§ 398 obchodní zákoník – U práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 398 obchodního zákoníku stanoví, že promlčecí doba u práva na náhradu škody začíná běžet, když se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo ji způsobil, ale nejpozději končí po deseti letech od porušení povinnosti, které škodu vyvolalo. Promlčecí doba pro náhradu škody začíná běžet, jakmile poškozený zjistí, že mu vznikla škoda a kdo je za ni odpovědný. (§ 398 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Týká se: poškozený
- Lhůta nebo doba: „končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.“
- Judikatura: na § 398 odkazuje 140 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
U práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Promlčecí doba pro náhradu škody začíná běžet, jakmile poškozený zjistí, že mu vznikla škoda a kdo je za ni odpovědný.
- I když poškozený o škodě nebo viníkovi dlouho neví, právo na náhradu škody se promlčí nejpozději po deseti letech od okamžiku, kdy došlo k porušení povinnosti, které škodu způsobilo.
- Tento paragraf stanovuje dvě lhůty pro promlčení práva na náhradu škody – subjektivní (od zjištění) a objektivní (od porušení povinnosti).
Na co si dát pozor
- Poškozený by neměl otálet s uplatněním nároku na náhradu škody, jakmile se o ní a o viníkovi dozví, aby mu nárok nepropadl promlčením.
- I když poškozený o škodě neví, právo na náhradu škody má omezenou životnost deseti let od události, která škodu způsobila.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 398
Jak soudy aplikují § 398
Právo na náhradu škody ve výši 19.582,25 USD vzniklé ztrátou z později uplatněných obchodů č. 13 až 22 shledal soud promlčeným, neboť k jeho uplatnění došlo až po uplynutí čtyřleté subjektivní i desetileté objektivní promlčecí doby dle § 398 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). c) Odvolací řízení 10. Vrchní soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným (v pořadí třetím) rozhodnutím rozsudek Městského soudu v Praze „v bodě I. výroku, pokud jím byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 43.613 …
Právě v nepodání této správní žaloby spatřovala žalobkyně pochybení žalovaného, jímž ji měl připravit o možnost vrácení dodatečně vyměřené DPH ve výši 5 746 334 Kč. Obvodní soud pro Prahu 8 shledal nárok žalobkyně na náhradu škody vůči žalovanému promlčeným podle § 397 a § 398 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, (dále jen „obch. zák.“). Žalobkyně měla vědomost o vzniku škody dne 21. 5. 2013, když se z vyrozumění o vrácení přeplatku dozvěděla o převedení přeplatku na spotřební dani na nedoplatek na DPH.
Přípustnost dovolání spatřoval v odklonu od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu: 1) Odvolací soud se podle dovolatele odchýlil od rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 349/2006, pokud promlčení nároku na náhradu škody posuzoval podle § 106 obč. zák. a nikoliv podle § 398 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen „obch. zák.“, přestože měl právní vztah mezi ním a žalobkyní povahu obchodněprávního závazku.