10 C 82/2024-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 445 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 000 Kč od 5.5.2023 do zaplacení s odůvodněním, že tuto částku dluží žalovaný na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , adresa, , uzavřené elektronicky dne 30.12.2022 mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu neurčitou převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal splácet každý měsíc smluvní úrok ve výši 40 % z jistiny vždy k 20. dni v měsíci, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo z části, kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný však svůj dluh řádně nesplácel, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 4.5.2023 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 6 000 Kč a dále požadovala zákonný úrok z prodlení od 5.5.2023, když k zesplatnění celého úvěru došlo k 4.5.2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci usnesením ze dne 19.3.2024 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 8.4.2024, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.4. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , adresa, s datem 30.12.2022 a s podpisem toliko ze strany žalobkyně bylo zjištěno, že jako smluvní strany jsou v této listině označeny žalobkyně a žalovaný a dle této smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru až do výše limitu 20 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal splácet úrok ve výši 40 % měsíčně s tím, že jistinu mohl žalovaný jako dlužník splatit kdykoliv během trvání smlouvy. Z listiny nazvané žádost o spotřebitelský úvěr a z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil údaje o svém osobním stavu – svobodný, se zaměstnáním s průměrným výdělkem 36 056 Kč a měsíční výdaje uvedl ve výši 15 000 Kč bez další specifikace, přičemž z výpisu z jeho účtu za období 9 – 11/2022, bylo zjištěno, že zůstatek na jeho účtu se pohyboval v každém uvedeném měsíci kolem cca 100 Kč, a dne 30.12.2022 došla na tento účet od žalobkyně částka 15 000 Kč, což bylo potvrzeno rovněž z potvrzení o platbě předmětné banky. Dopisem z 1.5.2023 sdělila žalobkyně žalovanému, že předmětný úvěr pro nesplácení zesplatnila k 1.5.2023 a vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku úvěru v celkové výši 43 960 Kč do tří dnů od doručení tohoto oznámení. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku s datem 15.10.2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky s tím, že pokud tuto neuhradí, bude se žalobkyně domáhat splnění soudní cestou.5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet dne 30.12.2022 částku 15 000 Kč, žalovaný nic žalobkyni nevrátil, a to ani přes předžalobní výzvu. Při zkoumání úvěruschopnosti vycházela žalobkyně z údajů sdělených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr a z výpisů z účtu žalovaného u , právnická osoba, . č. , č. účtu, za období 9 – 11/2022, kdy zůstatky byly cca 100 Kč na těchto účtech. Uzavření smlouvy nebylo prokázáno, listina není žalovaným podepsána.6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.7. S ohledem na skutečnost, že žalovaný smlouvu nepodepsal, smlouva uzavřena nebyla, proto byly pak strany povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 15 000 Kč, přitom žalovaný žalobkyni nezaplatil nic, žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil právě o částku 15 000 Kč, proto žalovaný musí žalobkyni zaplatit tuto částku. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu.8. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta, když pro neplatnost předmětné smlouvy není žalovaný dalšími nároky ze smlouvy vázán a není povinen ani platit zákonný úrok z prodlení.9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 56 % (s přihlédnutím k částečnému neúspěchu ke vztahu k příslušenství), neboť z původně žalované částky 26 465,50 Kč bylo žalobkyni vyhověno v částce 15 000 Kč. Neúspěch žalobkyně je představován 44 %, proto má žalobkyně právo na 12 % nákladů řízení. Při 100% úspěchu tyto náklady řízení představují částku 2 380 Kč, 12 % z této částky činí 285,60 Kč, proto soud zavázal žalovaného k úhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.