anonymizováno] účtu. S žalovaným uzavřela smlouvu k této službě [anonymizováno] účet prostřednictvím elektronické komunikace na stránkách [webová adresa] a to [datum] a [datum]. Zřízením [anonymizováno] nákupního účtu byly žalovanému stanoveny limity odložených plateb v součtu 25 000 Kč, které žalovaný mohl čerpat opakovaně. Žalovaný zároveň využil služeb [anonymizováno] karty, kterou zaplatil kupní cenu zboží v celkové výši 8 016,60 Kč, prostřednictvím účtu ve výši 12 103 Kč a prostřednictvím smluv o splátkovém limitu ve výši 25 632,86 Kč. Tato poslední částka dle doplněných tvrzení představuje poplatky za odložení splatnosti dle smluv o splátkovém limitu ve znění příloh, nikoliv fakticky poskytnuté finanční prostředky. Svůj dluh přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listin, a to návrhu smlouvy o službě [anonymizováno] účet ze dne [datum] a ze dne [datum], vyúčtování za měsíce listopad 2020 až srpen 2021, smlouvy o splátkovém limitu včetně příloh ze dne [anonymizováno] a [datum] a smlouvy o splátkovém limitu ze dne [datum] včetně přílohy z téhož dne a ze dne [datum] a výzvy k úhradě ze dne 5. 12. 2022 včetně potvrzení o podání zásilky zjistil soud, že předmětné smlouvy byly uzavřeny prostředky komunikace na dálku a žalovaný zde vystupuje jako zákazník. Předmětem smlouvy o službě byl závazek žalobkyně zřídit žalovanému službu [anonymizováno] účet, na základě, které bude žalovaný s tímto účtem disponovat s finančním limitem ve výši 20 000 Kč respektive 5 000 Kč (u druhé smlouvy), který se odvíjí od vyhodnocení jeho úvěruschopnosti a doložení příjmů. Žalovaný je dle smlouvy oprávněn realizovat platby za zboží, nebo služby prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu. V článku III. odst. 3.5 smlouvy je uvedeno, že podpisem této smlouvy zákazník potvrzuje, že souhlasí s použitím internetu při uzavření této smlouvy a v odst. 3.8 je uvedeno, že tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma stranami. Ve smlouvách o splátkovém limitu se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit, který měl žalovaný splácet ve splátkách včetně sjednaného úroku. Žalovaný v období měsíců února a března 2022 vyčerpal z předmětného úvěrového účtu celkem 20 119,60 Kč a uhradil celkem 7 215,41 Kč. Ve smlouvách o splátkovém limitu se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě úvěrového limitu. K úhradě dluhu byl vyzván ve lhůtě do 17. 1. 2023. 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta možnost čerpat jeho finanční prostředky do limitu ve výši 25 000 Kč, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dotazem na jeho příjmy a výdaje a tvrzení žalovaného nebyla nijak ověřována. Z toho je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušila ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o spotřebitelském úvěru (nazvaná jako smlouva k službě Twisto účet) uzavřená s žalovaným neplatná. 9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany (případně jejich právní nástupci) musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 119,60 Kč, které žalovaný vyčerpal z poskytnutého úvěrového rámce při platbách zboží či služeb platební kartou poskytnutou žalobkyní či prostřednictvím účtu a žalovaný dosud vrátil částku 7 215,41 Kč, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 12 904,19 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení dlužné částky do sedmi dnů od datace předžalobní upomínky, tj. do 12. 12. 2022, proto se dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,5 % ročně od 13. 12. 2022 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.). 10. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byla žalobkyně zavázána doplatit na soudním poplatku částku 477 Kč.