9 C 36/2020-99 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 253 793,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o náhradu škodu, kterou mu žalovaný způsobil tím, že odmítal považovat žalobce za svého člena a uzavřít s ním nájemní smlouvu, případně mu potvrdit, že je jeho členem, a umožnit mu tak užívat družstevní byt a výkon jeho členských práv, a v případě, že by soud tento nárok neshledal důvodným, požadoval stejnou částku jako ušlý zisk za to, že byt nemohl podnajímat další osobě, což by mu vyneslo částku 3 500 Kč měsíčně. Žalobce uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení] smlouvu o převodu členských práv a povinností v Stavebním družstvu ve [obec], [IČO], (žalovaný) se kterým se váže právo nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1, nadzemním podlaží na ulici [adresa], [obec]. Tuto smlouvu podal na podatelnu žalovaného a zaplatil požadovaný poplatek za převod členských práv a povinností v družstvu a následně se po žalovaném domáhal potvrzení, že ho eviduje jako člena a vystavení nájemní smlouvy k bytu. Žalovaný však žalobci sdělil, že ho za člena nepovažuje, když má za to, že původnímu členovi družstva [jméno] [příjmení] členství ke dni [datum] zaniklo a již se neobnovilo, a žalobci sdělil, že není oprávněn, jakkoliv užívat byt [číslo] že mu nebude vystavena nájemní smlouva. Z tohoto důvodu žalobce [datum] žalobce podal ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu o určení, že je členem žalovaného a nájemcem družstevního bytu [číslo] o čemž kladně rozhodl dne [datum] Vrchní soud v Olomouci. Žalobce se opakovaně u žalovaného vystavení řádné nájemní smlouvy a možnosti užívat byt, a to minimálně ve dnech [datum], [datum] a dne [datum], žalovaný mu až do rozhodnutí vrchního soudu nevyhověl, ačkoliv žalobce po celou dobu jako řádný člen družstva a dle svého přesvědčení jako nájemce bytu [číslo] hradil nájemné a zálohy na služby tak, jak bylo žalovaným požadováno. Žalobce takto na nájemné a služby za daný byt do pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci uhradil celkem částku 365 055, Kč, avšak po vrácení přeplatků se jedná o částku 253 793,50 Kč. Dále žalobce rozebral podrobně úhrady za jednotlivé roky a jejich vyúčtování. Žalobci po celou dobu od převodu členských práv a povinností až do pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci byl znemožněn výkon jeho členských práv i výkon nájemního práva, navíc za situace, kdy žalovaný od počátku věděl, že žalobce nabyl členská práva a povinnosti v družstvu spojené s nájmem bytu, s úmyslem, že družstevní byt bude podnajímat třetí osobě, přesto žalobci byl přístup k bytu po celou dobu soudního řízení odepřen. Protiprávní jednání žalovaného spočívalo v tom, že žalovaný žalobci ani přes písemnou výzvu nevystavil novou nájemní smlouvu k družstevnímu bytu (právo žalobce je upraveno v čl. 14 a 8 stanov žalovaného), případně nepotvrdil platnost původní nájemní smlouvy. Žalovaný měl povinnost vystavit žalobci novou nájemní smlouvu, případně, pokud by mělo dojít k automatickému obnovení původní nájemní smlouvy, pak byl žalovaný povinen toto žalobci písemně potvrdit. Žalovaný měl rovněž povinnost v souladu se stanovami, žalobci družstevní byt předat, namísto toho mu však sdělil ať se„ opováží“ užívat družstevní byt. S ohledem na uvedené, nešlo po žalobci spravedlivě požadovat, aby užíval byt bez souhlasu žalovaného jako vlastníka bytu, který by na něj mohl podat trestní oznámení a vyloučit jej z družstva. Žalobce neměl možnost fakticky se do bytu dostat prostřednictvím zámečnických firem a poté vyměnit zámek, neboť k tomu neměl žádný doklad, neměl zde evidovanou adresu trvalého pobytu (neměl k tomu souhlas vlastníka) Žalovaný byt proto vůbec neužíval. Tímto jednáním způsobil žalovaný žalobci mj. faktickou nemožnost přenechání družstevního bytu do podnájmu třetí osobě, tedy škodu ve formě ušlého zisku, přičemž žalobce měl sjednánu rezervační smlouvu a předjednáno měsíční nájemné ve výši součtu částky 3 500 Kč a úhrady služeb družstvu dle předpisu úhrad stanovených družstvem. Za období od převodu členského podílu v družstvu až do rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], vznikl žalobci ušlý zisk, v celkové výši 255 500 Kč Tyto své nároky nemá za promlčené, protože subjektivní a objektivní promlčecí lhůta začaly běžet až po právní moci usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] a odkázal na rozhodnutí NS ČR 1 Cz 20/90. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby. Není pravdou, že žalobci neumožnil užívání bytu, nebo znemožnil výkon členských práv a rovněž nevěděl, že žalobce nabyl členská práva a povinnosti s úmyslem byt podnajímat třetí osobě, navíc neexistuje právo byt podnajímat ani povinnost žalovaného vyslovit souhlas s podnájmem. Při převodech družstevního podílu (dříve členských práv a povinností) není žalovaný pozici, kdy by mohl cokoliv ovlivnit, protože účastníky smlouvy jsou ze zákona pouze převodce a nabyvatel. Žalovaný nemá, a ani v tomto konkrétním případě neměl, klíče od družstevního bytu. Za daných okolností není objektivně možné, aby žalovaný měl byť jen hypotetickou možnost znemožnit žalobci užívání předmětného družstevního bytu. To ostatně vyplývá i z výzev žalovaného, v nichž vyzýval k vyklizení a předání předmětného bytu, z těch však nelze v žádném případě dovodit, že by žalovaný neumožnil žalobci družstevní byt užívat, či dokonce, že by mu tím užívání družstevního bytu jakkoliv znemožnil, neučinil k tomu žádné další kroky jako vyklizení, nebo neposkytování služeb nutných k užívání bytu. Žalovaný rovněž neměl povinnost vystavit žalobci nájemní smlouvu, protože při převodu členských práv a povinností spojených s právem nájmu družstevního bytu nabyvatel vstupuje do práv a povinnosti převodce, tedy vstupuje i do postavení nájemce dle nájemní smlouvy na užívání družstevního bytu. Toto odráží i rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Tvrzení žalobce, že platil nájemné a zálohy na služby z obavy, aby ho žalovaný nevyloučil z družstva, nemůže obstát a jedná se o pouhou spekulaci. Jestliže měl žalobce za to, že je členem družstva, nemohl tento svůj právní názor oddělit od skutečnosti, že jako člen družstva má povinnost platit měsíční předpis úhrad spojený s předmětným družstevním bytem. Naopak jestliže měl žalovaný za to, že žalobce členem družstva není, neměl žádný důvod pro to, aby ho v případě neplacení vyloučil. V případě, kdy žalobce žalovanému přes výzvy byt nepředal a byt se tudíž nedostal do dispozice žalovaného, je zřejmé, že žalobce byt užíval (kdy užívání nespočívá v pouhém uzavření nájemní smlouvy) a proto také hradil nájemné a zálohy na služby, navíc z těchto vyplývají spotřeby studené vody a tepla. Pokud se týká žalobcem uplatňovaného údajného„ nároku na ušlý zisk“ z podnájmu, pak k tomuto žalovaný uvádí, že k tomu, aby mohl družstevní byt podnajímat, by musel žalobce získat souhlas žalovaného, na který neexistuje právní nárok. Do doby udělení souhlasu s podnájmem družstevního bytu ze strany žalovaného nemohl právně ani fakticky žalobce očekávat ničeho, a to ani za situace, pokud by mu v předchozích případech snad tento souhlas udělen byl. Žalovaný navíc není účastníkem smluvního vztahu, při kterém dochází k převodu členských práv a povinností, předmětný byt se nikdy nedostal do jeho dispozice, neboť předání bytu, předání klíčů, probíhá pouze mezi smluvními stranami. Zástupkyně žalovaného dále rozebrala rozpor s dobrými mravy v případě podnikatelské činnosti na podnajímání družstevních bytů. Žalovaný rovněž namítl promlčení uplatněného nároku. 3. V rámci nařízených jednání soud provedl dokazování listinami předloženými stranami, z nichž zjistil tyto skutečnosti: 4. Z Výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalobce požádala jeho jménem žalovaného o vystavení potvrzení, kdo je k dnešnímu dni evidován jako člen družstva a o vystavení nájemní smlouvy k Bytu ve prospěch žalobce. 5. Z Měsíčních předpisů nájemného bylo zjištěno, jaká byla výše nájmu a plnění s tím spojených v Bytě v období od března [rok]. 6. Z Vyúčtování nákladů a předpisů záloh vyplývá, jaké byly spotřeby v Bytě a společných prostorách v domě, jakož i přeplatky, které byly žalobci vypláceny, protože tento od nabytí členského podílu hradil nájemné a platby dle měsíčních předpisů. Soud se blíže nezabýval spotřebami tepla a studené vody, jak upozorňoval žalovaný, protože neměl za to, že je to s ohledem na právní posouzení uvedené níže, důležité. 7. Ze Smlouvy o převodu členských práv a povinností (členského podílu) části A a části B bylo zjištěno, že převodce [jméno] [příjmení] tímto převedl na žalobce jako nabyvatele členská práva a povinnosti k družstvu (žalovanému), která jsou spojena s nájmem bytu [číslo] o velikosti 3+1, v 3. nadzemním podlaží na ulici [adresa], [obec], (dále také„ Byt“). Převodce zároveň prohlásil, že má s družstvem uzavřenou řádnou nájemní smlouvu. Smlouva byla oběma stranami podepsána. 8. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného, aby žalobci uhradil škodu