17 C 108/2023-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 543 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně pak následně svým podáním ze dne , datum, doplněným dne , datum, vzala žalobu částečně zpět, a to ohledně poplatku za sjednání úvěru, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty včetně příslušenství. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu prostřednictvím webové stránky žalobkyně www. , hodnota, .cz, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 9 800 Kč, která měla být vrácena nejpozději dne , datum, a to včetně poplatku ve výši 3 186 Kč. Žalovaná však předmětnou splátku řádně a včas neuhradila, čímž porušila své závazky vyplývající ze smlouvy. Na pohledávku v době trvání smluvního vztahu neuhradila ničeho, a to i přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.2. Účastníci řízení na základě tvrzeních uvedených v žalobě a na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované tento splácet, a to dotazem na rodinné, pracovní, příjmové a výdajové poměry žalované. Dne , datum, žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu (smlouva o zápůjčce ze dne , datum, včetně smlouvy o dočerpání úvěru ze dne , datum, a VOP), na jejímž základě jí poskytla žalobkyně finanční prostředky výši 9 800 Kč (výpis z běžného účtu ze dne , datum, ). Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku do , datum, . Žalovaná svůj závazek nesplnila a dosud nezaplatila ničeho. Žalovaná byla opětovně upozorňována na úhradu svého dluhu (upomínka ze dne , datum, a ze dne , datum, , opakovaná výzva k úhradě ze dne , datum, , , datum, a , datum, ). Naposledy pak byla žalovaná vyzvána k úhradě dopisem ze dne , datum, (výzva k úhradě před podáním žaloby, podací arch). Jelikož žalobkyně nedisponuje dalšími důkazy ohledně úvěruschopnosti klienta, vzala žalobu částečně zpět. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.4. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, byť z jiných důvodů, než uvedla žalobkyně. Předně se soud se zabýval skutečností, zda předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak jí stanoví zákon č. 257/2016 Sb. Jelikož z žaloby nevyplývají žádné podklady o tom, že by úvěruschopnost žalovaného byla jakkoli prověřována, a žalobkyně sama uvádí, že těmito podklady nedisponuje, soud dospěl k závěru, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy, kdy tedy právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované bez právního důvodu a vznikl jí tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalobkyně v řízení prokázala, že žalované byla poskytnuta celkem částka 9 800 Kč postupnými převody na účet žalovaného a žalovaná jí nevrátila ničeho, tedy částka 9 800 Kč představuje majetkový prospěch žalované na úkor žalobkyně. Žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět, kdy požaduje pouze tento majetkový prospěch. Z toho důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož žalobkyně nyní požaduje pouze toto plnění představující bezdůvodné obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení, soud žalobě vyhověl.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny vč. příslušenství 11 806,21 Kč (9 800 Kč + 2 009,21 Kč), tj. úspěch ve výši 54 %, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta činí po kapitalizaci částku 9 896,20 Kč (3 186 Kč + 2500 Kč + 3 557 Kč + 653,20 Kč), tj. neúspěch 46 %. Při uplatnění zásady, že od účastníka, který měl ve věci větší úspěch se odečte jeho neúspěch, měla žalobkyně v řízení celkově úspěch ve výši 8 %.9. Celkové náklady jsou tedy představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč (počítáno s již doměřeným soudním poplatkem) a jednak odměnou advokáta, kdy sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 900 Kč (za tři úkony právní služby po 300 Kč učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby). Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč), tj. 300 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně soudního poplatku tak činí 2 200 Kč při plném procesním úspěchu. Jelikož měla žalobkyně úspěch ve výši toliko 8 %, náleží jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 176 Kč.10. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 16 543 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).