13 C 9/2024-61 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16 872 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 9. 2022 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, ., smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr hradit v měsíčních splátkách po 2 812 Kč, vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 4. 2023. Ke dni sepisu žaloby byla žalovaná v prodlení s úhradou 6 splátek po 2 812 Kč. Tato pohledávky v celkové výši 16 872 Kč byla žalobkyni postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 a předávacího protokolu č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2023. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována společně s výzvou k zaplacení dluhu ze dne 7. 11. 2023., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě porovnání jejich příjmů a výdajů, způsobu plnění dosavadních dluhů a kontrolou ve veřejných rejstřících. Tvrzenou majetkovou situaci žalované si žalobkyně ověřila z daňového přiznání, vystavených faktur a dokladu o existenci bankovního účtu. Žalobkyně uvedla, že žalovaná v období od 15. 9. 2022 do 15. 3. 2023 na úvěr uhradila celkem , hodnota, splátek po 2 812 Kč, tedy celkem 19 684 Kč. Na dotaz soudu pak žalobkyně upřesnila, že předmětem postoupení byla pouze část pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , a to část odpovídající šesti měsíčním splátkám po 2 812 Kč, splatným v měsících duben až září 2023.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 5. 9. 2022 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru (smlouva o úvěru č. , hodnota, vč. příloh č. , hodnota, a 2, předsmluvní informace, potvrzení o verifikační platbě), na jejímž základě se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč, a to tak, že část úvěru byla vyplacena na účet žalované (21 453 Kč), část byla poukázaná na úhradu předchozích dluhů žalované (31 297 Kč) a část si poskytovatel úvěru započetl na úhradu nákladů souvisejících s uzavřením úvěrové smlouvy (12 250 Kč). Žalovaná se zavázala věřiteli kromě jistiny zaplatit také úrok ve výši 24,46 % ročně, a to v 72 měsíčních splátkách po 2 812 Kč, které kromě splátek úvěru (1 729 Kč) zahrnovaly také platbu za doplňkovou službu PODPORA (1 083 Kč). Žalovaná řádně neuhradila splátku, splatnou dne 15. 4. 2023, pročež byla věřitelem dvakrát upomínána (upomínky ze dne 20. 4. 2023 a 5. 5. 2023 vč. podacích lístků). Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 se společnost , právnická osoba, . (jako postupitel) a žalobkyně (jako postupník) dohodly, že postupitel bude žalobkyni úplatně postupovat pohledávky, specifikované v samostatném předávacím protokolu, podepsaném oběma stranami (rámcová smlouva o postoupení pohledávek). Smluvní strany výslovně uvedly, že v předávacím protokolu „budou jasně označeny všechny nezbytné parametry pro nabytí a vymáhání pohledávek postupníkem“. Dále si smluvní strany ujednaly, že změny a dodatky ke smlouvě musí být učiněny písemně. V příloze k předávacím protokolu č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2023 je mimo jiné označena i pohledávka za žalovanou, a to ve výši 16 872 Kč, přičemž se má jednat o pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2022 (předávací protokol č. , hodnota, vč. přílohy). Soud dále vzal za prokázané, že žalovaná na své závazky z úvěrové smlouvy uhradila společnosti , právnická osoba, . celkem 19 684 Kč, a to formou sedmi měsíčních splátek uhrazených v období od 15. 9. 2022 do 15. 3. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 7. 11. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky a nákladů právního zastoupení, a to ve lhůtě do 17. 11. 2023 (předžalobní výzva, podací lístek).5. Soud dále dodává, že z úřední činnosti mu je známo, že v řízení, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, uplatnila společnost , právnická osoba, . vůči žalované pohledávku ve výši 61 989,17 Kč s příslušenstvím, a to z titulu úvěrové smlouvy č. , hodnota, (tedy ze stejné smlouvy, z jaké dovozuje svůj nárok žalobkyně). Podle žalobních tvrzení má přitom žalovaná částka 61 989,17 Kč představovat „zbývající jistinu úvěru“, přičemž v označené věci nebylo žalobkyní zmíněno, že by část úvěrové pohledávky měla být postoupena jinému subjektu. O uvedeném nároku bylo soudem pravomocně rozhodnuto platebním rozkazem č. j. , spisová značka, ze dne 24. 1. 2024, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2024, a to tak, že žalobě bylo zcela vyhověno.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.12. Poté, co soud aplikoval shora citovaná zákonná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, a to především proto, že žalobkyně neprokázala, že jí svědčí aktivní věcná legitimace, tedy že jí byla platně postoupena pohledávka, jejíž zaplacení se v řízení domáhala.13. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, navazujícího předávacího protokolu a jeho přílohy (seznamu pohledávek) lze dovodit, že mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . bylo ujednáno postoupení pohledávky za žalovanou, a to pohledávky ve výši 16 872 Kč z titulu úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2022. Pokud by tímto způsobem byla postupována celá úvěrová pohledávka, neměl by soud k obsahu postupní smlouvy žádné výhrady. Ovšem za situace, kdy žalobkyně tvrdí, že jí měla být postoupena pouze část úvěrové pohledávky, odpovídající šesti měsíčním splátkám po 2 812 Kč, soud dospěl k závěru, že specifikace postupované pohledávky není dostatečně určitá. Z obsahu postupní smlouvy totiž není zřejmé, jaká konkrétní část pohledávky měla být předmětem postoupení, respektive jaká část postupované pohledávky připadá na jistinu úvěru a jakou část postupované pohledávky tvoří příslušenství, případně další nároky ze smlouvy (poplatky, platby za související služby, smluvní pokuty apod.) Žalobkyně sice ve svém podání ze dne 23. 2. 2024 odkázala na tabulku umoření z dokumentu Předsmluvní informace, ze které vyplývá, jakým způsobem měly být jednotlivé splátky započítávány na pohledávky z úvěrové smlouvy, tato tabulka ovšem nebyla součástí smlouvy o postoupení pohledávek a její obsah proto na výše uvedeném závěru o neurčitosti smlouvy nic nemění.14. Navíc, pokud by i soud vycházel z údajů, uvedených ve zmíněné tabulce umoření, podle které z žalovaných šesti měsíčních splátek připadá na jistinu úvěru celkem 10 374 Kč, není tento údaj v souladu se zjištěním, že právní předchůdkyně žalobkyně již má pravomocně přiznanou část pohledávky ze stejné úvěrové smlouvy ve výši 61 989,17 Kč o níž tvrdí, že se jedná o „zbývající jistinu úvěru“ (přičemž celková výše jistiny činila 65 000 Kč).15. Smlouvu o postoupení pohledávek proto soud hodnotí jako zdánlivou ve smyslu § 553 o. z., když z důvodu neurčitosti označení pohledávky, nelze zjistit obsah smlouvy, a to ani jejím výkladem.16. Nad rámec výše uvedeného je potřeba dodat, že samotnou úvěrovou smlouvu soud shledává neplatnou, a to z důvodu nedostateč