13 C 229/2024-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16 948,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 5. 1. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr hradit ve splátkách, jejichž výše činila 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce, a které byly splatné k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 15 495 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 2 862 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a celý úvěr zesplatnila ke dni 15. 11. 2023. Žalovaný však na svůj dluh nezaplatil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně proto nárokuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 14 901,75 Kč, poplatku za pojištění ve výši 169,80 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 977 Kč.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě informací uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, které ověřila vyžádáním výpisu z účtu žalovaného a jeho lustrací v externích registrech.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 5. 1. 2023 účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat od žalobkyně úvěr do výše úvěrového rámce 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit spolu se sjednaným úrokem ve výši 25,90 % ročně v měsíčních splátkách ve výši minimálně 477 Kč. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se žalovaný zavázal hradit 8,9 % z minimální splátky úvěru (tj. 42,45 Kč měsíčně). Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že v případě prodlení s úhradou splátky náleží žalobkyni náhrada nákladů na upomínání ve výši 300 Kč za každý měsíc vymáhání a smluvní pokuta 500 Kč (smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný z úvěru vyčerpal celkem 15 495 Kč, přičemž žalobkyni v šesti splátkách zaplatil celkem 2 862 Kč, z čehož na jistinu bylo započteno 593,25 Kč. S úhradou sedmé splátky, splatné dne 20. 8. 2023 se žalovaný dostal do prodlení a žádné další splátky již žalobkyni nezaplatil (výpis čerpání, splátek a úhrad). Dopisem ze dne 15. 11. 2023 proto žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu ve lhůtě do 14 dno od sepsání výzvy – tj. do 29. 11. 2023 (výzva ke splacení úvěru, podací arch) a předžalobní výzvou ze dne 5. 12. 2023 vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu (předžalobní výzva, podací arch). Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta vyplývá, že žalovaný při uzavírání úvěrové smlouvy uvedl ohledně svých osobních a majetkových poměrů, že je svobodný, nemá žádné děti, bydlí s rodiči, jeho čistý příjem ze zaměstnání činí 35 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti 65 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti měly činit 15 000 Kč měsíčně. Lustrace žalovaného v externích registrech byla negativní (potvrzení o ověření bonity klienta). Žalobkyně dále soudu předložila výpis z běžného účtu žalovaného za období od 1. 9. 2022 do 5. 1. 2023, z něhož vyplývá, že žalovanému byla na účet vyplácena mzda ve výši od 24 589 Kč do 33 385 Kč, a současně že žalovaný z účtu prováděl řadu plateb. Kromě splácení jiných úvěrů a úhrady běžných potřeb (nákupy potravin, oděvů apod.) žalovaný z účtu hradil i řádu zbytných výdajů jako objednávky jídla přes donáškové služby, různé volnočasové aktivity (fit centrum, hudební služby, předplatné, nákup elektroniky apod.)5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat revolvingový úvěr do výše stanoveného úvěrového limitu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně při poskytnutí těchto finančních služeb vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele, je nutno na ní aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na tomto místě soud konstatuje, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného a dostatečně vyhodnotila jeho majetkovou situaci, čímž naplnila povinnosti vyplývající jí z ust. § 86 citovaného zákona. V té souvislosti soud považuje za podstatné především to, že při posuzování úvěruschopnosti, žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale vyhodnocovala i údaje o jeho skutečných příjmech a výdajích, které byly doložené výpisy z běžného účtu, na základě kterých bylo možné učinit závěr o tom, že žalovaný disponuje dostatkem finančních prostředků k tomu, aby byl schopen splácet sjednané úvěrové splátky. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaný poskytnutý úvěrový limit přečerpal a následně úvěr řádně nesplácel, přičemž k nápravě nedošlo ani po opětovném upomínání ze strany žalobkyně, soud shledal důvodným postup žalobkyně, která využila svého práva a ke dni 15. 11. 2023 úvěr zesplatnila. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 14 901,75 Kč, na pojistném 169,80 Kč, na poplatcích za vymáhání pohledávky 900 Kč a na smluvní pokutě za prodlení s úhradou splátek 977 Kč, tedy celkem 16 948,55 Kč.8. Žalobkyni byl dále přiznám smluvní úrok, který žalobkyně kapitalizovala za období od 16. 11. 2023 do 19. 2. 2024 ve výši 2 674,91 Kč, a následně pak od 20. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně z částky 14 901,75 Kč (dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.) Vzhledem k tomu, že žalovaný ani po zesplatnění úvěru ke dni 29. 11. 2023 tento nezaplatil, dostal se počínaje dnem 30. 11. 2023 s úhradou svého dluhu do prodlení a je proto podle § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož sazba činí dle nařízení č. 351/2013 Sb. 15 % ročně. Úrok z prodlení byl žalobkyní přiznán jednak v kapitalizované výši 568,49 Kč (za období do 19. 2. 2024) a dále pak ve výši 15 % ročně z částky 16 948,55 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení.9. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b a. t.), 3x režijní paušál po 100 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH (252 Kč) a připočtení soudního poplatku 800 Kč, činí celkem 2 252 Kč. Soud v daném případě aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), a zároveň požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.10. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k výši a povaze dluhu, délce prodlení, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, neshledal žádné důvody pro stanovení delší lhůty, případně pro povolení splátek.